Česká ekonomika se daří a velký podíl na jejím růstu má export. Očekává se, že do roku 2026 se růst ještě zrychlí díky zvýšeným domácím výdajům. Tato stabilita je však ohrožena silnou závislostí na zahraniční poptávce, zejména z výrobních odvětví eurozóny.

Tato závislost nás vystavuje riziku, protože naše tradiční průmyslové silné stránky jsou nyní ohroženy globálními tržními silami. Pokud chceme zůstat konkurenceschopní, musíme provést některé velké změny a začít se více zaměřovat na inovace.

Tuto potřebu ještě posilují dva významné faktory: automatizace a demografický vývoj. Česká republika bude automatizací velmi pravděpodobně zasažena, protože podle zprávy OECD je 35 % pracovních míst vystaveno vysokému riziku automatizace.

Do roku 2030 bude alespoň 90 % pracovních míst vyžadovat určité digitální dovednosti, což bude obrovskou výzvou pro 2,2 milionu lidí, kteří se je budou muset naučit. Situaci navíc zhoršuje stárnutí populace, což znamená, že bude méně lidí, kteří budou moci pracovat, a více lidí, kteří budou hledat práci.

Vzhledem k tomu, že většinu pracovní síly budoucnosti tvoří dnešní pracovní síla, je velmi důležité, aby se lidé celoživotně vzdělávali.

To vedlo k podivné situaci, kdy je k dispozici mnoho talentovaných lidí, ale není dostatek lidí, kteří by mohli obsadit volná pracovní místa. V roce 2025 asi 66 % zaměstnavatelů uvedlo, že je pro ně obtížné najít kvalifikované uchazeče.

Problémem není nedostatek lidí, ale nesoulad mezi dovednostmi, které lidé mají, a moderními ekonomickými požadavky, zejména v rychle rostoucích odvětvích, jako jsou IT a obchodní služby. To vedlo k poměrně tvrdé konkurenci o odborníky s žádanými dovednostmi v oblastech, jako je umělá inteligence, datová věda, vývoj softwaru a kybernetická bezpečnost. Lidé s tradičnějšími dovednostmi mohou riskovat, že zůstanou pozadu.

Národní imperativ pro celoživotní učení

Česká vláda ve své Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ stanovila celoživotní učení jako národní prioritu. Plánuje vytvořit propojený systém formálního a neformálního učení s velkými investicemi, včetně 585 milionů eur z EU na kurzy digitálních dovedností a zvyšování kvalifikace. I velké univerzity nabízejí celou řadu programů celoživotního učení.

I přes tento velký závazek však stále existuje určitý „paradox účasti“. V roce 2021 se dalšího vzdělávání účastnilo pouze 5,8 % dospělých Čechů, což je hluboko pod průměrem EU, který činí 10,8 %. To ukazuje, že strategie shora dolů zatím nedokázaly vytvořit kulturu celoživotního vzdělávání.

To by mohlo vést k prohloubení nedostatku dovedností, protože motivovaní odborníci v dobře placených odvětvích se budou vzdělávat, zatímco ostatní, zejména ti, kteří pracují v oborech, které lze automatizovat, zůstanou pozadu.

Vzestup e-learningu: flexibilní cesta k budoucnosti odolné kariéře

Online vzdělávání se stalo oblíbeným způsobem, jak si odborníci mohou zvyšovat kvalifikaci, protože je flexibilní a lze jej podle potřeby rozšiřovat nebo omezovat. Česká e-learningová scéna zahrnuje místní neziskové organizace, jako je Czechitas, která se zaměřuje na posilování postavení žen v IT, a zavedené poskytovatele, jako je GOPAS. Velmi populární jsou také globální platformy, jako je Coursera a edX, které nabízejí přístup ke špičkovému vzdělání a spolupracují s místními institucemi, jako je Karlova univerzita.

Nejlepší na online vzdělávání je jeho flexibilita. Umožňuje profesionálům studovat, aniž by museli přerušit svou kariéru, a zaměstnavatelům šetří peníze. Stále však existují výzvy, jako je nedostatek lidské interakce, který může ovlivnit motivaci, a kvalita kurzů se liší.

Je důležité si uvědomit, že studenti se mohou soustředit pouze na složení testu, místo aby se skutečně zabývali látkou a rozvíjeli se jako jednotlivci.

Hodnota online certifikátů na českém trhu práce se mění. V oblíbených oborech, jako je technologie, zaměstnavatelé více zajímá praktické dovednosti než to, kde jste studovali. Online kurzy s certifikátem a mikrocertifikáty jsou stále populárnější, ale jejich hodnota závisí na tom, jak jsou kvalitní a respektované.

To ukazuje posun směrem k „just-in-time“ učení, kdy odborníci získávají konkrétní dovednosti relevantní pro jejich práci v okamžiku, kdy je potřebují. Úspěch e-learningových platforem tedy bude záviset na tom, jak dobře si dokážou vybudovat důvěryhodnou značku prostřednictvím správného hodnocení a prokázání, že skutečně dokážou splnit to, co slibují.

Případové studie v oblasti zvyšování kvalifikace: Od firemní strategie k individuálnímu úspěchu

Na konkurenčním trhu práce přechází mnoho českých firem od strategie „nákupu“ talentů ke strategii „budování“, která se zaměřuje na interní rozvoj s cílem udržet si zaměstnance. To je pro 51 % firem nejvyšší prioritou a 28 % z nich investuje do vzdělávacích programů jako klíčového prostředku k udržení svých zaměstnanců.

Skvělým příkladem je Asociace lídrů v oblasti podnikových služeb (ABSL) se svými programy „Fusion“. Tyto hybridní kurzy kombinují online výuku s živými lekcemi, koučinkem a projekty z reálného života, aby pomohly profesionálům v rychle se rozvíjejícím odvětví podnikových služeb zvýšit jejich kvalifikaci a získat celosvětově uznávané certifikáty.

Podobně nezisková organizace Czechitas ukazuje, jak se lze naučit nové dovednosti. Díky cenově dostupným komunitním IT školením umožnila lidem výrazně změnit jejich kariéru. Existuje několik skvělých příkladů, jako například bývalý pracovník v gastronomii, který se stal front-end vývojářem, nebo finanční manažer, který se ve věku 52 let rekvalifikoval na datového analytika.

Tyto případy ukazují, že s odpowiední podporou může cílená rekvalifikace otevřít dveře k technickým profesím, po kterých je vysoká poptávka.

Nastavení kurzu do budoucna: strategická doporučení pro konkurenceschopnou pracovní sílu

Pokud chce Česká republika zůstat v budoucnu konkurenceschopná, musí do celoživotního učení zapojit všechny. To znamená, že musí spolupracovat tvůrci politik, zaměstnavatelé i jednotlivci.

– Pro tvůrce politik: Vláda musí jít nad rámec strategie a aktivně vytvářet prostředí příznivé pro učení. To zahrnuje zahájení osvětových kampaní a poskytování finančních pobídek k překlenutí propasti v účasti dospělých na vzdělávání, zavedení národního rámce kvality pro online kvalifikace s cílem budovat důvěru a využití veřejných prostředků k vytvoření cest pro zvyšování kvalifikace pracovníků v odvětvích nejvíce ohrožených automatizací.

– Pro zaměstnavatele: Společnosti musí plně přijmout strategii „budovat, ne jen kupovat“ v oblasti talentů. To znamená začlenit celoživotní učení do pracovních postupů, investovat do hybridních ekosystémů vzdělávání prostřednictvím partnerství s odbornými organizacemi a vytvořit jasné interní kariérní cesty pro zaměstnance s vyššími dovednostmi, aby se prokázala hmatatelná návratnost učení.

– Pro odborníky: Jednotlivci musí převzít odpovědnost za odolnost své kariéry. To zahrnuje pravidelné ověřování svých dovedností ve vztahu k požadavkům trhu, využívání online kurzů pro „just-in-time“ vzdělávání k budování portfolia praktických schopností a rozvíjení jedinečných lidských dovedností, jako je kreativní myšlení, leadership a přizpůsobivost, které automatizace nemůže nahradit.

Závěrečné shrnutí

Česká republika se nachází na křižovatce a čelí dvojí výzvě v podobě technologických změn a demografických změn. Řešením není bojovat proti těmto silám, ale přijmout je a věnovat se neustálému vzdělávání.

Vytvořením ekosystému, ve kterém vláda zajišťuje kvalitu, zaměstnavatelé investují do svých zaměstnanců a odborníci aktivně řídí svůj vlastní rozvoj, může země tyto výzvy proměnit v příležitosti pro inovace a růst.

Online vzdělávání bude klíčem k tomu, aby česká pracovní síla mohla v budoucnu konkurovat a prosperovat.