Vědci z University of Florida testovali na myších experimentální mRNA vakcínu, která posiluje účinky imunoterapie v boji proti rakovině. Jeví se jako úspěšná, což vědce posunuje o krok blíž k jejich cíli vyvinout univerzální vakcínu, která by „probudila“ imunitní systém pro boj s rakovinou..
Až doposud existovaly ve vývoji vakcín proti rakovině dvě hlavní myšlenky, a to buď najít specifický cíl společný mnoha typům rakoviny, proti kterému by bylo možné vakcínu zacílit, nebo přizpůsobit vakcínu, která je specifická, tak, aby účinkovala proti pacientově rakovině.
Nyní se ukazuje, že zřejmě existuje ještě třetí cesta, která je možná tou nejlepší a nejúčinnější. Je jí vakcína, která necílí přímo na rakovinu, ale místo toho podporuje imunitní systém, aby s nádory razantněji bojoval.
Podpora imunity v boji s rakovinou
„Zjistili jsme, že použití vakcíny, která není navržena tak, aby cílila konkrétně na rakovinu, ale spíše stimulovala imunitní systém tak, aby vyvolala velmi silnou protirakovinnou reakci, by mohlo představovat účinný způsob boje s rakovinou “ vysvětluje Duane Mitchell z University of Florida, který se na vývoji vakcíny podílel.
A dodává: „Tento přípravek má značný potenciál k širokému použití u pacientů s rakovinou – a možná nás dokonce dovede k běžně dostupné vakcíně proti rakovině.“.
Hlavní osobností, která za vývojem experimentální vakcíny stojí, je Elias Sayour, dětský onkolog na University of Florida a profesor dětské onkologie v organizaci Stop Children’s Cancer/ Bonnie R. Freeman.
Ten je již osm let průkopníkem ve vývoji high-tech protirakovinných vakcín, založených na kombinaci lipidových nanočástic a mRNA. mRNA je zkratka pro messenger RNA, která se nachází uvnitř každé buňky, včetně těch nádorových, a slouží jim jako plán pro produkci bílkovin.
Úspěšný boj s gioblastomem
Tato nová průkopnická studie navazuje na objev Sayourovy laboratoře z minulého roku, kdy ve vůbec první klinické studii na lidech mRNA vakcína rychle přeprogramovala imunitní systém k útoku na glioblastom, agresivní nádor mozku s neutěšenou prognózou.
U všech čtyř pacientů došlo díky této nové metodě, která byla založená na personalizované vakcíně vyrobené z vlastních nádorových buněk pacienta, vlivem energické imunitní reakce k odmítnutí nádoru tělem.

Nově vyvinutá vakcína není na rozdíl od té předchozí zaměřena na specifický virus nebo mutované buňky rakoviny, ale je navržená tak, aby vyvolala silnou imunitní reakci. Na povrchu imunitních T-buněk se nachází protein PD-1, který jim brání v tom, aby napadaly vlastní buňky těla, zato útočily na cizorodé látky.
Některé rakovinné buňky však mají na svém povrchu proteiny, jako je PD-L1, které se vážou na PD-1, čímž se vyhýbají reakci imunitního systému. Vychází z podobné technologie jako vakcíny proti covidu, ale nejsou zaměřené na žádný spike protein.
Vakcína upozorní imunitní systém na nádor
Nová vakcína stimuluje produkci PD-L1 v nádorových buňkách, čímž je činí vnímavějšími k léčbě. V myších modelech melanomu (rakovina kůže) tým zaznamenal slibné výsledky u normální léčbě rezistentních nádorů při kombinaci mRNA vakcíny s běžným imunoterapeutickým lékem nazývaným inhibitor PD-1. Ten obsahuje protilátky, které blokují interakci PD-1 a PD-L1. Pokud je v nádoru více PD-L1, mají tyto léky větší šanci účinkovat, což umožňuje T-buňkám aktivovat se a útočit na rakovinné buňky.
U některých typů rakoviny u myší stačila ke spuštění protirakovinné reakce jen aplikace samotné vakcíny.
Podle Mitchela ukazují výsledky studie potenciál pro vznik univerzální vakcíny proti rakovině, která by mohla aktivovat imunitní systém a připravit ho na boj s rakovinou, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s léky zvanými inhibitory kontrolních bodů.
„Mohl by to být potenciálně univerzální způsob, jak probudit pacientovu vlastní imunitní reakci na rakovinu,“ komentuje to Mitchell. Výzkumný tým nyní pracuje na vylepšení stávající vakcíny a co nejrychlejšímu přechodu ke klinickým studiím na lidech.
Zdroj: University of Florida