Domů     Medicína
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Jan Zelenka 10.7.2025
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) Oblíbená česká bylinka se zklidňujícím účinkem. Pomáhá s usínáním a podporuje klidný spánek. Obsahuje kyselinu rozmarýnovou, která má mírně anxiolytický efekt. Dobře snášená i při dlouhodobém užívání.

Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem.

Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita sílí. A když ho dlouhodobě nemáme, tělo i mysl začínají pomalu vadnout – rychleji stárneme, častěji onemocníme, jsme protivnější a méně výkonnější.

Právě v tom se ukazuje síla přírody. Ne jako líbivé klišé na etiketě biočaje, ale jako dobře prozkoumaný zdroj látek, které dokážou naše tělo dostat zpět do rovnováhy. Věda dnes potvrzuje, že některé byliny a potraviny dokážou ovlivňovat chemii mozku podobně jako léky – ale bez vedlejších účinků a bez závislosti.

Poslíčci v hlavě

V hlavní roli jsou neurotransmitery – tedy jakýsi poslíčci mezi nervovými buňkami. Dva z nich jsou obzvlášť důležití: GABA a serotonin. GABA je jako vnitřní brzda – zklidňuje mysl, tlumí chaos myšlenek a připravuje mozek na spánek.

Serotonin je zase takový tlustý obláček pohody – stará se o náladu, klid, emoce a také o to, jak snadno usneme. A když je ho dost, vzniká z něj i melatonin, hormon, který říká tělu: „Je večer, pojď spát.“.

Jenže stres, nepravidelný režim, kofein, alkohol nebo třeba nedostatek pohybu mohou hladiny těchto látek rozhodit. A právě tady přicházejí ke slovu byliny. Nejsou to žádné magické lektvary, ale velmi konkrétní rostliny, které umí aktivovat ty správné receptory v mozku, snížit hladinu kortizolu (stresového hormonu), zlepšit usínání a prodloužit hluboký spánek.

Neurotransmitery – tedy jakýsi poslíčci mezi nervovými buňkami.

Jednou z nejpřesvědčivějších je jujuba čínská. Na první pohled nenápadná rostlina z Asie, jejíž semena obsahují tzv. jujubosidy – látky, které se navazují na GABA receptory. To, co dělají moderní hypnotika, zvládá jujuba šetrněji:

zklidní nervovou soustavu, pomůže rychleji usnout a zároveň zlepší fázi hlubokého spánku. Přitom nezpůsobuje závislost ani ranní malátnost. Stačí večer povařit hrst semen a vypít jako čaj. Chuť není žádný gurmánský zážitek, ale účinek často překvapí i velké nespavce.

I osm hodin přerušovaného spánku může být méně regenerativních než šest hodin hlubokého a nepřerušeného. Kvalitu spánku určují hlavně podíl hlubokého NREM a REM spánku.

Kozlík a schisandra

Podobně funguje i náš starý známý kozlík lékařský. Jeho účinky znají už generace Evropanů, a moderní výzkumy to potvrzují – kozlík zkracuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku, a to i u lidí, kteří mají psychicky náročná zaměstnání nebo trpí úzkostmi.

A dobrá zpráva? Neotupuje ráno mozek, což o prášcích na spaní říct nemůžeme.

Pak je tu šampion všech adaptogenů – schisandra. Tahle bobule nepůsobí jen na spánek, ale hlavně na naši odolnost vůči stresu. Podporuje tvorbu serotoninu a dopaminu a celkově nás dělá psychicky pružnějšími.

Ideální parťák do dnešního světa e-mailů, výkonnostních tlaků a nevyspalých rán.

Zcela nečekaným hráčem na poli přírodních sedativ je ale i obyčejný salát. Ano, ten, co obvykle končí na talíři s okurkou a olivovým olejem. Ukazuje se, že výtažky z listů hlávkového salátu obsahují látky působící na stejné receptory jako benzodiazepiny – silná sedativa.

Neznamená to, že po salátu omdlíte, ale připravený jako čaj z vařených listů může zklidnit mysl a usnadnit usínání. Tak trochu jako když vás babička hladila po vlasech.

A co druhý mozek?

A nesmíme zapomenout na střeva. Dnes už víme, že střevo a mozek jsou propojeny jako nerozlučná dvojka. Zdravá střevní mikrobiota znamená lepší náladu, menší úzkost i lepší spánek. A tady přicházejí ke slovu fermentované potraviny – kefír, jogurt, kysané zelí.

Obsahují nejen probiotika, ale i přírodní GABA a tryptofan, z něhož vzniká serotonin. Sklenice kefíru večer tedy není jen tradice, ale malá vědecky podložená spánková intervence.

A když už jsme u tryptofanu – najdete ho i v dýňových semínkách, banánech, sýrech (zejména parmazánu) nebo ovesných vločkách. Večerní kaše s banánem a ořechy tak není jen výživná, ale doslova biochemicky vhodná pro dobrou noc.

Investice do sebe

Byliny ale nejsou jen neškodné čajíčky. Stejně jako léky mají své kontraindikace. Jujuba se nedoporučuje těhotným ženám a lidem s nízkým tlakem. Kozlík může zesílit účinek jiných sedativ. Schisandra se nedoporučuje epileptikům.

A fermentované výrobky nemusí sednout lidem s intolerancí laktózy nebo histaminovou přecitlivělostí.

Klíčem je tedy rozvaha, pozornost a ideálně i konzultace s někým, kdo bylinkám skutečně rozumí. Ale když se do toho pustíte s respektem a pravidelností, výsledek může být překvapivý. Nečekejte zázrak na první noc.

Ale za pár týdnů může být večerní nervozita pryč, usínání snadné a ráno – světe div se – svěží.

Spánek není jen fyziologická pauza. Je to investice do zdraví, nálady, imunity i do toho, jak budeme v padesáti vypadat a myslet. A že to vše jde podpořit bylinkami z kuchyně nebo z čaje? To zní až podezřele jednoduše.

Ale přesně v tom je kouzlo přírody: nenápadně, pozvolna, a přesto účinně dělá přesně to, co naše tělo potřebuje.

Roman Pavela

Foto: Commons.wikimedia.org www.nzip.cz Pixabay
Zdroje informací: Roman Pavela / CARC
Související články
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit. Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby. Pro fungování lidského těla […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz