Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako neznámé těleso na výstředné dráze a podle odborníků se jednoznačně jedná o kometu mezihvězdného původu..
„Tohle těleso se pohybuje opravdu rychle,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů při NASA Paul Chodas. Relativně vůči Slunci dosahuje rychlosti zhruba 210 000 km/h a dále zrychluje vlivem gravitačního působení naší hvězdy.
Prvním potvrzeným mezihvězdným tělesem byl objekt 1I/ʻOumuamua zachycený v roce 2017. O dva roky později následovala kometa nazvaná Borisov a nyní tak přichází třetí pozorování, které otevírá další možnosti zkoumání objektů mimo náš planetární systém.
Objev 3I/ATLAS má na svědomí systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), financovaný NASA a vyvinutý Havajskou univerzitou. Systém tvoří pět teleskopů rozmístěných po celém světě, které monitorují oblohu kvůli možným srážkám asteroidů se Zemí.
2. července s pomocí tohoto systému tým astronomů zaznamenal neobvyklou dráhu tělesa, jež naznačovala mezihvězdný původ. Následná pozorování rychle potvrdila jeho výjimečný charakter. „Zpětná procházení snímků z 1. a 2. července začala odhalovat, že jeho dráha může být výjimečná a možná mezihvězdná,“ uvedl astronom Larry Denneau z projektu ATLAS. Amatérský astronom Sam Deen pak navíc zpětně identifikoval objekt na snímcích už z konce června, což umožnilo zpřesnění výpočtu jeho dráhy.
Podle NASA objekt připomíná kometu Borisov, světlo neodráží jeho pevné jádro, ale prachový oblak neboli koma, který jej obklopuje. To znamená, že nelze zatím určit velikost pevného jádra, protože „nelze usuzovat na velikost pevného objektu na základě jasu komy,“ upozorňuje Paul Chodas.
3I/ATLAS je výrazně jasnější než Oumuamua i Borisov, avšak proč, to zatím zůstává záhadou. „To je pro mě v tuto chvíli ta nejzajímavější otázka,“ řekl astrofyzik z Harvardu Avi Loeb.
Na rozdíl od Oumuamuy, která rychle zmizela z dohledu, bude mít však vědecká obec na pozorování této komety dost času. „Bude snadno pozorovatelná astronomy po celém světě,“ potvrdil Chodas. „Bude viditelná i v příštím roce, alespoň pro velké teleskopy.“ Zároveň zdůrazňuje, že kometa nepředstavuje žádné nebezpečí:
„Nikdy se k Zemi nepřiblíží.“ Nejblíže Slunci se dostane koncem října, kdy bude uvnitř dráhy Marsu, k Zemi pak nejblíže bude v prosinci, ovšem stále ve vzdálenosti 160 milionů kilometrů.
Podle Chodase těleso zřejmě vzniklo jako kometa u jiné hvězdy a její gravitace nebo jiný podobný jev ji poté mohl „vykopnout“ na cestu mezihvězdným prostorem. Až se nakonec ocitla ve vnitřní části naší Sluneční soustavy.„Když sledujeme její dráhu zpět, zdá se, že přichází víceméně ze středu galaxie.
Rozhodně přiletěla z jiného hvězdného systému. Nevíme ale, z jakého,“ dodal.
Třetí pozorovaná mezihvězdná návštěva za necelých osm let ukazuje, že podobných objektů může být mnohem více, než jsme dříve tušili. Očekává se, že nový teleskop Vera C. Rubin Observatory v Chile, který začne brzy skenovat celou oblohu každé tři až čtyři dny, umožní zachytit mnohem více podobných těles a to dokonce ještě dříve, než se přiblíží.
