Vyslechnout si diagnózu rakovina je děsivé. U nás je ročně diagnostikováno zhruba 87 tisíc nových případů rakoviny s tím, že každých 20 minut na ni jeden člověk zemře. V posledních letech se naštěstí kontinuálně zvyšuje počet vyléčených pacientů, bohužel je však i mnoho těch, kterým se nádor vrátí.

A vyslechnout si stejnou diagnózu podruhé je ještě děsivější. Proč se rakovina vrací?.

Důvodem návratu rakoviny zpravidla je, že původní léčba nezabila všechny rakovinné buňky v těle a ty tak vyrostly do nového nádoru, případně se některé rakovinné buňky rozšířily jinam v těle a začaly růst tam.

Při chirurgickém odstranění nádoru nemusí dojít k odstranění všech rakovinných buněk, protože některé byly v tu dobu například příliš malé. Proto se po odstranění nádoru přistupuje k tak zvané adjuvantní léčbě, která zahrnuje chemoterapii, radioterapii, hormonální léčbu či imunoterapii, aby se snížila pravděpodobnost návratu nemoci.

Někdy se však i tak stane, že rakovinné buňky, které jsou v době aplikace této léčby v klidové fázi, jí přesto uniknout a naopak se stanou odolnějšími, například vůči lékům, které na ně předtím účinkovaly, či vůči chemoterapii.

V roce 2016 udělali čeští vědci pod vedením Michala Masaříka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně velký pokrok ve výzkumu nádorových buněk. „Ukazuje se, že si buňky mohou vzájemně pomáhat splýváním.

Tak přežívají nepříznivé prostředí třeba při chemoterapii,“ vysvětluje odborník. Pomocí holografického mikroskopu byli členové jeho týmu schopni vidět, jak spolu rakovinné buňky komunikují a vstupují jedna do druhé.

Doufají, že objev pomůže do budoucna personalizovat léčbu na základě studia vzorku nádorové tkáně.

Rostoucí počet druhotných nádorů

Zatímco na přelomu tisíciletí se nové rakoviny dožila sotva desetina pacientů, v roce 2022 už druhé a třetí tumory tvořily pětinu všech nově odhalených nádorů, jak dokládají data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Jedním z důvodů zvyšujícího se počtu recidiv rakoviny je, že se lidé dožívají stále vyššího věku. S tím roste i pravděpodobnost, že se u nich rakovina znovu objeví. Někteří lidé mají navíc predispozice k tvorbě nádorů, a tak úspěšně vyléčený první nádor u nich zvyšuje riziko, že se vytvoří znovu na jiném orgánu.

K růstu druhého tumoru však může paradoxně přispět i samotná léčba první rakoviny. Terapie, kterou pacienti podstupují, má totiž řadu nežádoucích účinků, platí to zejména o některých druzích cytostatik.

Tomu pak odpovídá rozložení druhých a třetích nádorů, které se nejčastěji vyskytují na ledvinách a močovém měchýři, tedy na orgánech, přes které se tělo čistí. „Až čtvrtinu z případů ledvinových tumorů tvoří lidé, kteří už v minulosti nějakou rakovinu přežili.

To může skutečně souviset i s tím, že prodělali chemoterapii,“ myslí si přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka. Často se objevují i hematoonkologické nádory.

Odolnost rakovinných buněk se vyvíjí

„U některých pacientů je léčba první rakoviny úspěšná a může to vydržet i několik let. Někdy si ale nádor vytvoří jiný způsob, kterým se naučí přežívat. Není totiž statický. Jak ho léčíte, postupně se mění a přizpůsobuje novým podmínkám a stává se rezistentním.

Zablokujete mu jednu dráhu a on si najde jinou,“ vysvětluje docentka Hana Študentová z Onkologické kliniky FN Olomouc s tím, že největší šance na jeho zničení je na začátku léčby. Proto je důležité, aby v době léčby byly rakovinné buňky aktivní. Pokud se nedělí a jsou v klidové fází, léčba je neohrozí.

V remisi mohou být rakovinné buňky neaktivní a navenek to vypadá, že je člověk zcela zdravý. „Pak ale může dojít k tomu, že se ‚probudí‘ a vytvoří metastatické ložisko, například v blízkosti původního nádoru,“ vysvětluje doktorka Lenka Beššeová z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Národního ústavu pro výzkum rakoviny, kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na imunoterapii nádorů.

„Může k tomu přispívat třeba nějaký chronický zánět v těle. Nádorovým buňkám se v zánětu dobře daří, dokážou se v něm vlastně schovat a využít jej ve svůj prospěch. Proto nejsme schopni tu jednu dvě buňky v těle vidět. To až pak, ve chvíli, kdy se vytvoří nový nádor,“ dodává.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 6/2025, které vyšlo 15. května 2025.

Zdroj: Cancer Research UK