Odborníci nabádají dospělé, aby spali alespoň 8 hodin, díky čemuž se vyhnou problémům spojeným s nedostatkem spánku, jako je únava, větší zapomnětlivost či zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Některým lidem se vzácnou mutací však stačí spát pouhé 4 hodiny denně, nyní vědci odhalili další gen, který jim to umožňuje….

Množství spánku, bez kterého se člověk neobejde, se s věkem mění, povětšinou snižuje, ovšem i tak potřebuje většina dospělých k regeneraci svých sil asi sedm až devět hodin spánku každou noc. Jinak se potýkají se sníženou koncentrací a produktivitou, podrážděností a náladovostí i horší pamětí.

Dlouhodobě pak vede spánková deprivace k zánětlivým reakcím v těle, které mohou přispět k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu myokardu a mrtvice, oslabení imunity, obezitě i psychickým problémům.

Odpočinutí po kratší době spánku

U některých lidí se však vyskytují genetické mutace, které jim umožňují cítit se odpočinutí již po čtyřech hodinách spánku. „Naše těla pokračují v práci, když jdeme spát, detoxikují se a opravují škody,“ vysvětluje spoluautorka studie Ying-Hui Fuová, neurovědkyně a genetička z Kalifornské univerzity v San Franciscu.

„U lidí s přirozeně krátkým spánkem všechny tyto funkce, které naše těla vykonávají, když spíme, zřejmě probíhají na vyšší úrovni než u ostatních.“.

Předchozí studie identifikovaly čtyři geny spojené s krátkým spánkem a pět relevantních mutací v těchto genech. Nově identifikovaná mutace ovlivňuje pátý gen, Sik3, který byl dříve spojován s ospalostí.

Geneticky upravené myši s touto mutací spaly o 31 minut kratší dobu a dokonce o 54 minut méně po období spánkové deprivace než myši, které tuto mutaci neměly. Myši spí normálně 12 hodin denně, proto u nich mutace způsobila menší zkrácení spánku než u lidí.

Přispět k tomu mohl i fakt, že myši mají obvykle fragmentovanější spánek než lidé.

Naděje pro léčbu poruch spánku

Nově identifikovaná mutace, pojmenovaná SIK3-N783Y, je jednou z několika, které vědci spojují s kratšími spánkovými vzorci. Takovým lidem stačí za noc přibližně čtyři až šest hodin spánku. Dokonce se cítí hůře, pokud spí déle, než je jejich obvyklá doba spánku.

Vědci doufají, že pochopením genetiky lidí s přirozeně krátkým spánkem, kteří zjevně prospívají z menšího množství spánku, budou moci vyvinout lepší léčbu spánkových poruch.

Mnoho lidí trápí nespavost, spánková apnoe či parasomnie, kdy se dotyčný potýká s nočními můrami, děsy, náměsíčností a spánkovou paralýzou. Tyto poruchy spánku mohou nejen narušovat jejich fungování během dne, ale i ohrožovat jejich zdraví.

Studium genetiky lidí s přirozeně krátkým spánkem, stejně jako zjištění, že Sik3 je dalším slibným terapeutickým cílem, by vědce mohlo přivést k návrhu nových léčebných postupů ve snaze zlepšit efektivitu a spokojenost lidí se spánkem.

Zdroj: LiveScience