Plánovaný rozpočet pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) by zásadně celou organizaci proměnil. Z původního širokého spektra vědeckých výzkumů by se agentura pod taktovkou Donalda Trumpa zaměřila téměř výhradně na pilotované mise na Měsíc a Mars.
Rozpočet, který počítá s částkou 18,8 miliardy dolarů, což je o čtvrtinu méně než v aktuálním rozpočtovém roce, by znamenal největší jednorázový škrt v historii NASA..
Asi není náhoda, že tento posun odpovídá prioritám Trumpova spojence Elona Muska, který před dvaceti lety založil společnost SpaceX s tím, že jedním z jeho cílů bude Mars. Právě on by mohl být jedním z hlavních příjemců prostředků z nové miliardové investice určené pro let k rudé planetě.
Ačkoliv návrh rozpočtu zatím neobsahuje žádné detaily o tom, jak a kdy by finance měly být využity, Musk oznámil, že na rok 2026 chystá první bezpilotní let nové kosmické lodi Starship k Marsu a rád by přitom čerpal potřebné finance i z federálních zdrojů.
„Tento návrh zahrnuje investice, které umožní paralelní průzkum Měsíce a Marsu, přičemž stále zůstává důraz na důležitý výzkum vědy a technologií,“ tvrdí úřadující šéfka NASA Janet Petro. Realita rozpočtu však svědčí o něčem jiném.
Škrty by tvrdě dopadly zejména na robotické mise a vědecké projekty NASA, přičemž plán počítá se zrušením mise k navrácení vzorků z Marsu a vystavuje stopku družicím, které sledují zemské klima. Po misi Artemis III, která má s lidskou posádkou přistát u jižního pólu Měsíce, má být také zrušen další vývoj rakety Space Launch System a kosmické lodi Orion.
Stejný osud by potkal i projekt Gateway, tedy plánovanou malou orbitální stanici kolem Měsíce. „Pokud by byl návrh schválen, jednalo by se o největší jednorázové škrty v historii NASA,“ varoval šéf pro vesmírnou politiku v organizaci Planetary Society Casey Dreier.
„Tento rozpočet říká, že Spojené státy už nechtějí být lídrem ve vesmíru, a že jsme země, která se obrací do sebe.“.
Rozpočet by navíc omezil provoz na Mezinárodní vesmírné stanici a škrty by se dotkly i vzdělávacích aktivit NASA, které Trumpova administrativa označuje za příliš „woke“ a ideologicky zatížené. O jejich zrušení se neúspěšně pokusil už během prvního mandátu, stejně jako před ním prezident Obama, avšak v obou případech však Kongres financování obnovil.
Zasažen by byl i výzkum v oblasti letectví. Například programy zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů z letadel by skončily úplně. Další více než miliardový škrt by se týkal provozních výdajů, návrh počítá se snižováním stavu zaměstnanců, omezením údržby, staveb a činností spojených s ekologickými předpisy.
To je v přímém kontrastu s doporučením americké Národní akademie věd z loňského září. Ta naopak volala po výrazném navýšení investic do infrastruktury NASA, z níž značná část pochází ještě ze 60. let.
Zůstává otázkou, zda Kongres takto radikální návrh schválí a zda se tak z NASA pod vlivem současné administrativy Bílého domu stane spíše expediční agentura než vědecká instituce. A zda dosavadní nesporný americký leadership ve vesmíru ztratí svůj zásadní fundament: výzkum, poznání a sdílení objevů s celým světem.
