Domů     Příroda
V hovorech bonobů vědci slyší ozvěny lidského jazyka
Martin Janda 5.4.2025

Desítky hodin nahrávek bonobů naznačují, že tito lidoopi dokážou spojovat jednotlivé zvuky do dvojic, které společně nesou nový význam. Některé odvážné závěry dokonce hovoří o tom, že tito primáti používají jazyk, ale zda je tomu skutečně tak, k tomu budou zapotřebí další výzkumy..

Po vyslechnutí stovek hodin zvukových záznamů dospěl mezinárodní tým vědců k závěru, že bonobové možná ovládají jeden z klíčových prvků lidského jazyka, tedy schopnost spojovat zvuky a vytvářet tak nové významy.

Výsledky této studie zveřejnil časopis Science a asi nepřekvapí, že okamžitě vzbudily pozornost, ale zároveň i skepsi v odborných kruzích.

„Rozdíly mezi lidmi a ostatními primáty, včetně způsobu komunikace, jsou mnohem méně zřetelné, než jsme si dlouho mysleli,“ uvedla primatoložka Federica Amiciová z univerzity v Lipsku. Podle ní nálezy posouvají původ jazyka hluboko do minulosti, klidně až do doby milionů let před vznikem moderního člověka.

Někteří vědci jsou ale mnohem zdrženlivější. „Tato zjištění nám neříkají nic o evoluci jazyka,“ oponoval neurobiolog Johan Bolhuis z univerzity v Utrechtu. Podle něj jsou zvířecí zvuky příliš vzdálené lidské řeči, než aby bylo možné takové srovnání dělat.

Zvířata sice běžně komunikují pomocí zvuků, ale každý takový zvuk obvykle znamená jen jednu konkrétní věc, třeba varování před predátorem. Lidé oproti tomu kombinují slova a vytvářejí zcela nové významy.

Například věta „Jsem špatný tanečník“ neznamená, že člověk je špatný a zároveň tancuje. Znamená, prostě to, že špatně tancuje.

Této schopnosti se říká kompozicionalita a lingvisté ji považují za základní stavební kámen jazyka. „Je to hybná síla tvořivosti jazyka,“ vysvětluje psycholog z Curyšské univerzity Simon Townsend. „Díky ní můžeme vytvářet věty, které ještě nikdy nikdo neřekl.“.

Dlouho se předpokládalo, že kompozicionalita je výsadou lidí. Ale před pár lety Townsendův tým objevil její náznak u šimpanzů. V ugandském pralese vědci zaznamenali přes 330 hodin zvuků šimpanzů a identifikovali dvanáct různých typů volání.

Postupně zjistili, že některé zvuky se vyskytují v párech častěji, než by odpovídalo náhodě. Zaměřili se na dvojici zvuků pracovně nazvaných „waa-bark“ a „alarm-huu“. Zatímco první slouží k přivolání ostatních (například při lovu nebo boji), druhý je výrazem překvapení či strachu.

Otázka tedy zněla: Znamená tato dvojice něco nového, třeba „Přijď sem, mám problém!“?

Pokusy s umělým hadem potvrdily, že šimpanzi tuto kombinaci skutečně používají a to celkem často. Když pak vědci přehráli nahrávky těchto zvuků jiným šimpanzům, zvířata reagovala intenzivněji na dvojici než na jednotlivé zvuky zvlášť. Někteří dokonce vyskočili na stromy, což je typická reakce na výskyt hadů.

Poté se Townsend spojil s Martinem Surbeckem z Harvardu, který zkoumá bonoby v Konžské demokratické republice. Společně s výzkumnicí Melissou Berthetovou strávili v roce 2022 stovky hodin nasloucháním bonobům v rezervaci Kokolopori.

Berthetová nahrála 400 hodin záznamů, zachytila 567 jednotlivých volání a 425 dvojic, přičemž ke každému případu vyplnila podrobný checklist s 336 položkami.

V Curychu pak Berthetová analyzovala nahrávky s pomocí metod běžně využívaných v umělé inteligenci, podobných těm, které používá třeba ChatGPT. Výsledkem byla mapa, kde byly zvuky umístěny podle podobnosti jejich významů.

A právě zde se ukázalo, že některé dvojice volání nesou význam, který jednotlivé zvuky nemají. Například kombinace vysokého „houknutí“, jímž bonobové přivolávají pozornost, a hlubšího emocionálního „houknutí“, mohla znamenat: „Věnujte mi pozornost, protože jsem v nesnázích!“.

Nové poznatky podporují dřívější závěry o šimpanzích a naznačují, že společný předek lidí a těchto opic možná ovládal základní kompozicionalitu. Ale někteří badatelé, včetně Johana Bolhuise, varují: „Kompozicionalita není jen spojení dvou slov.

Jde i o dodržování pravidel syntaxe a skládání vět.“ Townsend souhlasí, že jde jen o první krůček, ale právě ten mohl vést ke vzniku i lidského jazyka.

Foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/impanz_bonobo#/media/Soubor:Bonobo_009.jpg
Zdroje informací: Science.org
Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz