Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu.

Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho.

S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu) v Praze-Ruzyni.

Potenciál pro biomasu i krmení

Bér italský nabízí vhodnou alternativu k současně pěstovaným obilninám jako zdroj suroviny pro lidskou bezlepkovou dietu, vhodný materiál pro výrobu biomasy nebo krmení zvířat, ale i další možnosti využití.

Zájem o něj v Evropě roste se změnou klimatu. Důležitá je nejen jeho odolnost k suchu, ale také fakt, že má vyšší výživovou hodnotu než u nás hlavní užívané obilniny. „Bér má u nás velký zemědělský potenciál zejména kvůli měnícímu se klimatu.

To je důvod, proč se jeho šlechtění a zavádění do praxe intenzivně věnujeme,“ uvedl RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., ředitel CARC.

Víc bílkovin a aminokyselin, míň sacharidů

Při výzkumech v Číně byl u béru naměřen vyšší obsah bílkovin než u rýže, pšenice a kukuřice. Také množství nepostradatelných aminokyselin nutných pro lidské zdraví je v obilkách béru o 41 procent vyšší než v rýži, o 65procent vyšší než v pšeničné mouce, a o polovinu vyšší než v kukuřici.

Zajímavým parametrem je rovněž obsah sacharidů. Dosahuje 73 procent a je tedy nižší než u rýže, pšenice a kukuřice. Bér převyšuje rovněž obsahem vitamínů A, B1 a důležitých minerálů. Je bohatý na selen a vlákninu, naopak obsahuje jen marginální podíl lepku.

Je tak považován za ideální plodinu, respektive potraviny z něj vyrobené, pro diabetiky. Celozrnnou mouku lze využít pro výrobu bezlepkového pečiva.

České šlechtění: Ruberit a Rucereus

Bér italský, známý také jako senegalské, německé, maďarské nebo sibiřské proso, je druh pocházející z Číny, Indie a Malé Asie. Nejpravděpodobněji vznikl z béru zeleného, který i dnes spontánně roste jak v Číně, tak v Indii.

V ČR se vyskytuje jako běžný plevel v kukuřici. Rozdíl mezi planým druhem a kulturním je zřejmý ve zralosti, kdy u planého druhu zrno vypadává z lichoklasu samovolně, oproti tomu u kulturního druhu zůstávají obilky v plodenství.

Sláma béru je ideální pro dobytek, a to jako krmivo díky jeho vysoké výživné hodnotě a dobré stravitelnosti nebo jako podestýlka, protože je relativně měkká.

Šlechtění této zajímavé plodiny se v ČR provádí pouze v CARC. V genové bance, která je součástí ústavu, kde se nachází kolekce genetických zdrojů béru.

Vědcům se podařilo vyšlechtit první české odrůdy, které vynikají raností a rychlým vývojem. „Ruberit“ je o něco mohutnější a má cihlově červené zrno. „Rucereus“ je ranější odrůda s větším výnosem žlutého zrna.

Zlatý klas s kytičkou

„Obě odrůdy jsou velmi odolné k samovolnému vypadávání zrna. Přínos obou odrůd pro zemědělskou praxi a ochranu životního prostředí byl v roce 2019 na 46. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka oceněn hlavní cenou ‚Zlatý klas s kytičkou‘,“ upozorňuje Ing. Jiří Hermuth, který již přes dvacet let pracuje s jedinečnými plodinami, jako je bér nebo další suchovzdorná obilovina čirok, v rámci výzkumného Týmu genové banky v CARC.

Plodiny jako jsou bér italský nebo čirok zrnový řadíme k plodinám s takzvanou rychlou C4 fotosyntézou, která se velmi dobře uplatňuje v podmínkách měnícího se klimatu v ČR. „Lépe hospodaří s vodou a zaručují stabilní výnosy a široké využití i při horších podmínkách v průběhu vegetace, jako jsou vysoké teploty a sucho.

Šlechtěním ‚vlastních‘ odrůd pro podmínky českého zemědělství se tak připravujeme na případnou budoucnost, pokud nás klimatické změny přivedou k ještě delším obdobím sucha a vyšších teplot. Jak bér, tak čirok lze využít také jako hodnotné letní strniskové meziplodiny,“ říká Jiří Hermuth.

Příprava na krizi

V posledních letech nedostatek vody a vyšší teploty vzduchu i půdy vyvolávají časnější termíny sklizně zrnin. To vede k prodlužování meziporostního období vhodného pro pěstování právě strniskových meziplodin.

Klimatické změny nás nutí ještě relativně včas hledat jejich nové, odolnější druhy, především právě ve skupině rostlin s C4 typem fotosyntézy. Bér je schopen vyklíčit i při zhoršených podmínkách a produkovat stabilní výnosy zrna i biomasy, kterou lze využít nejen pro krmné účely, ale třeba i k výrobě bioplynu.

Hojné porosty těchto plodin také vytvářejí v letním období kýžený úkryt pro polní zvěř a v době květu se stávají velkým lákadlem pro včelstva. Na rozdíl od jiných obilovin navíc nepřenáší obávané onemocnění způsobené různými druhy hub z rodu Fusarium, ani choroby pat stébel.