Není ani dutý, ani se v něm neukrývají mimozemšťané, ani si tam ilumináti nebudují základny, ani není ze sýra. Po letech spekulací se konečně zdá, že vědecká obec má jasno, co se skrývá uvnitř Měsíce. Jádro našeho přirozeného satelitu tvoří železná koule.

Mezinárodní vědecký tým vedený astrofyzikem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum analyzoval data z mnoha zdrojů, včetně seizmických údajů z misí Apollo a laserových měření vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí.

Pomocí počítačového modelování pak badatelé dospěli k závěru, že měsíční jádro se strukturálně velmi podobá jádru Země, tedy že obsahuje tekutý vnější plášť a pevné vnitřní jádro.

Vnější jádro Měsíce má poloměr přibližně 362 kilometrů, zatímco samotné pevné vnitřní jádro měří asi 258 kilometrů. To znamená, že jeho velikost odpovídá přibližně 15 % celkového měsíčního poloměru. Podle výpočtů má toto jádro hustotu kolem 7 822 kg/m³, což odpovídá hustotě železa.

Nový výzkum navazuje a potvrzuje dřívější hypotézu, kterou v roce 2011 navrhl tým vedený Renee Weber z NASA Marshall Space Flight Center. I její seizmické analýzy naznačovaly vnitřní strukturu Měsíce podobnou Zemi, ale až nyní se podařilo tuto teorii s vysokou mírou jistoty potvrdit.

Z analýzy také vyplývá, že hluboko uvnitř Měsíce stále probíhá přetáčení materiálu, kdy hustší složky klesají ke středu a lehčí prvky se posouvají směrem k povrchu. Tento proces by mohl vysvětlit přítomnost některých chemických prvků ve vulkanických oblastech Měsíce.