Pupeční šňůra je často vnímána jako spojení mezi matkou a dítětem. Je to ale mnohem víc. Jde o jedinečný životodárný orgán, který spojuje vyvíjející se plod s placentou v děloze matky, kdy zajišťuje výživu, okysličení a odvod odpadních látek během těhotenství.

Za staletí se kolem ní vytvořila řada mýtů, pověr a tradic. Některé z nich mohou být úsměvné, jiné stále živí obavy rodičů. Jaké jsou nejčastější mýty o pupeční šňůře a jaká je pravda podložená moderní vědou?

Pupeční šňůra je životní spojení

Pravda: Pupeční šňůra je doslova záchranným lanem dítěte v děloze. Prostřednictvím jedné žíly k dítěti proudí okysličená krev a živiny, zatímco dvě tepny odvádějí odkysličenou krev a odpadní látky zpět k placentě.

Želatinová hmota zvaná Whartonův rosol chrání cévy před poškozením a umožňuje, aby pupeční šňůra byla pružná a pevná zároveň.

Mýtus: Pupeční šňůra omotaná kolem krku dítěte je vždy nebezpečná. Ve skutečnosti je omotání pupeční šňůry kolem krku běžné až u 30 % porodů a většinou nepředstavuje vážné riziko. Díky své pružnosti a odborné péči lékařů lze situaci zvládnout bezpečně.

Pupeční šňůra ovlivňuje budoucnost dítěte

Mýtus: Naše babičky věřily, že pupeční šňůra může ovlivnit štěstí nebo osud dítěte. Tak například usušená pupeční šňůra prý přinášela štěstí. Nebo pokud si dítě ve svých 6 letech hodilo šňůru za hlavu, mělo mít rovné zuby.

Pověšení pupeční šňůry na strom symbolizovalo, že dítě „to v životě dosáhne vysoko“ a rozemletý pupečník měl být v dospělosti tajným „elixírem lásky“.

Pravda: Dnes víme, že pupeční šňůra nemá magické schopnosti, ale je jisté, že obsahuje perinatální kmenové buňky. Ty mají potenciál při léčbě mnohých onemocnění a jsou předmětem desítek klinických studií.

Díky kryoprezervaci tyto buňky zůstávají účinné i při dlouhodobém uskladnění. Odběr je možný pouze jednou za život – právě po porodu miminka.

Tvar pupíku lze ovlivnit po porodu

Mýtus: Nikdo nemůže určit, zda bude mít dítě pupík vystouplý nebo plochý. Tvar pupíku závisí na přirozeném hojení po odstřižení pupeční šňůry, nikoli na péči nebo „tradičních postupech“, jako bylo tření solí nebo jinými látkami, jak doporučovaly některé pověry z minulosti.

Pupeční šňůra má fascinující vlastnosti

Pravda: Délka pupeční šňůry se pohybuje v rozmezí od 30 do 130 cm. Aktivní děti mívají delší pupečník, protože jejich pohyb podporuje jeho růst. Pupeční šňůra je pevná jako lodní lano a odolá zatížení až 6 kilogramů. Během růstu se šňůra stáčí do tvaru šroubovice, což zajišťuje její pružnost.

Mýtus: Některé pověry tvrdily, že dlouhý pupečník znamená dlouhý život, ale délka pupeční šňůry nemá žádný vliv na délku ani kvalitu života dítěte.

Pupeční šňůra – zábava pro dítěte

Pravda: Je zajímavé, že plod si s pupeční šňůrou v děloze hraje – chytá ji, tahá, a dokonce i olizuje. Díky Whartonovu rosolu se pupeční šňůra nemůže poškodit ani přetrhnout.

Mýtus: Pokud si dítě v děloze hraje s pupeční šňůrou, omotá ji kolem sebe a ohrozí se.

Dítě je v děloze chráněno, a většina jeho pohybů je zcela přirozená. Příroda vytvořila pupeční šňůru tak, aby byla velmi odolná.

Pupeční šňůra je součást zrození

Mýtus: Při pozdním přestřižení pupeční šňůry může dojít k přetížení dítěte.

Pravda: Po narození dítěte pupeční šňůra přestává plnit svou funkci, ale ještě několik minut může poskytovat dítěti přísun okysličené krve a živin. Tento proces zvaný odložené přestřižení neboli dotepání je dnes doporučován, protože může přinést zdravotní výhody.

Při krátkém dotepání je možné odebrat pupečníkovou krev (do 1 minuty po porodu) pro uchováni jako zdravotní pojistku dítěte. Na odběr a uchovaní samotné pupeční šňůry nemá dotepaní žádný vliv.

Pupeční šňůra je fascinující důkaz toho, jak příroda navrhla dokonalý mechanismus pro podporu života. Od přenosu živin a kyslíku až po ochranu díky Whartonovu rosolu – vše je promyšlené do posledního detailu.

I když tradice a pověry přisuzovaly pupeční šňůře tajemné vlastnosti, její skutečná role je mnohem pozoruhodnější. Moderní věda odhalila, že pupeční šňůra není jen spojením mezi matkou a dítětem, ale může být i klíčem k inovativním možnostem v medicíně, například v léčbě vážných onemocnění díky kmenovým buňkám, které obsahuje.