Domů     Příroda
Varan komodský: Nejmohutnější suchozemský ještěr

Varanu komodskému (Varanus komodoensis) se přezdívá komodský drak. Ve skutečnosti se však nejedná o draka, ale o obřího ještěra. Je to největší, co do hmotnosti a celkové mohutnosti, žijící ještěr vůbec.

Co dalšího jste o tomto fascinujícím tvorovi, který vypadá jak z jiného světa, netušili?.

Varani obývají indonéské ostrovy Komodo, Rinca, Flores, Gili Dasami, Gili Motag a Padar. Dospělí jedinci dosahují typicky délky okolo 2,6 m a hmotnosti přibližně 54 kg. Nejhmotnější zkoumaný varan vážil 87,4 kg, nejdelší pak měřil celkově 3,04 m při hmotnosti 81,5 kg.

Nestrávená potrava může zvýšit hmotnost varana komodského až o 20 kg. Jejich ocasy jsou pak stejně dlouhé jako jejich tělo. Nezvykle velké rozměry těchto ještěrů byly dlouho přičítány tak zvanému ostrovnímu gigantismu, protože v místě jejich výskytu se jiní velcí dravci nevyskytují. A v chráněném prostředí mohou živočichové dosáhnout větší velikosti.

Jedovatá megafauna z Austrálie

Podle nejnovějších výzkumů vyplývá mohutnost varana z toho, že je zřejmě pozůstatkem australské megafauny období pliocénu a pleistocénu. Tehdy australští varani dosahovali délky až 6 metrů a váhy 600 kg.

V Queenslandu byly nalezeny pozůstatky tvora, podobného varanu komodskému, staré 3,8 milionu let. Má se tak za to, že evoluce varana proběhla v Austrálii předtím, než se dostal do izolace na indonéských ostrovech. Ví, že o nich, že jsou jedovatí.

Dlouho se mělo za to, že za to mohou toxické bakterie obsažené v jejich slinách, které si v ústech varani záměrně pěstují, aby jim pomáhaly rychleji skolit kořist. Magnetická rezonance však v roce 2009 odhalila, že varani disponují jedovými žlázami ve spodní čelisti.

Když byla jedna z těchto žláz vyoperována nemocnému varanovi v ZOO v Singapuru, zjistilo se, že produkuje jedovaté bílkoviny, které zamezují srážení krve oběti, snižují její krevní tlak a způsobují jí svalovou paralýzu a hypotermii, takže po pokousání upadá do šoku a následně do bezvědomí.

Zuby pokryté železem

Varan má v čelistech kolem 60 vroubkovaných trojúhelníkovitých zubů o délce až 2,5 cm, které se často obměňují. Špičky a pilovité hrany varaních zubů pokrývá vrstva oranžového povlaku obsahující koncentrované železo, které zuby činí mimořádně tvrdými a odolnými proti opotřebení, což jim umožňuje snadněji drtit kořist.

Možná, že i dinosauří zuby kryl kdysi tento kov. Sliny varanů jsou často zbarveny krví, jelikož zuby jsou téměř kompletně překryté dásňovou tkání, která se během krmení přirozeně odírá.

Dlouhý žlutý jazyk varana je hluboce rozeklaný. Stejně jako většina plazů i on ho používá nejen k vnímání chuťových ale i čichových vjemů. Při příznivém větru, když varan za chůze dle svých zvyklostí kývá hlavou ze strany na stranu a pravidelně vyplazuje jazyk, může vycítit zdechlinu na vzdálenost 4 až 9,5 km.

Malé množství běžných chuťových buněk se u něj nachází i v hrdle. Hmatové vjemy mu pak zprostředkovávají senzorickými destičkami vybavené šupiny na kůži.

Rychle běhají i plavou

Jeho nejslabším smyslem je sluch. Dlouho se mělo za to, že jsou varani komodští úplně hluší. Nakonec se ukázalo, že slyší, mají však jen jednu sluchovou kůstku, třmínek, a tak je jejich sluch omezen pouze na frekvenci 400 až 2000 Hz, zatímco člověk slyší zvuky o frekvencích 20 až 20 000Hz.

Ani jejich zrak není „ostříží“. Varani vidí na vzdálenost až 300 metrů a rozlišují barvy, jejich sítnice však obsahuje jen čípky, proto špatně vidí za tmy a mají problém rozlišit nehybné objekty.

Jsou to masožravci. I když významnou část jejich jídelníčku tvoří mršiny, umí být zdatnými lovci. Na rozdíl od vrcholových predátorů však neregulují početnost své kořisti. Součástí jejich potravy jsou bezobratlí, například kobylky či krabi, dále plazi, jako jsou užovky, chřestýšovci či karety, někdy také mláďata vlastního druhu.

Pochutnají si i na ptácích, malých savcích či vejcích. Výjimečně může dospělý varan napadnout i člověka. Ačkoliv na to nevypadají, jsou vcelku obratní, umí plavat a dokáží i běžet, a to rychlostí až 19 km/h.

Zlepšení hojení ran

K páření často dochází po společném krmení, jelikož to je jedna z mála příležitostí, kdy se dospělí varani setkávají a alespoň částečně tolerují. Mezi samci může dojít k boji o samici, při páření pak musí často samec samici znehybnit.

Ta následně naklade asi 20 vajec, z nichž se líhnou mladí varani. Po vyklubání jsou prakticky bezbranní, a stávají se tak často potravou predátorů. Jen 10 % vylíhlých varanů se dožije dospělosti. U varanů je prokázaná partenogeneze, to znamená, že samice jsou schopné mít potomky i bez oplození samcem, z vajíček se v takovém případě líhnou samci. Varani se dožívají 30 let.

Je možné, že právě varani, respektive jejich krev, vyřeší aktuální problém s rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Nebezpečná může být v takovém případě i běžná infekce v ranách. V krvi varanů však identifikovali vědci peptid odvozený od histonu H1, nazvaný VK25, který u těchto ještěrů podporuje hojení ran.

Odborníci se jím inspirovali k vytvoření syntetického peptidu, nazvaného DRGN-1. Jeho využití u myší významně zlepšilo hojení ran, do budoucna by tak mohl pomáhat i lidem.

Zdroj: goeco.org, nationalgeograpic.com, nature.com.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz