Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky.
Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v domácích spotřebičích, narážejí na fyzikální limity škálovatelnosti.
Jungwirth zkoumá nové typy materiálů, které nevyžadují vnější magnetické pole, což umožní efektivnější a výkonnější paměťové čipy.
Spintronika a budoucnost čipů
Do učebnic fyziky se zapsal objevem fyzikální podstaty anomálního Hallova jevu a předpovědí spinového Hallova jevu v nemagnetickém vodiči. Tyto objevy umožnily revoluční záznam dat s minimální spotřebou energie a jsou klíčové pro současné špičkové polovodičové firmy, jako jsou TSMC nebo Samsung.
Objev altermagnetismu a mezinárodní ohlas
Nedávným milníkem v Jungwirthově kariéře je experimentální potvrzení existence altermagnetismu – magnetů bez pólů, které přesto umožňují využití kvantových efektů podobně jako tradiční magnety. Tento objev přinesl značný ohlas ve světových vědeckých časopisech, včetně Science a Nature, a zaujal i prestižní média, jako je The Economist.
„Altermagnety překlenují rozdíly mezi feromagnety a antiferomagnety, což otevírá nové možnosti pro technologické aplikace,“ vysvětlil Jungwirth. Za svůj výzkum nedávno získal druhý ERC Advanced Grant, prestižní evropské ocenění podporující špičkový výzkum.
Významná vědecká kariéra a podpora mladých talentů
Během své kariéry publikoval Jungwirth přes 260 odborných článků, z nichž 40 vyšlo v časopisech Science nebo Nature. Jeho práce mají více než 40 000 citací a h-index 91. Pět jeho článků je aktuálně označeno jako Hot Paper na Web of Science, což z něj činí jednoho z nejcitovanějších vědců ve svém oboru.
Vedle vědecké činnosti se Jungwirth aktivně podílí na vědní politice a pomáhá mladým vědcům s přípravou žádostí o prestižní ERC granty. Na slavnostním ceremoniálu zdůraznil důležitost zlepšení vědecké infrastruktury v Česku a inspirování se přístupy špičkových světových institucí.
Další ocenění: Cena Doctorandus
V rámci letošního ročníku soutěže byl oceněn také David Vojna z centra HiLASE, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy. Jeho výzkum nových materiálů a metod pro minimalizaci tepelných jevů u optických izolátorů, klíčových součástí vysokovýkonových laserových systémů, představuje významný příspěvek k technologickému pokroku.
Prestižní ocenění s dlouholetou tradicí
Projekt Česká hlava, který od roku 2002 organizuje stejnojmenná společnost spolu s Úřadem vlády ČR, si klade za cíl popularizaci vědy a výzkumu mezi veřejností a podporu propojení akademického výzkumu s praxí.
Mezi laureáty minulých ročníků patří významné osobnosti, jako byli Antonín Holý, Josef Koutecký či Martina Benešová Schafer.
Vědecké ocenění Česká hlava získal spintronik Tomáš Jungwirth
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky.
Tomáš Jungwirth je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Díky jeho práci se Česká republika stala jedním z hlavních center tohoto vědeckého směru.
Svůj význam má pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory.
V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety. Tento objev vzbudil značnou pozornost a otevřel nové možnosti ve vývoji informačních technologií.
Mezi další oceněné patří Jan Dobeš z Univerzity Karlovy, jehož tým objasnil dosud neznámou souvislost mezi mutacemi genu Aire a imunitní odpovědí na kvasinkové infekce. Jejich výzkum by mohl přispět k vývoji nových léčebných postupů v imunologii. Získal cenu Invence.
Cenu Industrie obdržela společnost Bene Meat Technologies za inovativní technologii výroby kultivovaného masa. Tento proces pěstování živočišných buněk v kontrolovaných podmínkách představuje krok vpřed v udržitelné produkci potravin.
Fakta
Česká hlava
Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Loni ji převzala kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve svém výzkumu věnovala studiím léčby onemocnění koronárních tepen.
Jakub Podgorný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR získal cenu Doctorandus za přírodní vědy. Jeho výzkum polarizace rentgenového záření v okolí černých děr přinesl nové poznatky o těchto vesmírných objektech a položil základy pro budoucí studie rentgenové astronomie.
Lauretátem ceny Lorem je Petr Pávek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Pávkův výzkum se zaměřuje na objev a testování nových léčiv, která mohou přispět k léčbě metabolických onemocnění, například poruch ukládání tuků v játrech nebo vysokého cholesterolu.
Cenu Doctorandus za technické vědy obdržel David Vojna z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR za vývoj optických izolátorů pro vysokovýkonové laserové systémy. Jeho práce přispěla k zajištění maximálního výkonu pulzního laseru Bivoj.
V ochraně životního prostředí uspěl Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze, který získal Cenu Ministra životního prostředí. Jeho tým vyvinul přírodní kultivační technologii, která přispívá ke zlepšení půdní kvality.
Mimořádnou cenu poroty získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za vývoj lipidomické analýzy pro včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.