Komáři patří mezi nejsmrtelnější živé tvory, ročně zabijí přibližně milion lidí. Přenášejí na ně totiž životu nebezpečné nemoci jako je horečka dengue, žlutá zimnice, malárie či virus zika. Vědci proto hledají strategie, jak těmto krvežíznivým bestiím zabránit vrhat se na lidské oběti. Nový přístup spočívá v jejich ohlušení….

Komáři se páří za letu, samci ve vzduchu spoléhají převážně na svůj sluch, který jim umožňuje „pronásledovat“ samici na základě mávání jejich křídel. Toto mávání my vnímáme jako onen nepříjemný pískavý zvuk, který komáři vydávají.

Křídly totiž mávají 300 až 600 za sekundu. Když se setká samec se samičkou, začnou jejich křídla mávat synchronizovaně. Vědci se proto rozhodli provést experiment, jehož cílem bylo zamezit komářím samcům samice slyšet.

Po naší krvi lační jen komáří samice

Pokud se s nimi nebudou moci pářit, omezí to velikost komářích populací. Pro člověka jsou totiž nebezpečnější samice, jsou to právě ony, kdo lační po naší krvi. Samci se spokojí s nektarem z květů. Komáří samice svoji oběť zaměří podle oxidu uhličitého obsaženého v jí vydechovaném vzduchu.

Roli sehrává i mikroflóra na lidské pokožce. Na základě jejího složení se samička rozhodne, zda konkrétního člověka píchne či nikoliv. Silně ji přitahuje také lidský pot.

Po vpichu komár vstříkne do kůže své sliny s obsahem protisrážlivé látky, která zajistí hladké proudění krve. To následně člověku způsobuje svědění místa vpichu. Necítí ho ale zpravidla hned, protože komáří sliny působí také jako lokální anestetikum.

Tým z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře studoval komáry tropické (Aedes aegypti), kteří ročně rozšíří smrtonosné viry na zhruba 400 milionů lidí. Infekčním se komár stane asi 7 dní poté, co kousl infikovaného člověka či zvíře. Mezitím se v něm virus replikuje a dostává se do jeho slinných žláz.

Hluší samci neslyší samice mávat křídly

Samice potřebuje bílkovinu obsaženou v krvi, aby mohla naklást vajíčka. Průměrná délka jejího života ve volné přírodě jsou 2 týdny, za tu dobu může provést až tři snůšky, kdy každá může obsahovat až 100 vajec.

Ta mohou přežít i vysušení po dobu až devíti měsíců, aby se z nich následně v příznivých podmínkách vylíhly komáří larvy. Vědci chtějí ohlušením komářích samců omezit populace těchto parazitů, nikoliv však dosáhnout jejich úplného vymizení. Komáři jsou totiž potravou pro ryby, ptáky, netopýry a žáby.

Odborníci z Kalifornské univerzity proto sledovali návyky samců a samic při páření, které může trvat několik sekund až necelou minutu, aby vymysleli, jak jej pomocí genetiky narušit. Rozhodli se soustředit na genetickou dráhu, kterou samci komárů používají k tomu, aby slyšeli mávání křídel samic.

Zaměřili se na protein zvaný trpVa, který je pro komáří sluch zásadní. Takto upravení samci nenavázali v kleci žádný fyzický kontakt se samicemi, a to ani po třech dnech, zatímco neupravení samci v kontrolní skupině mezitím oplodnili všechny samice.

Vědci uvedli, že účinek vyřazení genu byl „absolutní“, páření hluchých samců jím bylo zcela eliminováno.