Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest..

Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou však být také dokladem zdravotního stavu konkrétní ženy. A právě na to se soustředil tým odborníků, zahrnující experty z řady oborů, od dějin umění až po genetiku a patologii, který se rozhodl prozkoumat odhalená ňadra žen zachycená na plátnech významných umělců.

Tomuto způsobu pátrání po klinických příznacích zdravotních neduhů a nemocí v uměleckých dílech se říká ikonodiagnostika.

Na Michelangelově fresce Potopa odborníky zaujala mladá žena v levém dolním rohu malby, která je téměř nahá, jen lehce přikrytá modrým pláštěm. Jeho barva svědčí o tom, že je žena důležitá. Za ní stojí malé plačící dítě.

Zatímco levý prs ženy vypadá normálně a vykazuje znaky související s věkem a kojením, pravý prs ne. Odborníci o něm píší: „Vykazuje výrazné abnormality, s vtaženou a deformovanou bradavkou, vtaženou areolární kůží s erozí v mediální oblasti a hlubokou rýhou připomínající jizvu nad bradavkou.

Nepatrné vyklenutí v horním mediálním kvadrantu a směrem k axile naznačuje přítomnost bulky, která pravděpodobně ukazuje na zvětšené lymfatické uzliny.“.

Žena na obraze trpí karcinomem prsu

Michelangelo se velmi důkladně zabýval lidskou anatomií a pro studijní účely prováděl pitvy mrtvol. Započal s nimi v sedmnácti letech a pokračoval prakticky po celý život. Jeho ztvárnění ženina prsu je tak zřejmě velmi realistické.

Podle odborníků musela žena trpět rakovinou prsu. Než ale vyslovili tento závěr, provedli důkladnou analýzu toho, zda malba nebyla v tomto místě poškozena a restaurována. Následně srovnali zobrazení prsu s databází nejrůznějších poškození, která mohla vést k tomuto stavu.

Vyloučili tak například tuberkulózní mastitidu i puerperální mastitidu, které nedopovídaly vzhledem, stejně jako chronická onemocnění, jako je plazmocelulární mastitida, jež se obvykle vyskytují u starších žen, kdežto ta na malbě byla mladá.

A došli k jasnému závěru, že trpěla rakovinou prsu a že Michelangelo její nemoc zachytil úmyslně. Vzhledem k tomu, že dílo znázorňuje potopu světa, která měla z povrchu zemského smést špatné a hříšné lidstvo, je možné, že i žena byla hříšnicí.

Trest za chtíč, nebo vzpomínka na matku?

Mezi prchajícími osobami lze vidět některé, které znázorňují sedm smrtelných hříchů. Například muž se soudkem představuje obžerství a lenost, lidé bojující v lodi hněv a žena nesoucí si celý svůj majetek zase chamtivost.

U nemocné mladé ženy si vědci domýšlejí: „Možná, že rakovina prsu může představovat osobní trest za chtíč.“ Není bez zajímavosti, že při dřívějších zkoumáních původu rakoviny prsu odborníci zjistili, že se všechny tři hlavní mutace spojené s touto chorobou poprvé objevily v Evropě, konkrétně v Toskánsku, asi před 1200 lety a odtud se začaly šířit.

Tyto mutace byly navíc velmi rozšířeni mezi aškenázskými Židy, možná žena patřila do této etnické skupiny.

Odborníky však napadla ještě jedna možnost výkladu. Na malbě je totiž i hnědý kůň, ačkoliv při potopě zahynula všechna zvířata, vyjma těch, která se plavila na Noemově arše, který na ženu shlíží. Podle všeho by mohl odkazovat na příhodu z Michelangelova dětství.

Jeho matka Francesca Del Sera údajně spadla z koně, když Michelangela čekala. Oba to ve zdraví přežili, což bylo v té době považováno za zázrak. A protože k tomu došlo na svátek archanděla Michela, dostal po něm jméno i slavný umělec.

Malé dítě za ženou je asi šestileté, což odpovídá věku, ve kterém Michelangelo přišel o matku, která zemřela po dlouhé nemoci.