Vědci objevili dosud nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze. Disková galaxie přezdívaná REBELS-25 ukrývá struktury jako současné galaxie, přitom se na ni díváme v podobě, kterou měla pouhých 700 milionů let po vzniku vesmíru.
To je překvapivé, protože podle našich současných znalostí o vzniku galaxií jsou rané galaxie na pohled chaotičtější..
Galaxie, které vidíme dnes, urazily dlouhou cestu od svých chaotických, nesourodých protějšků, které astronomové obvykle pozorují v raném vesmíru. „Podle našeho chápání vzniku galaxií očekáváme, že většina raných galaxií bude malá a neuspořádaná,“ říká Jacqueline Hodge, astronomka z Leidenské univerzity v Nizozemsku a spoluautorka studie.
Tyto nesourodé rané galaxie se navzájem spojují a pak velmi pomalu získávají čím dál hladší podobu. Současné teorie naznačují, že aby galaxie byla tak uspořádaná jako naše Mléčná dráha – rotující disk s úhlednými strukturami, jako jsou spirální ramena – musely uplynout miliardy let vývoje. Objev galaxie REBELS-25 však tento časový rámec zpochybňuje.
Ve studii, která byla přijata k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, astronomové prokázali, že REBELS-25 je nejvzdálenější silně rotující diskovou galaxií, jaká kdy byla objevena.
Světlo, které k nám z této galaxie přichází, bylo vyzářeno v době, kdy byl vesmír starý pouhých 700 milionů let, což je jen pět procent jeho současného stáří (13,81 miliardy let), proto je uspořádaná rotace galaxie REBELS-25 takovým překvapením.
„Vidět galaxii, podobnou naší Mléčné dráze, která má silnou rotační dominanci, zpochybňuje naše chápání toho, jak rychle se galaxie v raném vesmíru vyvíjely v uspořádané galaxie dnešního vesmíru,“ říká Lucie Rowland, doktorandka na Leidenské univerzitě a první autorka studie.
Galaxie REBELS-25 byla původně objevena při dřívějších pozorováních téhož týmu, také pomocí radioteleskopu ALMA, který se nachází v chilské poušti Atacama. Skupina už tehdy rozpoznala náznaky rotace, ale rozlišení dat nebylo dostatečně vysoké, aby mohla s jistotou objev potvrdit.
Provedla proto navazující pozorování s vyšším rozlišením, která potvrdila, že jde skutečně o galaxii lámající rekordy. „ALMA je jediným současným teleskopem s dostatečnou citlivostí a rozlišením, který umožňuje dosáhnout takového výsledku,“ říká Renske Smit, výzkumník z Liverpool John Moores University ve Velké Británii a rovněž spoluautor studie.
V datech se ale skrývají náznaky i dalších rozvinutých struktur podobných těm v Mléčné dráze, jako je středová protáhlá příčka, a dokonce i spirální ramena, i když k jejich potvrzení bude zapotřebí dalších pozorování.
„Nalezení dalších důkazů o vyvinutějších strukturách by bylo úžasným objevem, protože by se jednalo o nejvzdálenější galaxii s takovými strukturami, která byla dosud pozorována,“ říká Rowland.
Zdroj a foto: Evropská jižní observatoř
