Domů     Příroda
Houby na vlnách: Zvuk jako nástroj pro obnovu ekosystémů
Martin Janda 6.10.2024

Půda pod našima nohama, plná hub, bakterií, brouků a dalších organismů, možná na první pohled nevypadá jako místo, kde by to nějak výrazně žilo. Ale kdybyste do ní ponořili dostatečně citlivý mikrofon, byli byste překvapeni, jak akusticky rušné to tam může být.

Tato zvědavost vedla některé mikrobiology k otázce: Mohou zvuky skutečně podpořit růst mikroorganismů? A mohl by nějaký zvuk přimět houby k „tanci“?.

Odpověď, zveřejněná ve studii v časopise Biology Letters, zní: Ano! Vědci zjistili, že pouštění různých zvuků houbě Trichoderma harzianum, která chrání kořeny stromů před patogeny, vedlo k jejímu růstu až sedmkrát rychleji než v tichu.

Pokud se tyto laboratorní výsledky potvrdí i v přírodě, zvuk by mohl být nečekaným novým nástrojem pro zlepšení zdraví lesů a podpoření růstu prospěšných mikroorganismů.

V posledních letech vědci umísťovali mikrofony do různých prostředí, včetně tropických lesů a korálových útesů, a zjistili, že zvuky prostředí často úzce souvisejí s jeho biodiverzitou. Čím složitější je zvuková kulisa, tím pestřejší a zdravější bývají jeho obyvatelé.

Studie také naznačují, že přehrávání zvuků z nedotčených ekosystémů může pomoci obnovit poškozené oblasti. Například na pobřeží u australského města Adelaide vědci zjistili, že nahrávky zdravých ústřičných útesů dokázaly přilákat nové ústřice do oblastí zničených nadměrným rybolovem.

Zvuk také zřejmě pomáhá růstu některých bakterií, jak uvádí mikrobiální ekolog z univerzity Flinders v Austrálii Jake Robinson, který zkoumá mikrobiom půdy. Právě jeho práce s bakteriemi inspirovala tým vědců k tomu, aby zjistili, zda stejný efekt platí i pro houby.

Vědci nejprve vyložili velké plastové nádoby zvukově izolační pěnou, aby vytvořili tiché prostředí pro své houby. Pak umístili misky s malým množstvím T. harzianum do těchto nádob. Některé z těchto misek vystavili denně na 30 minut různým zvukům, který našli na YouTube.

Ne, že by houby poslouchaly Mozarta či Beethovena, avšak šum obsahoval podobné zvuky, jaké se používají ve studiích o vlivu zvuku na bakterie. Po dobu pokusu vědci sledovali, kolik spor houby produkují a jak velkou část misky pokryjí.

„Ze začátku to vypadalo, že se nic neděje,“ přiznal Robinson. Misky vystavené šumu a ty, které nebyly, vypadaly téměř stejně. Kolem třetího dne se však houby, kterým byl přehráván zvuk, náhle ožily. Spory T. harzianum se změnily na jasně zelené, zatímco misky vystavené šumu brzy pokryla hustá, mechově zelená hmota.

Pátý den vědci spočítali, že vystavení hub zvuku vedlo k tomu, že rostly sedmkrát rychleji a vyprodukovaly čtyřikrát více spor.

Trichoderma harzianum

Proč přesně zvuk způsobil tento nárůst růstu, zatím není jasné. Robinson spekuluje, že zvukové vlny mohou narážet na receptory v buňkách hub, které jsou citlivé na tlak. Tyto receptory by mohly spustit kaskádu signálů, které aktivují růstové geny.

Vědci plánují podrobněji prozkoumat, které geny se v přítomnosti zvuku zapínají a vypínají, aby lépe porozuměli jeho účinkům.

Otázkou také zůstává, proč si mikroorganismy vůbec vyvinuly schopnost lépe růst v přítomnosti zvuku. Možná ticho naznačuje nepřátelské prostředí, kde jiné organismy nedokážou přežít. Nebo může určitý druh zvuku některé mikroby odrazovat, zatímco jiným vysílá pozvání.

Vědci se chystají zkoumat účinky dalších druhů zvuků a celé komunity mikroorganismů, aby lépe pochopili spojení mezi zvuky a reakcí mikrobů.

Do budoucna by různé zvuky mohly být používány v projektech na obnovu lesů, kde správné složení půdních mikroorganismů může být klíčové pro úspěch.

FOTO: AI, Saurabh Viahwakarma

Foto: AI, Saurabh Viahwakarma
Související články
Příroda 17.7.2025
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete? A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů […]
Ačkoliv se letní teploty u nás zatím zdají být spíše umírněné, meteorologové varují, že ty nejhorší vlny veder teprve přijdou. Jinde v Evropě trápí horko lidí i zvířata mnohem více. Zatímco my se ochladíme klimatizací či návštěvou bazénu, zvířata tolik možností, jak bojovat s vedrem, nemají. S rostoucími teplotami totiž jejich strategie proti přehřátí nemusí […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Příroda 12.7.2025
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká ranní svítání a pozdní soumrak jsou s letními měsíci v našich zeměpisných šířkách neodmyslitelně spojeny. Ale při pohledu z vesmíru je současná realita trochu […]
Podle nejnovější studie přispívá vlastnictví psa nebo kočky k tomu, že si lidé zachovávají i s přibývajících věkem některé mozkové funkce, což je pro stárnoucí světovou populaci dobrou zprávou. Vlastnictví ptáků nebo ryb kupodivu takový pozitivní vliv na lidský mozek nemá. Globální populace stárne, což zvyšuje míru výskytu demence. Podle Světové zdravotnické organizace jich v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz