Půda pod našima nohama, plná hub, bakterií, brouků a dalších organismů, možná na první pohled nevypadá jako místo, kde by to nějak výrazně žilo. Ale kdybyste do ní ponořili dostatečně citlivý mikrofon, byli byste překvapeni, jak akusticky rušné to tam může být.

Tato zvědavost vedla některé mikrobiology k otázce: Mohou zvuky skutečně podpořit růst mikroorganismů? A mohl by nějaký zvuk přimět houby k „tanci“?.

Odpověď, zveřejněná ve studii v časopise Biology Letters, zní: Ano! Vědci zjistili, že pouštění různých zvuků houbě Trichoderma harzianum, která chrání kořeny stromů před patogeny, vedlo k jejímu růstu až sedmkrát rychleji než v tichu.

Pokud se tyto laboratorní výsledky potvrdí i v přírodě, zvuk by mohl být nečekaným novým nástrojem pro zlepšení zdraví lesů a podpoření růstu prospěšných mikroorganismů.

V posledních letech vědci umísťovali mikrofony do různých prostředí, včetně tropických lesů a korálových útesů, a zjistili, že zvuky prostředí často úzce souvisejí s jeho biodiverzitou. Čím složitější je zvuková kulisa, tím pestřejší a zdravější bývají jeho obyvatelé.

Studie také naznačují, že přehrávání zvuků z nedotčených ekosystémů může pomoci obnovit poškozené oblasti. Například na pobřeží u australského města Adelaide vědci zjistili, že nahrávky zdravých ústřičných útesů dokázaly přilákat nové ústřice do oblastí zničených nadměrným rybolovem.

Zvuk také zřejmě pomáhá růstu některých bakterií, jak uvádí mikrobiální ekolog z univerzity Flinders v Austrálii Jake Robinson, který zkoumá mikrobiom půdy. Právě jeho práce s bakteriemi inspirovala tým vědců k tomu, aby zjistili, zda stejný efekt platí i pro houby.

Vědci nejprve vyložili velké plastové nádoby zvukově izolační pěnou, aby vytvořili tiché prostředí pro své houby. Pak umístili misky s malým množstvím T. harzianum do těchto nádob. Některé z těchto misek vystavili denně na 30 minut různým zvukům, který našli na YouTube.

Ne, že by houby poslouchaly Mozarta či Beethovena, avšak šum obsahoval podobné zvuky, jaké se používají ve studiích o vlivu zvuku na bakterie. Po dobu pokusu vědci sledovali, kolik spor houby produkují a jak velkou část misky pokryjí.

„Ze začátku to vypadalo, že se nic neděje,“ přiznal Robinson. Misky vystavené šumu a ty, které nebyly, vypadaly téměř stejně. Kolem třetího dne se však houby, kterým byl přehráván zvuk, náhle ožily. Spory T. harzianum se změnily na jasně zelené, zatímco misky vystavené šumu brzy pokryla hustá, mechově zelená hmota.

Pátý den vědci spočítali, že vystavení hub zvuku vedlo k tomu, že rostly sedmkrát rychleji a vyprodukovaly čtyřikrát více spor.

Proč přesně zvuk způsobil tento nárůst růstu, zatím není jasné. Robinson spekuluje, že zvukové vlny mohou narážet na receptory v buňkách hub, které jsou citlivé na tlak. Tyto receptory by mohly spustit kaskádu signálů, které aktivují růstové geny.

Vědci plánují podrobněji prozkoumat, které geny se v přítomnosti zvuku zapínají a vypínají, aby lépe porozuměli jeho účinkům.

Otázkou také zůstává, proč si mikroorganismy vůbec vyvinuly schopnost lépe růst v přítomnosti zvuku. Možná ticho naznačuje nepřátelské prostředí, kde jiné organismy nedokážou přežít. Nebo může určitý druh zvuku některé mikroby odrazovat, zatímco jiným vysílá pozvání.

Vědci se chystají zkoumat účinky dalších druhů zvuků a celé komunity mikroorganismů, aby lépe pochopili spojení mezi zvuky a reakcí mikrobů.

Do budoucna by různé zvuky mohly být používány v projektech na obnovu lesů, kde správné složení půdních mikroorganismů může být klíčové pro úspěch.

FOTO: AI, Saurabh Viahwakarma