Pokud dostanete do ruky výsledek z vyšetření krve, pak vás asi bude zajímat jen to, jestli máte skupinu A, B, AB nebo 0. Pro medicínu je to ale naprosté minimum. Když budete potřebovat transfuzi, budou lékaři chtít znát i váš Rh faktor a vliv mívá i méně známý krevní systém Kell..

I to jsou stále jen pouhé 3 skupinové systémy ze 45 známých v současnosti. A vlastních krevních skupin je mnohem více než skupinových systémů. Je poměrně složité je spočítat, ale může jich být kolem 360. Přibližně tolik je totiž známo molekul na povrchu červených krvinek čili antigenů.

Chemicky jsou to různé látky, například u AB0 systému cukry a u Rh systému proteiny. Proč ta složitost? Vysvětlení zatím není zcela jasné, ale zdá se, že krev hraje roli nejen při transportu kyslíku a živin buňkám, ale také při ochraně zdraví.

Krví se lišíme

Dlouhá staletí panovalo přesvědčení, že krev všech lidí je stejná. První pokusy s transfuzemi proto lékaře mátly. Někdy byly úspěšné, jindy pacient zdánlivě bez důvodu zemřel. Lékaři tehdy nemohli tušit, že rozhoduje pouhá náhoda, jestli vyberou dárce, který bude mít s příjemcem kompatibilní krevní skupinu.

Pokud byly rozdílné, tak imunitní buňky zaútočily na červené krvinky dárce, protože na nich objevily cizorodé antigeny. Imunita to vyhodnotila jako ohrožení a spustila obrannou akci. Tou však ublížila hlavně vlastnímu tělu, což se projevilo vysokými horečkami, dušností a oběhovými potížemi.

 

Antigeny i v jídle

Za reakcemi na transfuze krve stála ve většině případů nekompatibilita 4 nejznámějších krevních skupin A, B, AB a 0. Potíž s AB0 systémem je ta, že se v krvi vyskytují silné protilátky proti nevlastním skupinám.

Je to proto, že cukry tvořící antigeny jsou běžně v prostředí. V potravě se s nimi setkávají už malé děti, a dokonce je produkuje i mikroflóra lidského těla. Imunitní systém na setkání s nevlastními antigeny reaguje tvorbou protilátek, které pak kolují v krvi, kde jsou připravené k útoku pro případ setkání s cizí krevní skupinou.

Člověk s krevní skupinou A má tak přirozené protilátky proti krevním skupinám B a AB. Lidem se skupinou B se naopak při transfuzích nesmí podat A a AB, jelikož by došlo k reakci imunity. Pacienti s krevní skupinou 0 nesmí dostat nic jiného než 0. Naopak lidé se vzácnou AB tolerují všechny krevní skupiny, jelikož jejich imunita nevytváří žádné protilátky.

Univerzální dárci i příjemci

Druhým nejdůležitějším krevním systémem je Rh faktor, který je – zjednodušeně řečeno – buď pozitivní, nebo negativní. Zjednodušeně proto, že pozitivita a negativita označuje pouze přítomnost nebo nepřítomnost tzv.

D antigenu, který vyvolává ze všech 49 antigenů Rh systému nejvýraznější odezvu imunity. Dá se tedy říct, že existuje 8 hlavních krevních skupin tvořených kombinací AB0 systému a Rh systému. Lidé s 0- jsou označováni jako univerzální dárci, jelikož jejich červené krvinky nevyvolávají imunitní útok u příjemců s jakoukoliv krevní skupinou.

Naopak lidé s AB+ mohou dostat transfuzi od kohokoliv, jelikož nemají v krvi žádné protilátky. Označují se jako univerzální příjemci, kterých je ale velice málo. Skupina AB je totiž nejvzácnější, má ji jenom 1 až 2 % lidí.

Co se týče Rh faktoru, tak asi 85 % Evropanů je Rh+, zatímco třeba u Asiatů je pozitivita kolem 99 %.

Více se dočtete v čísle 10/2024, které je právě v prodeji. 

Autorka: Kateřina Pavelcová