Příroda dokáže být fascinujícím způsobem brutální. Houba zvaná Cordycep, které se v přírodě nachází více než 600 druhů, se modifikuje přesně podle hmyzu, který napadá. Třeba Ophiocordyceps unilateralis přeměňuje mravence v zombie. .
Jsou ale i jiné a výstřednější druhy. Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je druh houby, která napadá mouchy. Postup je jednoduchý. Nejprve oběť nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem.
Octomilka a houba
Dánští vědci se zaměřili na poddruh plísně, jenž se specializuje na napadání pouze jediného druhu mouchy, a to na octomilku, jež je skvěle popsaným organismem, který se desítky let využívá v laboratořích po celém světě.
Jakmile houba octomilku infikuje, začne ji konzumovat. Využívá její vnitřnosti pro získávání živin, a díky nim zase víc roste a může se uvnitř hmyzu množit. Octomilka je přitom celou tu dobu naživu; teprve, když jí začne docházet energie, a přiblíží se tak okamžik jejího konce, začne houba manipulovat s mozkem.
A ovládá octomilku natolik dobře, že je schopná řídit její chování. V tomto okamžiku se už téměř celé její tělo skládá z houbové hmoty. Nakonec se všechny běžné procesy mouchy zastaví. Během několika hodin začne houba vystřelovat ze zadní části těla mouchy houbové spory.
„Při tomto procesu současně vylučuje chemické vůně, které přitahují zdravé mouchy. Jakmile se přiblíží, snaží se spářit s mrtvou mouchou, což umožní sporám prorůst do zdravé mouchy a nakazit i ji – a celý proces se opakuje,“ vysvětluje dánský vědec Henrik de Fine Licht, který výzkum vedl.
Genom 25krát větší
Popsat genom této parazitické houby se povedlo teprve nedávno. Podařilo se to americkým vědcům, kteří zjistili, že je asi 25krát větší než u většiny jiných hub. Tohoto přelomu využili právě dánští biologové, kteří na zámořský výzkum navázali.
Zajímalo je, jak vypadá genetický mechanismus, pomocí něhož houba dokáže mouchu ovládat a řídit její chování.
Genom prokázal, že parazitická houba má mnoho kopií enzymů, které dobře rozkládají tvrdé chitinové schránky hmyzu. „To nám říká, že hmyzomorka má jedinečnou evoluční adaptaci na růst a život v prostředí hmyzu.
Není to sice překvapivé, ale teď jsme to poprvé ověřili,“ poznamenala Carolyn Elyaová z Harvardovy univerzity, která se na výzkumu také podílela.