Domů     Vesmír
Nové snímky Merkuru ukazují skvrnitý povrch v ostrých detailech
Martin Janda 8.9.2024

Sonda BepiColombo, společná mise Evropské a Japonské vesmírné agentury, dokončila jeden ze svých průletů kolem Merkuru. Následně zaslala snímky znázorňující krátery posetý povrch planety, kterou začne obíhat v roce 2026..

Ve čtvrtek se sonda přiblížila k Merkuru více než kdykoli předtím a zaslala ostré černobílé snímky nehostinného, skvrnitého povrchu planety při východu slunce. Sonda BepiColombo také poskytla vědcům první jasný pohled na jižní pól Merkuru.

Zachytila několik kráterů planety, včetně těch s neobvyklými prstenci. „Bylo to přesně to, co jsem doufal, že uvidím, ale v lepší kvalitě, než jsem očekával,“ uvedl vulkanolog z britské Open University David Rothery, který je členem vědeckého týmu mise BepiColombo.

Společná mise ESA a JAXA byla zahájena v roce 2018. Kolem Merkuru sonda začne obíhat v roce 2026, přibližně o rok později, než bylo původně plánováno. Zpoždění bylo způsobeno problémy s tryskami sondy.

Merkur je nejméně probádanou skalnatou planetou ve Sluneční soustavě. Vědci doufají, že pomocí mise BepiColombo, která zahrnuje dva orbitery (jeden zaměřený na samotnou planetu a druhý na sběr dat o okolním vesmírném prostředí), se jim podaří odhalit původ a vývoj planety studiem jejího složení, geologie a magnetického pole.

Merkuru je přitom obtížné dosáhnout, protože lety směrem ke Slunci způsobují vzhledem k silné gravitaci naší mateřské hvězdy zrychlení vesmírných lodí. Řada průletů kolem Země, Venuše a Merkuru pomáhá sondu BepiColombo zpomalit, než se nakonec usadí na Merkurově orbitě.

Čtvrteční průlet byl čtvrtým ze šesti plánovaných kolem Merkuru, přičemž sonda proletěla jen 166 kilometrů nad povrchem planety.

Snímky, které během těchto blízkých průletů posílá, jsou podle Rotheryho bonusem navíc. Obzvlášť ho zajímají prstencové kráterové baseny (velká kráterová struktura) Merkuru a to, zda mohou být spojeny se starodávnou vulkanickou aktivitou planety, která by podle něj mohla být dodnes mírně aktivní.

Sonda BepiColombo pořídila fotografie dvou prstencových basenů, Vivaldi a nově pojmenovaného Stoddarta. Jak přesně tyto prstence vznikly, zůstává stále záhadou.

Vědci i veřejnost se mají nač těšit. Do snímkování jsou totiž zatím zapojeny jen tři kamery. Výkonnější vědecké přístroje mise, včetně kamery s vyšším rozlišením a barevnými snímky, začnou pracovat až poté, co sonda vstoupí na oběžnou dráhu kolem Merkuru.

Pohled na jižní pól Merkuru je jen předzvěstí toho, co přijde, protože se očekává, že BepiColombo shromáždí lepší data z jižní polokoule, než to udělala americká sonda Messenger NASA, která byla v roce 2015 po jedenáctileté misi záměrně navedena k řízenému sebezničujícímu dopadu na planetu.

Merkur je plný tajemství. Má jádro, které je ve srovnání s jeho kamennou slupkou neobvykle velké. Na jeho povrchu se nachází vodní led, přestože je vystaven žáru Slunce a jeho atmosféra, tvořená kyslíkem, sodíkem, draslíkem či vodíkem, je extrémně řídká.

Planeta má své magnetické pole a je bohatá na těkavé prvky, jako je chlor, síra a draslík, o nichž se předpokládá, že by na planetách s vysokými teplotami rychle vyprchaly. To by mohlo naznačovat, že Merkur mohl vzniknout dále ve Sluneční soustavě, než kde se dnes nachází.

Po zbývajících průletech plánovaných na prosinec a leden stráví BepiColombo téměř dva roky kroužením kolem Slunce, než se na konci roku 2026 usadí na oběžné dráze kolem Merkuru.

FOTO: ESA

Související články
Vesmír je poněkud děsivé místo. Někdy jedna planeta polyká druhou, jindy černé díry trhají hvězdy na kusy a pohlcují je v procesu známém jako slapový rozvrat, nebo jsme svědky kosmického kanibalismu.   Právě jeden z nejnásilnějších a nejenergetičtějších projevů kosmického kanibalismu pozorovala tento rok mezinárodní skupina astronomů. Kořistí černé díry bylo nebohé a mírumilovné mračno […]
Program Apollo a sovětské mise Luna dopravily na Zemi celkem 382 kg půdy a hornin z Měsíce, k doplnění mezer v našem vědění jich ale potřebujeme mnohem více. A vesmírné agentury nezahálí. Zatímco v Číně už se zkoumá materiál z odvrácené strany Měsíce, NASA s ESA hledá způsoby, jak získat vzorky z Marsu. Na konci července letošního roku svět obletěla zpráva, že […]
Před 466 miliony lety byla zemská pevnina pustá, zato v moři se to už životem hemžilo. A pokud by se nějaký trilobit, brachiopod nebo graptolid vynořil na hladinu a podíval se na oblohu, možná by spatřil třpitivý prstenec obepínající Zemi Čerstvá studie publikovaná tento měsíc spojuje nárůst počtu impaktních kráterů během ordoviku s prstencem tvořeným […]
Když se asteroidy přibližují k Zemi, obvykle se dějí dvě věci. Buď ve většině případů Zemi minou nebo naši planetu zasáhnou a vytvoří na obloze jasnou světelnou čáru nebo v horším případě dopadnou až na povrch. Avšak v ojedinělých případech je asteroid zachycen gravitací Země a nějaký čas obíhá planetu, čímž se z něj stává […]
Český záložní astronaut Aleš Svoboda se včera vydal na simulovanou víkendovou misi na Měsíc – s dalšími členy posádky při ní bude provádět různé vědecké a technologické experimenty. Součástí mise je výstup na povrch Měsíce s pomocí virtuální reality. Tréninkovou misi pořádá Akademie věd ČR v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo s dalšími partnery […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz