Domů     Medicína
Dělení lidských buněk v přímém přenosu
Jan Zelenka 26.8.2024
foto: Pixabay

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (IMG) se postarali o průlomové pozorování, a to buněk v průběhu jejich dělení. Objev nedávno publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z IMG, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk.

Proces v každém z nás

Přesné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk je nezbytné pro všechny tkáně lidského těla. Proces musí být přísně regulován v prostoru a čase, aby se zabránilo vývojovým poruchám a rozvoji rakoviny.

Již před desítkami let vědci odhalili, že chromozomy se připojují k bipolární struktuře zvané mitotické vřeténko, které tvoří mikrotubuly. V průběhu mitózy jsou připojené chromozomy taženy podél mikrotubulů do dceřiných buněk.

Vlevo: Fixovaná lidská buňka procházející mitózou pozorovaná konfokální mikroskopií.Vpravo: Snímek z filmování živých buněk v časných fázích mitózy. Aktinová vlákna zeleně, mikrotubuly fialově.

Protein FAM110A

Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk, zatímco význam aktinového cytoskeletu v časných fázích mitózy byl dlouho opomíjen. Nyní odborníci identifikovali dosud neprozkoumaný protein FAM110A, který váže aktin a mikrotubuly za oba své konce na pólech mitotických vřetének.

Mikroskopická analýza odhalila tvorbu vysoce dynamických aktinových vláken na pólech vřeténka, která předcházejí růstu mikrotubulů vřeténka a vedou je. V nepřítomnosti FAM110A se aktin ve vřeténku netvořil správně a segregace chromozomů byla silně narušena.

Důležité spojení

Díky spolupráci s kolegy v Německu, kteří jsou odborníky na zobrazování vysoce dynamických procesů v živých buňkách, jsme nalezli důležité molekulární spojení mezi dvěma hlavními cytoskeletálními sítěmi v mitóze,“ říká Libor Macůrek z IMG. V tomto mezioborovém projektu se Zdeněk Lánský a jeho tým zabývali biofyzikálními vlastnostmi purifikovaných proteinů in vitro, a pomohli tak určit přesnou funkci proteinu FAM110A. „V budoucnu budeme zkoumat, jak FAM110A a podobné bílkoviny přítomné v lidských buňkách zabraňují nestabilitě genomu a rozvoji rakoviny,“ uvedl Libor Macůrek.

Foto: Pixabay, IMG
Související články
Medicína 27.4.2026
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího […]
Běžeckých závodů probíhá po celém světě nespočet, roste však množství akcí, při kterých se sportovci potýkají s horkem. Pravidelné vystavování se teplu, a to nejen při tréninku, může donutit tělo adaptovat se – zlepšit rychlost pocení, objem krve i kardiovaskulární zátěž. Vše má ale své limity! Už během olympijských her v Paříži v roce 2024 […]
Čím více je lidí na planetě, kteří se navíc dožívají stále vyššího věku, tím větší je i poptávka po náhradách nemocných orgánů. Bohužel orgánů od dárců není dostatek. Vědci proto hledají jiné cesty. Vedle experimentů s xenotransplantacemi orgánů od zvířat se zaměřují na tisk orgánů na 3D tiskárnách. Blížíme se k vytištění funkčních orgánů, nebo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz