Japonská sonda Hajabusa 2 měla za úkol sběr vzorků z planetky Ryugu. Na Zemi jich bylo dopraveno jen několik gramů v roce 2020. JAXA, japonská vesmírná agentura, je poskytla ke zkoumání jen několika málo laboratořím na světě, zrno o velikosti 1,5 milimetru obdrželi k analýze i vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd..

Ryugu je blízkozemní planetka téměř kulatého tvaru, jejíž průměr činí 880 metrů. Vzhledem k její velikosti i malé vzdálenosti od Země se jedná o potenciálně nebezpečnou planetku. Objevena byla v roce 1999, její jméno je odvozeno od podmořského paláce Rjúgúdžo z japonské mytologie.

V roce 2018 k ní po třech a půl rocích, strávených na cestě, dorazila japonská sonda Hajabusa 2, která měla za úkol sběr vzorků z této planetky a jejich následné dopravení zpět na Zemi.

Automatický proces sběru vzorků

Na jejím povrchu přistála dne 21. února 2019, a to v blízkosti rovníku, mezi krátery Kontaro a Brabo. Manévr probíhal zcela automaticky. Sonda vystřelila tantalový projektil rychlostí 300 m/s a následně odebrala pomocí sací hubice vymrštěné vzorky.

Poté ještě vytvořila umělý kráter vystřelením měděného projektilu o hmotnosti 2,5 kg a odebrala vzorky podpovrchového materiálu. Všechny vzorky byly na Zemi dopraveny 6. prosince 2020, celkem 5 gramů materiálu starého 4,5 miliardy let.

„Vzorky jsou tak vzácné, že byly odeslány jen několika laboratořím, včetně té naší, a mohly být prozkoumány výhradně pomocí mikroskopických technik,“ uvedl Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.

Zrno, které měli k dispozici, pojmenovali čeští odborníci Radegast a podrobili ho řadě zkoumání, včetně pokročilých mikroskopických technik na pracovištích brněnského výzkumného centra CEITEC a společnosti Tescan.

Z čeho se skládá planetka Ryugu?

Prostřednictvím metody sériového snímkování pořídili tisíce překrývajících se snímků pomocí elektronového mikroskopu, které jim poskytly informace o rozložení hmoty ve studovaném vzorku. Díky tomu se jim jako prvním na světě podařilo zobrazit 3D strukturu organických částí vzorku, které jsou starší než planeta Země.

Snímky odhalily všudypřítomný jílový materiál, v němž se nacházela zrna magnetitu, sulfidů železa, fosforečnanů i uhlíkaté hmoty. Tyto nálezy svědčí o procesech zvětrávání primárních minerálů vodou, jež protékala tělesem v počátcích Sluneční soustavy.

Pečlivé zkoumání vzorků z planetky Ryugu přináší cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích vývoje Sluneční soustavy dopravena na Zemi. Tyto vzorky jsou svým složením blízké meteoritům zvaným CI chondrity, které vznikly nahromaděním prachu mateřské mlhoviny pouhých několik milionů let po zrodu Sluneční soustavy.

Výsledky svého zkoumání shrnuli čeští vědci do článku, který vyšel v časopise Nature Communications.