Domů     Příroda
Vědci získali vzácné horniny zpoza dna oceánu. Mohou napovědět, jak vznikl život
Martin Janda 10.8.2024

Již dlouho panuje mezi odborníky přesvědčení, že hlubokomořské oblasti mohou skrývat místa, kde se zrodil pozemský život. V Atlantském oceánu dostala taková oblast název „Ztracené město“, přičemž se jedná o drsnou krajinu plnou tajemných věží, pod nimiž mohlo probíhat bouřlivé chemické dění, které předcházelo vzniku života..

Nyní se vědcům poprvé podařilo nahlédnout do této potenciální porodnice života. Článek v časopise Science popisuje, jak třicetičlenný tým provedl téměř jeden a půl kilometru hluboký vrt do dna Středoatlantského hřbetu a získal tak mimořádně vzácný horninový materiál. Nikdy předtím se nepodařilo získat tak masivní vzorek z takové hloubky.

Vrtaná oblast leží vedle jednoho z vulkanických zlomů, které křižují celosvětové mořské dno podobně jako švy na baseballovém míči. Tyto hlubokomořské lokality, známé jako středooceánské hřbety, zahrnují horké prameny, jejichž třpytivé výtrysky uvolňují minerály do ledové mořské vody a pomalu vytvářejí podivné vrcholky a věže, které mnohdy hostí prazvláštní formy života.

Vědci po desetiletí předpokládali, že tyto horké prameny nebo jejich podložní horniny mohly podporovat geochemické reakce, které před miliardami let daly vzniknout pozemskému životu. V poslední době intenzivněji pátrají po důkazech, které by tuto teorii podpořily.

Na začátku minulého roku expedice s názvem Stavební bloky života provedla hluboký vrt do mořského dna vedle jednoho z největších známých pramenů – místa zvaného Ztracené město, které se nachází asi 2 250 kilometrů východně od Bermud. Nejvyšší věž tohoto města je srovnatelná s dvacetipodlažní budovou.

Tato operace přinesla do laboratoří první větší vzorek hornin pocházejících z pláště Země, tedy vnitřní vrstvy mezi zemskou kůrou, na které žijeme, a planetárním jádrem. Plášť je největší částí planety, ale je obtížně dostupný a mnoho o něm nevíme.

Horké horniny pláště se v průběhu věků pohybují jako mimořádně husté kapaliny, které pomalu přetvářejí chladnou zemskou kůru, vytvářejí hory, pohybují kontinenty a způsobují zemětřesení.

Vědci očekávají, že podrobné analýzy těchto vzácných vzorků přinesou desítky vědeckých objevů. „Je příliš brzy na to říct něco opravdu konkrétního,“ uvedl C. Johan Lissenberg, hlavní autor článku a petrolog z Cardiff University ve Walesu.

„Ale zjistíme to. To je to vzrušující.“ Analýzy získaných vzorků budou pokračovat mnoho let a vědci doufají, že se jim podaří odhalit nové informace, které by mohly odpovědět na otázky týkající se počátků života na naší planetě.

Tyto nové poznatky mohou také otevřít dveře dalšímu zkoumání hlubokých oceánů, které stále skrývají nespočet tajemství.

Průlom ve výzkumu pláště Země byl součástí Mezinárodního programu pro oceánský výzkum, konsorcia více než 20 zemí, které využívá obří loď k vrtání do mořského dna a získávání horninových vzorků, které odhalují tajemství Země.

Loď je upravená ropná vrtná plošina, dlouhá 143 metrů a vybavená 61metrovou věží, která spouští dutý vrták do mořského dna a získává válcovité vzorky hornin a dalších hlubinných materiálů.

Související články
Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením.   Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Příroda dokáže být fascinujícím způsobem brutální. Houba zvaná Cordycep, které se v přírodě nachází více než 600 druhů, se modifikuje přesně podle hmyzu, který napadá. Třeba Ophiocordyceps unilateralis přeměňuje mravence v zombie. Jsou ale i jiné a výstřednější druhy. Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je druh houby, která napadá mouchy. Postup je jednoduchý. Nejprve oběť nakazí, pak […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
Jako generace „plastic people“ žijeme v barevném, naleštěném a nerozbitném světě. Z kdysi zázračného produktu se nakonec stal veřejný nepřítel číslo jedna, ale dnes ho bereme na milost. Není totiž tak snadné ho nahradit, v medicíně, potravinářství, automobilovém průmyslu nebo kosmonautice se bez jeho trvanlivosti, lehkosti, snadné výroby a údržby neobešli. „Špatnou pověst plastům dělají […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz