Domů     Příroda
Vědci získali vzácné horniny zpoza dna oceánu. Mohou napovědět, jak vznikl život
Martin Janda 10.8.2024

Již dlouho panuje mezi odborníky přesvědčení, že hlubokomořské oblasti mohou skrývat místa, kde se zrodil pozemský život. V Atlantském oceánu dostala taková oblast název „Ztracené město“, přičemž se jedná o drsnou krajinu plnou tajemných věží, pod nimiž mohlo probíhat bouřlivé chemické dění, které předcházelo vzniku života..

Nyní se vědcům poprvé podařilo nahlédnout do této potenciální porodnice života. Článek v časopise Science popisuje, jak třicetičlenný tým provedl téměř jeden a půl kilometru hluboký vrt do dna Středoatlantského hřbetu a získal tak mimořádně vzácný horninový materiál. Nikdy předtím se nepodařilo získat tak masivní vzorek z takové hloubky.

Vrtaná oblast leží vedle jednoho z vulkanických zlomů, které křižují celosvětové mořské dno podobně jako švy na baseballovém míči. Tyto hlubokomořské lokality, známé jako středooceánské hřbety, zahrnují horké prameny, jejichž třpytivé výtrysky uvolňují minerály do ledové mořské vody a pomalu vytvářejí podivné vrcholky a věže, které mnohdy hostí prazvláštní formy života.

Vědci po desetiletí předpokládali, že tyto horké prameny nebo jejich podložní horniny mohly podporovat geochemické reakce, které před miliardami let daly vzniknout pozemskému životu. V poslední době intenzivněji pátrají po důkazech, které by tuto teorii podpořily.

Na začátku minulého roku expedice s názvem Stavební bloky života provedla hluboký vrt do mořského dna vedle jednoho z největších známých pramenů – místa zvaného Ztracené město, které se nachází asi 2 250 kilometrů východně od Bermud. Nejvyšší věž tohoto města je srovnatelná s dvacetipodlažní budovou.

Tato operace přinesla do laboratoří první větší vzorek hornin pocházejících z pláště Země, tedy vnitřní vrstvy mezi zemskou kůrou, na které žijeme, a planetárním jádrem. Plášť je největší částí planety, ale je obtížně dostupný a mnoho o něm nevíme.

Horké horniny pláště se v průběhu věků pohybují jako mimořádně husté kapaliny, které pomalu přetvářejí chladnou zemskou kůru, vytvářejí hory, pohybují kontinenty a způsobují zemětřesení.

Vědci očekávají, že podrobné analýzy těchto vzácných vzorků přinesou desítky vědeckých objevů. „Je příliš brzy na to říct něco opravdu konkrétního,“ uvedl C. Johan Lissenberg, hlavní autor článku a petrolog z Cardiff University ve Walesu.

„Ale zjistíme to. To je to vzrušující.“ Analýzy získaných vzorků budou pokračovat mnoho let a vědci doufají, že se jim podaří odhalit nové informace, které by mohly odpovědět na otázky týkající se počátků života na naší planetě.

Tyto nové poznatky mohou také otevřít dveře dalšímu zkoumání hlubokých oceánů, které stále skrývají nespočet tajemství.

Průlom ve výzkumu pláště Země byl součástí Mezinárodního programu pro oceánský výzkum, konsorcia více než 20 zemí, které využívá obří loď k vrtání do mořského dna a získávání horninových vzorků, které odhalují tajemství Země.

Loď je upravená ropná vrtná plošina, dlouhá 143 metrů a vybavená 61metrovou věží, která spouští dutý vrták do mořského dna a získává válcovité vzorky hornin a dalších hlubinných materiálů.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz