Filmový průmysl se neustále vyvíjí a nové technologie mu umožňují vytvářet stále realističtější a poutavější zážitky pro diváky. Jaké nejmodernější technologie se v současné době používají ve filmech k tomu, aby zmátly smysly diváků?.
Technologií, která posouvá současný filmový průmysl neuvěřitelným způsobem vpřed, jsou tak zvané počítačově generované obrazy neboli computer generated imagery (CGI). Jedná se o jakoukoliv animaci vytvořenou počítačovým softwarem.
Jako úplně první případ použití CGI se uvádí úvodní, titulková scéna z thrilleru Vertigo z roku 1958, jehož tvůrcem byl Alfred Hitchcock. Při tvorbě scény byly využity jednoduché mechanické počítače z dob druhé světové války.
Pravý potenciál CGI však veřejnost poznala až v roce 1973, kdy byl do kin uveden snímek Westwood, v němž se objevily krátké CGI záběry, které měly simulovat pohled robota.
Pokračování snímku s názvem Futureworlds z roku 1976 pak již patří prvenství v 3D CGI animaci. Se zlepšováním výpočetní síly počítačů se CGI začalo využívat ve více filmech, zpočátku šlo o jeho propojení s reálnými plastickými pohyblivými modely, tak zvanými animatronics.
Nejznámější jsou oživlé modely dinosaurů ve filmu Jurský park (1993), další lze vidět například ve filmech Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje z roku 1977 nebo Terminátor II: Den zúčtování (1991).
Technologie snímání pohybu
Animované filmy se původně kreslily ručně snímek po snímku, což bylo extrémně časově náročně. Průkopníkem takových snímků byla společnost Disney. Postupem času tuto techniku nahradil rychlejší a efektivnější způsob tvorby, dnes je pro ně běžnější 3D CGI animace.
Nejznámějšími případy takto vzniklých filmu jsou Toy Story (1995), Hledá se Nemo (2003) nebo Ledové království (2013). U hraných filmů se ve 21. století uplatňuje CGI v nějaké formě prakticky ve všech snímcích, například ke změně počasí, přidání ohně, aut či domů, případně i objektů velkých rozměrů, jako jsou města, shluky lidí či planety.
Kultovními filmy s CGI jsou například Avatar (2009), trilogie Pána prstenů (2001–2003) nebo Avengers sága (2008–2019). Ve filmu Avatar bylo například využito tak zvané snímání pohybu (motion capture). Používá se s cílem nahradit určité části lidského těla či postavy, případně při kompletním nahrazení člověka digitálním 3D modelem.
Ten následně díky technologii snímání pohybu více odpovídá realitě a mnohem důvěryhodněji napodobuje plynulost lidských pohybů nebo emocí ve tváři. Předloha postavy je oblečena do tak zvaného MoCap obleku, většinou tmavé barvy, na kterém jsou rozmístěny tak zvané markery, světlé umělohmotné terčíky, jejichž pohyby snímají kamery.
Herci, kteří omládli i vstali z mrtvých
Díky tomu mohli být herci ve snímku Avatar předlohou pro tři metry vysoké, modře zbarvené obyvatele měsíce Pandora, kterým se říká Na’vi. V pokračování snímku Avatar: The Way of Water pak šel režisér James Cameron ještě dále, neboť jen dva záběry z celého filmu neobsahuji CGI. Většina scén se totiž odehrává pod vodou.
Kvůli zachování věrohodnosti pohybu pod vodní hladinou se natáčelo v tanku hlubokém téměř 10 metrů, který obsahoval 340 000 litrů vody.
Díky technologii CGI pak může také docházet k omlazování herců, případně k oživování těch, kteří již nejsou mezi námi. V jednom snímku se tak může sejít Charlie Chaplin, Marilyn Monroe a Anne Hathaway.
Herečka Carrie Fischer, která ztvárnila princeznu Leiu ve filmové sáze Star Wars, zemřela v roce 2016. Ve spin-off k sérii s názvem Rogue One se však objevuje její mladší já. Postavu Lei fyzicky ztvárnila herečka Ingvild Deila, měla ovšem digitálně vytvořenou tvář, tak zvané cameo, i dříve nahraný hlas původní představitelky této role, kterou byla právě Carrie Fisher.
Obdobně lze pomocí této technologie herce rovněž omladit. Příkladem může být herec Harrison Ford v posledním snímku o Indiana Jonesovi s názvem Indiana Jones a nástroj osudu z roku 2023.
Za hranicí reality
Další filmaři využívanou technologií je tak zvaná rozšířená realita neboli augmented reality (AR), která kombinuje skutečný svět s počítačově generovaným obsahem. Lze ji spatřit například ve filmu Počátek (2010) s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který je schopen vstupovat a reagovat ve snovém světě vytvořeném „architekty“.
Ve snímku Kingsman: Tajná služba (2014) se to zase jen hemží špičkovými špionážními zbraněmi vybavenými schopnostmi AR včetně chytrých brýlí k holografickým telekonferencím či deštíku, který má funkci balistického štítu.
Vedle rozšířené reality pak existuje i virtuální realita (VR), která umožňuje uživateli ocitnout se v simulovaném prostředí, v ideálním případě také interakci s ním. Zlatým standardem VR filmů je Matrix (1999), který vrhá většinu lidské populace do falešného světa uvnitř počítače.
Ve filmu Ready Player One (2018) zase unikají hlavní hrdinové do Oasis, světa VR vytvořeného Jamesem Hallidayem, kde mohou být kýmkoliv chtějí a dělat, cokoliv chtějí. Veškerý svůj majetek vkládají do této videohry, v níž si mohou koupit lepší výbavu i vzhled, aby tak unikli ze skutečného světa.
