Domů     Vesmír
Hyperaktivní Slunce: Budou superbouře a polární záře častější?
Veronika Tyrková 10.7.2024
FOTO: Unsplash

V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže..

Mezi 3. a 9. květnem hromadně explodovaly shluky slunečních skvrn ze dvou aktivních oblastí na Slunci a uvolnily obrovské množství rentgenového, ultrafialového a gama záření – NASA během týdně napočítala 82 „pozoruhodných“ erupcí.

Výbuchy odfoukly velký mrak slunečního větru tvořeného proudem částic napříč sluneční soustavou. V cestě jim stála také naše planeta. Magnetické pole Země, vymyšlené k ochraně života před většinou těchto aktivit, se muselo mimo jiné potýkat s miliardou tun plazmatu vyplivnuté výrony koronální hmoty, cestujícího téměř 150 milionů km ze Slunce.

Výsledkem byla bouře skutečně historických rozměrů – „extrémní“ podle stupnice měřící geomagnetické bouře, „superbouře“ podle indexu změn magnetického pole Země.

Magnetické škatulata

Slunce se v současnosti blíží k vrcholu svého 11letého cyklu označeného číslem 25, který započal v prosinci 2019 slunečním minimem. O pravidelnosti ale nemůže být řeč. Jeden sluneční cyklus může trvat 8 i 14 let a lišit se také intenzitou.

Poháněn je magnetickým polem hvězdy, které se přibližně každých 11 let překlopí – sever se stane jihem a naopak. K podobnému „přepólování“ dochází i u Země, ale v mnohem delších časových intervalech – naposledy před 780 000 lety.

Právě s blížícím se vrcholem se pojí také zvýšená aktivita Slunce. A jak se zdá, je mnohem bouřlivější, než se pro cyklus 25 původně předpokládalo. „V podstatě jsme zaznamenali aktivitu kosmického počasí ve všech třech kategoriích:

od slunečních erupcí přes radiační bouře až po geomagnetické bouře, které svět viděl 10. až 11. května,“ uvedl Shawn Dahl z Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se specializuje na předpovídání kosmického počasí.

Bouřková sezóna

Tyto nebeské ohňostroje by podle vědců mohly být začátkem roky trvajících sérií podobných podívaných. Velký počet pozorovaných slunečních skvrn naznačuje, že současný sluneční cyklus vyvrcholí brzy, pravděpodobně ještě letos.

K největším bouřím ale obvykle dochází měsíce až roky po tomto oficiálním vrcholu. Jak dodal Dahl: „Předpokládáme, že po celý letošní rok, celý rok 2025 a dokonce i v roce 2026 budeme vystaveni nejvyššímu riziku další takové události.“ To znamená také hrozbu potenciálně ničivých geomagnetických bouří.

Nejsilněji zaznamenaný jev tohoto druhu, tzv. Carringtonova událost, v roce 1859 způsobil polární záři v nízkých zeměpisných šířkách a požáry telegrafních stanic. V současnosti, kdy na satelitní komunikaci závisí každodenní chod lidské společnosti, by mohla mít dalekosáhlejší důsledky.

A přece se letošní sluneční bouře považuje za nejúspěšněji zvládnutou extrémní bouři kosmického počasí v historii. Zásluhu nese pokrok, k jakému v oblasti předpovídání kosmického počasí došlo v posledních letech.

Poskytovatelé technologií jsou si nyní tohoto fenoménu dobře vědomi a zahrnují ho do svého plánování.

Nové perspektivy

Kosmické agentury proto provozují několik sond, určených ke studiu naší nejbližší hvězdy, mezi nimi například po téměř 30 letech pomalu dosluhující SOHO, novější Solar Orbiter či Parkerovu sluneční sonda, zkoumající sluneční korónu z bezprecedentní blízkosti.

Další mise jako Cluster nebo Swarm zase měří účinky sluneční aktivity na zemskou magnetosféru. V nadcházejících letech plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) vypustit sondu Smile, která bude studovat dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.

Ke znalostem o Slunci přispívá také čtyřmetrový sluneční dalekohled Daniel K. Inouye na havajském ostrově Maui. Skutečný přelom se ale očekává s odstartováním mise ESA Vigil v roce 2031, která bude monitorovat skryté sluneční oblasti s potenciálně nebezpečnou aktivitou až několik dní předtím, než se otočí do zorného pole Země.

Data bude přitom vysílat nepřetržitě a tím může poskytnout varování před závažnými událostmi kosmického počasí až s pětidenním předstihem.

Související články
Vesmír 15.11.2026
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zachycení obou stupňů však nevyšlo. Raketa odstartovala v pátek 13. listopadu ze základny Starbase v Texasu. Horní stupeň bez problémů dosáhl oběžné dráhy, vypustil 26 družic […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Vesmír 8.11.2026
Pokud by se k Zemi blížil nebezpečný asteroid, jednou z možností, jak odvrátit katastrofu, by mohl být jaderný výbuch. Američtí vědci však zjistili, že o úspěchu takového zásahu může rozhodnout zdánlivá maličkost, protože záleží totiž na tom, z jaké strany asteroid zasáhne záření z exploze. Rozdíl v účinnosti může být přitom téměř pětinásobný. Takový Bruce […]
Vesmír Zajímavosti 3.11.2026
Co byste si vzali s sebou, kdybyste se chystali na cestu na Mezinárodní kosmickou stanici? Český astronaut Aleš Svoboda možná nebude muset dlouho přemýšlet. Do vesmíru by s ním mohly vyrazit předměty, které připomínají českou historii, kulturu, vynalézavost i trochu národního humoru. Nechybí mezi nimi legendární ježek v kleci, hokejový puk ani Věstonická venuše. Malý […]
Vesmír 24.10.2026
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz