Domů     Vesmír
Hyperaktivní Slunce: Budou superbouře a polární záře častější?
Veronika Tyrková 10.7.2024
FOTO: Unsplash

V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže..

Mezi 3. a 9. květnem hromadně explodovaly shluky slunečních skvrn ze dvou aktivních oblastí na Slunci a uvolnily obrovské množství rentgenového, ultrafialového a gama záření – NASA během týdně napočítala 82 „pozoruhodných“ erupcí.

Výbuchy odfoukly velký mrak slunečního větru tvořeného proudem částic napříč sluneční soustavou. V cestě jim stála také naše planeta. Magnetické pole Země, vymyšlené k ochraně života před většinou těchto aktivit, se muselo mimo jiné potýkat s miliardou tun plazmatu vyplivnuté výrony koronální hmoty, cestujícího téměř 150 milionů km ze Slunce.

Výsledkem byla bouře skutečně historických rozměrů – „extrémní“ podle stupnice měřící geomagnetické bouře, „superbouře“ podle indexu změn magnetického pole Země.

Magnetické škatulata

Slunce se v současnosti blíží k vrcholu svého 11letého cyklu označeného číslem 25, který započal v prosinci 2019 slunečním minimem. O pravidelnosti ale nemůže být řeč. Jeden sluneční cyklus může trvat 8 i 14 let a lišit se také intenzitou.

Poháněn je magnetickým polem hvězdy, které se přibližně každých 11 let překlopí – sever se stane jihem a naopak. K podobnému „přepólování“ dochází i u Země, ale v mnohem delších časových intervalech – naposledy před 780 000 lety.

Právě s blížícím se vrcholem se pojí také zvýšená aktivita Slunce. A jak se zdá, je mnohem bouřlivější, než se pro cyklus 25 původně předpokládalo. „V podstatě jsme zaznamenali aktivitu kosmického počasí ve všech třech kategoriích:

od slunečních erupcí přes radiační bouře až po geomagnetické bouře, které svět viděl 10. až 11. května,“ uvedl Shawn Dahl z Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se specializuje na předpovídání kosmického počasí.

Bouřková sezóna

Tyto nebeské ohňostroje by podle vědců mohly být začátkem roky trvajících sérií podobných podívaných. Velký počet pozorovaných slunečních skvrn naznačuje, že současný sluneční cyklus vyvrcholí brzy, pravděpodobně ještě letos.

K největším bouřím ale obvykle dochází měsíce až roky po tomto oficiálním vrcholu. Jak dodal Dahl: „Předpokládáme, že po celý letošní rok, celý rok 2025 a dokonce i v roce 2026 budeme vystaveni nejvyššímu riziku další takové události.“ To znamená také hrozbu potenciálně ničivých geomagnetických bouří.

Nejsilněji zaznamenaný jev tohoto druhu, tzv. Carringtonova událost, v roce 1859 způsobil polární záři v nízkých zeměpisných šířkách a požáry telegrafních stanic. V současnosti, kdy na satelitní komunikaci závisí každodenní chod lidské společnosti, by mohla mít dalekosáhlejší důsledky.

A přece se letošní sluneční bouře považuje za nejúspěšněji zvládnutou extrémní bouři kosmického počasí v historii. Zásluhu nese pokrok, k jakému v oblasti předpovídání kosmického počasí došlo v posledních letech.

Poskytovatelé technologií jsou si nyní tohoto fenoménu dobře vědomi a zahrnují ho do svého plánování.

Nové perspektivy

Kosmické agentury proto provozují několik sond, určených ke studiu naší nejbližší hvězdy, mezi nimi například po téměř 30 letech pomalu dosluhující SOHO, novější Solar Orbiter či Parkerovu sluneční sonda, zkoumající sluneční korónu z bezprecedentní blízkosti.

Další mise jako Cluster nebo Swarm zase měří účinky sluneční aktivity na zemskou magnetosféru. V nadcházejících letech plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) vypustit sondu Smile, která bude studovat dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.

Ke znalostem o Slunci přispívá také čtyřmetrový sluneční dalekohled Daniel K. Inouye na havajském ostrově Maui. Skutečný přelom se ale očekává s odstartováním mise ESA Vigil v roce 2031, která bude monitorovat skryté sluneční oblasti s potenciálně nebezpečnou aktivitou až několik dní předtím, než se otočí do zorného pole Země.

Data bude přitom vysílat nepřetržitě a tím může poskytnout varování před závažnými událostmi kosmického počasí až s pětidenním předstihem.

Související články
Vesmír 13.9.2025
NASA oznámila, že rover Perseverance našel v hornině na Marsu minerály, které mohou být nejpádnějším dosavadním důkazem existence dávného života. Vzorek pochází z usazenin na okraji někdejší řeky u kráteru Jezero a podle vědců vykazuje znaky, jež na Zemi vznikají činností mikrobů. Podrobná analýza publikovaná v časopise Nature popisuje minerály vivianit a greigit ve skále […]
Vesmír 6.9.2025
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů, ale i pevné jádro podobné tomu zemskému. Sonda NASA InSight přistála na rudé planetě v roce 2018 a její seismometr během čtyř let […]
Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Osm týdnů intenzivního tréninku v Kolíně nad Rýnem i dalších evropských lokalitách přinese nové zkušenosti, od navrhování a řízení kosmických misí přes základy aerodynamiky a orbitální mechaniky až po výzvy, jako […]
Vesmír 3.9.2025
Jaderná energie ve vesmíru? To není žádné scif-fi! Americká vesmírná agentura NASA se aktuálně snaží urychlit plány na výstavbu jaderného reaktoru na Měsíci. Má tam stát do pěti let. USA tak učiní další velký krok v procesu dobývání vesmíru Taková je minimálně představa, kterou má prozatímní šéf NASA Sean Duffy. Jaderný reaktor má pokrýt energetické […]
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila ještě nějaká jiná civilizace, ale věda v jeho hledání zatím tápe. Něco pod ledem mluví. Věda zatím nesklouzává k mimozemšťanům, ale připouští: z Antarktidy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz