Domů     Vesmír
Hyperaktivní Slunce: Budou superbouře a polární záře častější?
Veronika Tyrková 10.7.2024
FOTO: Unsplash

V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže..

Mezi 3. a 9. květnem hromadně explodovaly shluky slunečních skvrn ze dvou aktivních oblastí na Slunci a uvolnily obrovské množství rentgenového, ultrafialového a gama záření – NASA během týdně napočítala 82 „pozoruhodných“ erupcí.

Výbuchy odfoukly velký mrak slunečního větru tvořeného proudem částic napříč sluneční soustavou. V cestě jim stála také naše planeta. Magnetické pole Země, vymyšlené k ochraně života před většinou těchto aktivit, se muselo mimo jiné potýkat s miliardou tun plazmatu vyplivnuté výrony koronální hmoty, cestujícího téměř 150 milionů km ze Slunce.

Výsledkem byla bouře skutečně historických rozměrů – „extrémní“ podle stupnice měřící geomagnetické bouře, „superbouře“ podle indexu změn magnetického pole Země.

Magnetické škatulata

Slunce se v současnosti blíží k vrcholu svého 11letého cyklu označeného číslem 25, který započal v prosinci 2019 slunečním minimem. O pravidelnosti ale nemůže být řeč. Jeden sluneční cyklus může trvat 8 i 14 let a lišit se také intenzitou.

Poháněn je magnetickým polem hvězdy, které se přibližně každých 11 let překlopí – sever se stane jihem a naopak. K podobnému „přepólování“ dochází i u Země, ale v mnohem delších časových intervalech – naposledy před 780 000 lety.

Právě s blížícím se vrcholem se pojí také zvýšená aktivita Slunce. A jak se zdá, je mnohem bouřlivější, než se pro cyklus 25 původně předpokládalo. „V podstatě jsme zaznamenali aktivitu kosmického počasí ve všech třech kategoriích:

od slunečních erupcí přes radiační bouře až po geomagnetické bouře, které svět viděl 10. až 11. května,“ uvedl Shawn Dahl z Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se specializuje na předpovídání kosmického počasí.

Bouřková sezóna

Tyto nebeské ohňostroje by podle vědců mohly být začátkem roky trvajících sérií podobných podívaných. Velký počet pozorovaných slunečních skvrn naznačuje, že současný sluneční cyklus vyvrcholí brzy, pravděpodobně ještě letos.

K největším bouřím ale obvykle dochází měsíce až roky po tomto oficiálním vrcholu. Jak dodal Dahl: „Předpokládáme, že po celý letošní rok, celý rok 2025 a dokonce i v roce 2026 budeme vystaveni nejvyššímu riziku další takové události.“ To znamená také hrozbu potenciálně ničivých geomagnetických bouří.

Nejsilněji zaznamenaný jev tohoto druhu, tzv. Carringtonova událost, v roce 1859 způsobil polární záři v nízkých zeměpisných šířkách a požáry telegrafních stanic. V současnosti, kdy na satelitní komunikaci závisí každodenní chod lidské společnosti, by mohla mít dalekosáhlejší důsledky.

A přece se letošní sluneční bouře považuje za nejúspěšněji zvládnutou extrémní bouři kosmického počasí v historii. Zásluhu nese pokrok, k jakému v oblasti předpovídání kosmického počasí došlo v posledních letech.

Poskytovatelé technologií jsou si nyní tohoto fenoménu dobře vědomi a zahrnují ho do svého plánování.

Nové perspektivy

Kosmické agentury proto provozují několik sond, určených ke studiu naší nejbližší hvězdy, mezi nimi například po téměř 30 letech pomalu dosluhující SOHO, novější Solar Orbiter či Parkerovu sluneční sonda, zkoumající sluneční korónu z bezprecedentní blízkosti.

Další mise jako Cluster nebo Swarm zase měří účinky sluneční aktivity na zemskou magnetosféru. V nadcházejících letech plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) vypustit sondu Smile, která bude studovat dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.

Ke znalostem o Slunci přispívá také čtyřmetrový sluneční dalekohled Daniel K. Inouye na havajském ostrově Maui. Skutečný přelom se ale očekává s odstartováním mise ESA Vigil v roce 2031, která bude monitorovat skryté sluneční oblasti s potenciálně nebezpečnou aktivitou až několik dní předtím, než se otočí do zorného pole Země.

Data bude přitom vysílat nepřetržitě a tím může poskytnout varování před závažnými událostmi kosmického počasí až s pětidenním předstihem.

Související články
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila ještě nějaká jiná civilizace, ale věda v jeho hledání zatím tápe. Něco pod ledem mluví. Věda zatím nesklouzává k mimozemšťanům, ale připouští: z Antarktidy […]
Objevy Technika Vesmír 28.8.2025
NASA zveřejnila nejdetailnější snímky Marsu, jaké kdy oko lidského stroje spatřilo. Rover Perseverance, operující v kráteru Jezero, poslal na Zemi fotografie, které berou dech. Ukazují krajinu tak jasně, že se zdá, jako byste stáli přímo na rudém písku – jen s trochou štěstí a hodně drahou vesmírnou letenkou. Mars je starý známý soused, který nás […]
Vesmír 27.8.2025
Je to nějakých 50 let, co na Floridě odstartovala ke svému meziplanetárnímu letu sonda pojmenovaná Viking 1. Na průzkumné misi k Marsu ji následovala sonda Viking 2, která odstartovala o několik týdnů později. V tu chvíli nebylo ani zdaleka jisté, zda celá mise skončí úspěchem, nebo neúspěchem Nakonec šlo rozhodně o úspěch. Vesmírem letěly obě […]
Vesmír Zajímavosti 22.8.2025
Od prvního Sputniku po zaniklé družice – oběžná dráha Země se za posledních 70 let změnila v neřízenou skládku. Tisíce kusů nefunkční techniky, startovacích stupňů i šroubů dnes ohrožují Mezinárodní vesmírnou stanici i budoucí mise. Je možné se ho vůbec zbavit? V listopadu 2024 provedla Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) úhybný manévr zažehnutím svých motorů. Jednalo […]
Vesmír Zajímavosti 19.8.2025
Ve vesmíru panuje vakuum bez přítomnosti vzduchu, takže v něm člověk nic cítit nemůže. Kdyby se o to pokusil, byl by mrtvý. Není to však úplné vakuum, a navíc se v něm nachází nejrůznější molekuly, jež mají své vlastní pachy, které můžeme cítit i na Zemi. Jejich kombinací si můžeme vůně vesmíru, planet a komet […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz