Zatímco přivrácená strana Měsíce byla lidmi prozkoumána do detailu, ta druhá, odvrácená lidstvu dlouho unikala. To nyní změnila čínská sonda, Čchang-e 6, která na ní přistála a nasbírala na ní vzorky hornin, které nyní doputovaly zpět na Zemi..
Měsíc, věčný souputník naší Země je s ní v takzvané vázané rotaci. Což znamená, že je k Zemi přivrácen stále stejnou stranou. Tu lidstvo pozoruje pouhým okem již od dávnověku a do dnešních dnů se ji i s použitím nejmodernějších přístrojů povedlo zmapovat do nejmenších podrobností.
Stala se také cílem celkem šesti misí Apollo, při kterých na jeho povrch vystoupilo celkem 12 lidí. Avšak jeho druhou, odvrácenou stranu není možné ze Země spatřit, a tak byla dlouho obestřena řadou tajemství.
Odvrácená strana odolává
V roce 1959 pořídila první snímky odvrácené strany Měsíce sovětská sonda Luna 3. Ty odhalily, že je pokryta mnohem větším počtem kráterů než přivrácená strana, protože je neustále vystavena bombardování meteority z hlubin vesmíru.
Přivrácenou stranu přitom proti podobnému osudu do značné míry chrání i gravitace Země, a proto se na ní častěji vyskytují takzvaná moře, tvořená ve skutečnosti jemným prachem.
Průzkum a přistání na odvrácené straně komplikuje i nemožnost přímé komunikace se Zemí, které brání samotná masa Měsíce. Aby bylo možné o podobných misích uvažovat, bylo třeba nejprve na oběžnou dráhu Měsíce umístit družice, které mohou přijmout signál ze sondy na odvrácené straně a dále jej přeposlat na Zemi.
Ambiciózní čínský lunární program, který si klade za cíl dopravit na povrh našeho souputníka první dva čínské občany do roku 2030, proto sestává z řady postupných kroků.
Úspěchy čínských sond
Mezi první patřilo vyslání družic trvale obíhajících Měsíc a provádějících jeho detailní průzkum v rámci misí Čchang-e 1 a 2. Tyto družice nyní fungují i jako spojovací komunikační body pro další mise, v rámci kterých došlo i k přistání na odvrácené straně.
Nejprve sonda Čchang-e 3 přistála na přivrácené straně a následně její identické dvojče Čchang-e 4 přistálo v lednu 2019, jako první lidský výtvor, na odvrácené straně Měsíce. Následovala sonda Čchang-e 5, která se v roce 2020 vrátila na Zemi s necelými dvěma kilogramy hornin z přivrácené strany.
2. června 2024 potom na odvrácené straně přistála sonda Čchang-e 6, která je opět sesterským strojem sondy číslo 5. K přistání došlo v pánvi Aitken v blízkosti jižního pólu. Sonda pomocí vrtáku a dalších nástrojů sesbírala celkem 1935,3 g vzorků měsíčních hornin.
Ty potom ve speciálním pouzdře odstartovaly zpět k modulu čekajícím na oběžné dráze Měsíce. Po zachycení bylo pouzdro automaticky umístěno do návratového modulu a vydalo se na cestu zpět k Zemi, kde návratový modul úspěšně přistál 25. června.
Je to poprvé, kdy budou mít vědci možnost zkoumat vzorky z odvrácené strany Měsíce, které mohou pomoci zodpovědět řadu otázek týkajících se původu organických materiálů zanesených na Měsíc i Zemi meteority přilétajícími z hlubin vesmíru.
