Domů     Medicína
Testování léků na zvířatech: K lidem se dostane jen každý dvacátý
Zdroj: Pixabay

Používání zvířat při vývoji a testování nových léků stojí za pokrokem v medicíně. Až poté, co se prokáže účinek u nich, totiž probíhají testy na lidech. Ve skutečnosti se ale pouze 5 % z léků testovaných na zvířatech dostane až k lidem.

Navíc to trvá neúměrně dlouho. V čem tkví problém?.

Pokusy na zvířatech umožnily řadu objevů v biologii i medicíně. Dokládá to fakt, že 96 ze 106 Nobelových cen za fyziologii a lékařství od roku 1901 bylo uděleno právě za objevy, při kterých byla použita pokusná zvířata.

Nejvíce testů na zvířatech se provádělo v 70. letech 20. století, poté nastoupily organizace bojující za práva zvířat. Díky nim byla práva zvířat ukotvena, v legislativě zavedeno použití anestezie a analgezie, odstraněno nehumánní zacházení a v některých zemích došlo i k úplnému zákazu testování na lidoopech.

V dnešní době se v medicínském výzkumu využívají hlavně myši a potkani, a to především díky nízkým nákladům na jejich chov, vysokému reprodukčnímu potenciálu myší i genetické podobnosti lidí a myší, kdy spolu sdílejí více než 99 % genů.

Myši proto sehrávají důležitou roli při výzkumu genů, nemocí a fyziologických funkcí. Větší zvířata, jako jsou prasata a psi, jsou zase potřebná pro testování nových chirurgických postupů či při testování transplantací orgánů. K testování protilátek se pak využívají zejména králíci a morčata.

Jen z 5 % studií vzejde lék pro lidi

Vědci z Curyšské univerzity ve spolupráci s kolegy z University of Edinburgh ve snaze zjistit, kolik léků testovaných na zvířatech se nakonec dostane k lidským pacientům, podrobili zkoumání 122 studií, z nichž 62 bylo zahrnuto do metaanalýzy.

Ke stanovení toho, kolik času bylo potřeba k tomu, aby se léky od pokusů na zvířatech dostaly do praktického nasazení, využili statistickou techniku zvanou analýza přežití.

Zdroj: Pixabay

Metoda rovněž pomáhá zjistit, jaké faktory ovlivňují pravděpodobnost této události i jak dlouho trvá, než k tomu dojde. Asi polovině studií se podařilo postoupit ze studie na zvířatech ke klinické studii na lidech, 40 % se dostalo do stádu randomizovaných kontrolovaných studií, které jsou prováděny před schválením léku regulačními orgány.

Ovšem jen 5 % léků testovaných na zvířatech bylo v konečném důsledku schváleno těmito regulačními orgány pro léčbu lidí.

Deset let dlouhá cesta k léku

Přitom 86 % pozitivních výsledků ze studií na zvířatech bylo následně potvrzeno studiemi na lidech. Ovšem průměrně trvalo 5 let, než došlo k posunu od testování na zvířatech ke zkouškám na lidech, 7 let od zahájení testů pak trvalo, než se lék dostal do randomizované kontrolované studie, a 10 let do jeho schválení regulačními orgány.

Vědci zjistili, že hlavní příčinou toho, proč se léky nedostaly až do finále schvalovacího procesu, byly chyby v návrzích studií.

Někdy bylo použito příliš málo zvířat, takže chyběly důkazy k prokázání úspěšnosti navrhovaného léku, případně byla testovaná zvířata příliš mladá a zdravá, zatímco lidé, kteří lék potřebovali, spíše starší a trpící řadou dalších zdravotních neduhů.

Některé studie zase neobsahovaly zaslepení, při kterém vědci neví, které zvíře dostalo léčbu a které placebo, nebo randomizace zvířat na různé typy léčby. Správné navržení studií by tak mohlo výrazně napomoci k tomu, aby se více léků testovaných na zvířatech dostalo až k lidem, kteří je potřebují.

Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz