Domů     Medicína
Testování léků na zvířatech: K lidem se dostane jen každý dvacátý
Zdroj: Pixabay

Používání zvířat při vývoji a testování nových léků stojí za pokrokem v medicíně. Až poté, co se prokáže účinek u nich, totiž probíhají testy na lidech. Ve skutečnosti se ale pouze 5 % z léků testovaných na zvířatech dostane až k lidem.

Navíc to trvá neúměrně dlouho. V čem tkví problém?.

Pokusy na zvířatech umožnily řadu objevů v biologii i medicíně. Dokládá to fakt, že 96 ze 106 Nobelových cen za fyziologii a lékařství od roku 1901 bylo uděleno právě za objevy, při kterých byla použita pokusná zvířata.

Nejvíce testů na zvířatech se provádělo v 70. letech 20. století, poté nastoupily organizace bojující za práva zvířat. Díky nim byla práva zvířat ukotvena, v legislativě zavedeno použití anestezie a analgezie, odstraněno nehumánní zacházení a v některých zemích došlo i k úplnému zákazu testování na lidoopech.

V dnešní době se v medicínském výzkumu využívají hlavně myši a potkani, a to především díky nízkým nákladům na jejich chov, vysokému reprodukčnímu potenciálu myší i genetické podobnosti lidí a myší, kdy spolu sdílejí více než 99 % genů.

Myši proto sehrávají důležitou roli při výzkumu genů, nemocí a fyziologických funkcí. Větší zvířata, jako jsou prasata a psi, jsou zase potřebná pro testování nových chirurgických postupů či při testování transplantací orgánů. K testování protilátek se pak využívají zejména králíci a morčata.

Jen z 5 % studií vzejde lék pro lidi

Vědci z Curyšské univerzity ve spolupráci s kolegy z University of Edinburgh ve snaze zjistit, kolik léků testovaných na zvířatech se nakonec dostane k lidským pacientům, podrobili zkoumání 122 studií, z nichž 62 bylo zahrnuto do metaanalýzy.

Ke stanovení toho, kolik času bylo potřeba k tomu, aby se léky od pokusů na zvířatech dostaly do praktického nasazení, využili statistickou techniku zvanou analýza přežití.

Zdroj: Pixabay

Metoda rovněž pomáhá zjistit, jaké faktory ovlivňují pravděpodobnost této události i jak dlouho trvá, než k tomu dojde. Asi polovině studií se podařilo postoupit ze studie na zvířatech ke klinické studii na lidech, 40 % se dostalo do stádu randomizovaných kontrolovaných studií, které jsou prováděny před schválením léku regulačními orgány.

Ovšem jen 5 % léků testovaných na zvířatech bylo v konečném důsledku schváleno těmito regulačními orgány pro léčbu lidí.

Deset let dlouhá cesta k léku

Přitom 86 % pozitivních výsledků ze studií na zvířatech bylo následně potvrzeno studiemi na lidech. Ovšem průměrně trvalo 5 let, než došlo k posunu od testování na zvířatech ke zkouškám na lidech, 7 let od zahájení testů pak trvalo, než se lék dostal do randomizované kontrolované studie, a 10 let do jeho schválení regulačními orgány.

Vědci zjistili, že hlavní příčinou toho, proč se léky nedostaly až do finále schvalovacího procesu, byly chyby v návrzích studií.

Někdy bylo použito příliš málo zvířat, takže chyběly důkazy k prokázání úspěšnosti navrhovaného léku, případně byla testovaná zvířata příliš mladá a zdravá, zatímco lidé, kteří lék potřebovali, spíše starší a trpící řadou dalších zdravotních neduhů.

Některé studie zase neobsahovaly zaslepení, při kterém vědci neví, které zvíře dostalo léčbu a které placebo, nebo randomizace zvířat na různé typy léčby. Správné navržení studií by tak mohlo výrazně napomoci k tomu, aby se více léků testovaných na zvířatech dostalo až k lidem, kteří je potřebují.

Štítky:
Související články
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo se, že zdraví muži si s výběrem polohy nemusí příliš lámat hlavu. Výzkumníci z Colombian Urology Research Group zapojili 52 zdravých dobrovolníků ve věku 18 […]
Medicína 29.10.2026
Moderní doba lidskému tělu mnohé ulehčuje, také jej ale vystavuje zcela novým druhům zátěže. Mezi nejvíc zkoušené části patří šíjové svaly. Potíže s krční páteří běžně řeší už dvacátníci a opětovné bolesti hlavy zná až 90 procent dospělých Čechů. Prevence přitom není složitá – klíčové je narovnat se. Hlavním úkolem šíjových svalů je stabilizace a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz