Není to tak dávno, co rozsáhlé sluneční bouře významně narušily pozemskou magnetosféru, čehož důsledkem byla polární záře viditelná i v našich zeměpisných šířkách. Několik dní po světelné show na Zemi Slunce o sobě dalo vědět sérií dalších erupcí. Tentokrát byl zasažen Mars..

20. května zasáhla Mars obrovská sluneční bouře. Nejdříve k Marsu dorazila silná vlna rentgenového a gama záření a následně v patách jí byl mohutný koronální výtrysk hmoty – výboj nabitých částic ze Slunce.

Při pozorování z Marsu „se jednalo o nejsilnější proud slunečních energetických částic, kterou jsme dosud zaznamenali,“ uvedla hlavní výzkumnice sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution orbiter (MAVEN) NASA Shannon Curry z Coloradské univerzity v Boulderu.

Při příchodu záblesku se spustila polární záře, která zahalila Mars od pólu k pólu do mihotavého svitu. Pokud by astronauti stáli na povrchu Marsu, „mohli by tyto polární záře vidět,“ řekla Curry. Na základě vědeckých poznatků o chemickém složení atmosféry by podle ní a dalších vědců pozorovatelé na Marsu viděli nefritově zelený světelný spektákl.

Astronauti však zatím na Marsu nepřistáli a to je v tomto případě ohromné štěstí. Řídká atmosféra Marsu a absence planetárního magnetického štítu způsobily, že jeho povrch, jak zaznamenal rover Curiosity, byl zasažen dávkou záření odpovídající 30 rentgenovým snímkům hrudníku.

Nejedná se sice o smrtelnou dávku, ale pro lidský organismus je taková porce přinejmenším nepříjemná.

Na tato nebezpečí musí myslet i plánovači budoucích pilotovaných misí ke čtvrté planetě. Lávové trubice, dlouhé jeskyně vytvořené sopečnou činností, mohou marťanským cestovatelům poskytnout odolné útočiště před slunečními bouřemi.

Ale vzhledem k tomu, že škodlivé sluneční částice se někdy dostanou na Mars během několika minut, budou muset být astronauti neustále na pozoru a sledovat vývoj kosmického počasí.