Čínské technologické firmy byly do značné míry zaskočeny průlomem v oblasti generativní umělé inteligence. Byť by své zaspání rády dohnaly, státní regulace a ne zcela dobře se vyvíjející čínská ekonomika jsou jim v tom překážkou..

V listopadu, rok po vydání aplikace ChatGPT, se poměrně neznámý čínský start-up dostal na první místo žebříčku, který hodnotí schopnosti open-source systémů umělé inteligence. Čínská firma 01.AI byla přitom stará pouhých osm měsíců.

Měla však bohaté sponzory a její hodnota byla odhadována na miliardu dolarů. V rozhovorech její zakladatel, investor a technolog Kai-Fu Lee, prezentoval svůj systém umělé inteligence jako alternativu k možnostem, jako je generativní model umělé inteligence společnosti Meta nazvaný LLaMA. Později se ale ukázalo, že některé technologie v systému 01.AI pocházely právě ze systému LLaMA.

Tato situace je příznačná pro realitu, kterou mnozí v Číně již otevřeně přiznávají. I když se země předhání v budování generativní umělé inteligence, čínské společnosti se téměř výhradně spoléhají na základní systémy ze Spojených států.

Podle více než desítky odborníků z technologického průmyslu a předních inženýrů Čína nyní zaostává za Spojenými státy v oblasti generativní umělé inteligence nejméně o rok. Do budoucna se tento rozdíl navíc pravděpodobně prohloubí, čímž se připravuje půda pro novou fázi ostrého technologického soupeření mezi oběma zeměmi, které mnozí přirovnávají ke studené válce.

„Čínské společnosti jsou pod obrovským tlakem, aby držely krok s americkými inovacemi,“ řekl investor z firmy rizikového kapitálu Page One Ventures, který se zaměřuje na technologie AI, Chris Nicholson.

Zveřejnění ChatGPT bylo pro Číňany stejným šokem jako svého času pro Američany vypuštění sovětské družice Sputnik 1.

Soupeření o prvenství v oblasti AI má obrovské důsledky. Průlomy v oblasti generativní umělé inteligence by mohly zvrátit globální technologickou rovnováhu sil, zvýšit produktivitu lidí, pomoci průmyslu a vést k budoucím inovacím.

A to i přesto, že se státy a jejich ekonomiky potýkají i s riziky této technologie.

Vzhledem k tomu, že se čínské firmy snaží dohnat ztrátu tím, že se obracejí k otevřeným modelům AI ze Spojených států, je Washington v obtížné situaci. I když se Spojené státy snaží zpomalit čínský pokrok omezením prodeje mikročipů a investic, nebrání se praxi otevřeného zveřejňování softwaru, aby podpořily jeho globální přijetí.

Pro Čínu je nově nabytá závislost na systémech umělé inteligence ze Spojených států – především na LLaMA společnosti Meta – podnětem k hlubším otázkám ohledně inovačního modelu země. Vždyť to byla právě Čína, která v posledních desetiletích mnohé překvapila tím, že navzdory autoritářské kontrole ze strany státu vytvořila světově úspěšné firmy jako Alibaba nebo ByteDance.

Tato problematika již přesahuje oblast vývoje nových technologií. „Když čínské společnosti využívají americké technologie s otevřeným zdrojovým kódem, aby je dohnaly, je to již otázka národní bezpečnosti a geopolitiky,“ řekl Oren Etzioni z Washingtonské univerzity, který se specializuje na umělou inteligenci.

Kai-Fu Lee uvedl, že model umělé inteligence jeho start-upu byl postaven na LLaMA stejně „jako u většiny ostatních společností zabývajících se AI“, a dodal, že používání technologií s otevřeným zdrojovým kódem je běžnou praxí.

Dále řekl, že jeho společnost vycvičila svůj model AI od základu, s použitím vlastních dat a algoritmů. To měly být hlavní faktory údajně vynikajícího výkonu modelu 01.AI.

Umělá inteligence je pro současnou Čínu, která by přes chřadnoucí ekonomiku ráda zaujala světové velmocenské postavení číslo jedna, jasnou prioritou. Ostatně i za jejího použití lze ještě více utužit již tak totalitní čínský režim.

Poté, co nástroj A.I. AlphaGo v letech 2016 a 2017 porazil dva špičkové hráče stolní hry Go, stanovili čínští politici ambiciózní plán, podle něhož chce být Čína do roku 2030 světovým lídrem v oblasti technologií. Vláda přislíbila miliardy výzkumníkům a společnostem zaměřeným na AI.

Když však OpenAI v listopadu 2022 vydala ChatGPT, mnoho čínských firem bylo omezeno regulačními zásahy Pekingu, které odrazovaly od experimentování bez schválení vládou. Čínské technologické společnosti byly také zatíženy cenzurními pravidly, jejichž cílem bylo řídit veřejné mínění a umlčet veškerou opozici vůči Komunistické straně Číny.

Čínské společnosti, které měly prostředky na vytvoření generativního modelu umělé inteligence, tak čelily dilematu. Pokud by vytvořily chatbota, který by třena zkritizoval čínského prezidenta Sia, jeho tvůrci by za to tvrdě zaplatili.

A nikdo si nemohl být jistý, co může chatbotovi vypadnout z jeho digitálních úst. „Není prostě možné zbavit se všech problematických způsobů, kterými se tyto systémy mohou vyjadřovat,“ řekl Andrew Ng, který vyučuje počítačové vědy na Stanfordu a v minulosti působil ve vedení čínského internetového gigantu Baidu.

Čínští technologičtí giganti se také potýkali s novými předpisy, které nařizují, jakým způsobem lze modely umělé inteligence trénovat. Pravidla totiž omezují soubory dat, které lze použít k trénování modelů AI, a také stanovují požadavky na registraci modelů AI u vlády.

„Inovace v oblasti generativní AI je v současném regulačním režimu obtížná a riskantní,“ uvedl zakladatel amerického hedgeového fondu Interconnected Capital, který investuje do podniků zaměřených na umělou inteligenci, Kevin Xu.

Do závodu o generativní AI se nyní v Číně zapojily společnosti Baidu, Alibaba, mlékárenská společnost Mengniu a firma TAL Education, což vedlo čínská média k tomu, že pro popis tohoto boomu použila výraz „bitva 100 modelů“.

Na první pohled to vypadá jako vítaná konjunktura, ale čínské firmy své síly zbytečně tříští. Výkonný ředitel společnosti Baidu Robin Li v loňské panelové diskusi označil stovky základních modelů umělé inteligence za bezbřehé plýtvání.

Úspěch se zatím navíc stále nedostavil, zato trapné situace ano. Když společnost Baidu v březnu představila svého chatbota Ernieho, ukázalo se, že „živá“ ukázka byla předem nahraná. Akcie Baidu se ten den propadly o deset procent.

Američané si navíc velmi hlídají export čipů pro umělou inteligenci právě do Číny. Pro trénink generativních modelů umělé inteligence jsou přitom zapotřebí stovky takových čipů. Společnosti Baidu a 01.AI však tvrdí, že si vytvořily dostatečné zásoby čipů, aby mohly v blízké budoucnosti udržet svůj provoz.

Čína zaznamenala v oblasti umělé inteligence několik průlomů, mimo jiné v oborech, jako jsou počítačové vizualizace a autonomní vozidla. O to víc ji trápí zaostávání v jiných oblastech. Wang Changhu, bývalý vedoucí laboratoře AI společnosti ByteDance, založil v loňském roce v Pekingu společnost AIsphere, která má podle něj stát v čele další významné oblasti této technologie:

generování videa. V listopadu tento start-up vydal PixVerse, generátor poháněný umělou inteligencí, který dokáže vytvořit video z textového popisu. Tento úspěch však brzy upadl v zapomnění.

Zkraje tohoto roku totiž společnost OpenAI představila nástroj Sora, který z jednoduchého textového dotazu vytvoří video, jež vypadá jako z hollywoodského filmu. Program se okamžitě stal globálně populárním, a Američané si tak v technologickém souboji s Číňany připsali další bod.