Nový software umožnil vědcům znovu prozkoumat staré radarové snímky z povrchu druhé planety. Poskytl tak jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že sopky i nadále přetvářejí tuto pekelnou planetu..

Že na planetě Venuši panují ďábelské podmínky, není žádným překvapením. Nyní se zdá, že k drtivému atmosférickému tlaku, kyselině sírové kapající z oblak a spalujícím teplotám se přidávají i lávové řeky.

Právě dvě takové nyní vědci detekovali. „Když něco takového uvidíte, první reakce je ‚wow‘,“ řekl doktorand na Università d’Annunzio v italské Pescaře a autor nové studie, která vyšla v časopise Nature Astronomy, Davide Sulcanese.

Země a Venuše vznikly ve stejnou dobu. Obě se skládají ze stejné prvotní hmoty a obě jsou podobně velké. Proč je tedy Země rájem překypujícím vodou a životem, zatímco Venuše je spálenou pekelnou krajinou s kyselou oblohou?

Inu, sopečné erupce si pohrávají s planetární atmosférou. Jedna z teorií tvrdí, že před dávnými věky několik apokalyptických erupcí, proti kterým jsou pozemské výbuchy sopek jen malým škytnutím, spustilo na Venuši skleníkový efekt, který ji změnil z mírného, vodou nasáklého světa ve vyprahlou poušť.

Byť je známo, že Venuše je plná sopek, stále se nepodařilo zachytit zdejší vulkanismus takříkajíc přímo při činu. Problémem je především hustá atmosféra, která nedovoluje nahlédnout až k povrchu. V 90. letech 20. století americká sonda Magellan pomocí radaru pronikajícího skrze mraky prozkoumala většinu planety.

Snímky však měly příliš malé rozlišení, aby bylo možné zjistit, zda jsou někde na povrchu čerstvě roztavené horniny.

Pomocí moderního softwaru, který prozkoumává data z Magellanu, nyní vědci našli dva jednoznačné lávové proudy: jeden se táhne po úbočí Sif Mons, rozsáhlé štítové sopky, a druhý se vine západní částí Niobe Planitia, plochou rovinou posetou četnými sopečnými pohořími.

Mnozí planetární vědci se domnívali, že sopečné erupce jsou na Venuši běžnou záležitostí. „Ale jedna věc je mít silné podezření a druhá věc je to vědět,“ řekl planetární vědec z Washingtonovy univerzity v St. Louis Paul Byrne, který se na nové studii nepodílel.

Venuše nemá deskovou tektoniku jako Země. Její podobně skalnaté složení a srovnatelná velikost však naznačují, že uvnitř planety musí probíhat procesy, jejichž důsledkem je aktivní vulkanismus.

Přímý důkaz sopečného běsnění se konečně a překvapivě objevil v roce 2023, kdy vědci na starých datech ze sondy Magellan spatřili sopečný průduch, který se zdvojnásobil a pravděpodobně se naplnil lávou. Mnozí vědci stále toužili spatřit stopy po známkách jednoznačného proudu lávy.

Davide Sulcanese jim jejich přání splnil. Na snímcích pořízených sondou Magellan našel na Sif Mons a Niobe Planitia světlé, řece podobné skvrny, které se na dřívějších datech nevyskytovaly. Po pečlivém vyloučení jiných možností, včetně sesuvů půdy, dospěl jeho tým k závěru, že jediným rozumným vysvětlením je láva.

Oba lávové proudy jsou svou velikostí srovnatelné s výstupem havajské sopky Kilauea během jejího tříměsíčního záchvatu v roce 2018. A na základě těchto dvou erupcí autoři studie odhadují, že erupční aktivita je podstatně větší, než se dosud předpokládalo, a že k ní dochází i jinde na planetě v současnosti.

Foto: Università d’Annunzio