Domů     Objevy
Jak by se umíralo v černé díře?
Jan Zelenka 30.5.2024

Hvězda se začíná bortit do sebe pod vlastní vahou. Vytvoří útvar nepředstavitelně veliký, s galaktickou gravitací a nepopsatelnou hustotou, který dokáže deformovat i časoprostor. Černou díru. Co je uvnitř? Nejbolestivější smrt, kterou NASA poprvé simulovala…

Simulovaný horizont událostí černé díry se rozprostírá na vzdálenost asi 16 milionů mil (25 milionů kilometrů), což je téměř pětina vzdálenosti Země od Slunce. Foto: NASA

I ty nejlepší teleskopy při pohledu na černé díry dohlédnou jen k hranici zvané horizont událostí, protože potřebují detekovat nějaké elektromagnetické záření (světlo). Za horizontem událostí už žádné světlo vidět není.

Vládne tu tak silná gravitace, že ani natolik lehké a extrémně rychlé částice, jako jsou fotony (částice světla), nemohou uniknout.

Díra jménem Sagittarius A*

V roce 1999 raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu Země 4 800 kg vážící rentgenovou observatoř Chandra za 1,5 miliardy dolarů. Přinesla „mračna“ zajímavých poznatků, ale jeden z nejdůležitějších byl, že našla značně velký, silně zářící a kompaktní zdroj rádiového záření nacházející se v samém středu naší galaxie (Mléčná dráha).

Astronomové v roce 2018 zjistili, že je to obří černá díra a pojmenovali ji Sagittarius A*. Před dvěma lety pak byl uveřejněn snímek okolí této černé díry pořízený v rámci projektu Event Horizon Telescope.

Sagittarius A* je asi 4milionkrát hmotnější než Slunce a navíc jako jedna z mála skoro za rohem, „jen“ 26 000 světelných let od Země (3,889 bilionu km). Zkuste si představit, že k ní letíte ve skafandru.

Vidíte, jak se světlo snaží vymanit ze sevření. Jenže tím, jak fotony ztrácejí energii, prodlužuje se vlnová délka světla, takže světlo přechází do červené a pak do infračervené, což už nevidíme. Dosáhnete na horizont událostí, a co je za ním, to fyzikové jen odvozují z rovnic, teorií a modelů.

A právě jednu takovou simulaci americká vesmírná agentura NASA vytvořila. Ukázala, jak by takový pád do 4,3milionkrát hmotnější černé díry než je naše Slunce vypadal. Použila k tomu superpočítač Discovery, který generoval 10 terabajtů dat videa pět dní, běžnému notebooku by to trvalo více než 10 let.

Špagetizace

Kdybyste opravdu byli na cestě do černé díry, zahynuli byste jednou z nebolestivějších smrtí ve vesmíru. Působením gravitačních sil byste se natahovali – astronomové to nazývají špagetizací a dochází k ní proto, že gravitační síla na konci objektu blíže k černé díře je mnohem silnější než na druhém konci.

Jan Zelenka

2.

Jakmile by kamera překročila horizont událostí, došlo by k jejímu zničení za pouhých 12,8 sekundy. Odtud je to k singularitě už jen 128 tisíc kilometrů.

3. Během cesty do černé díry se disk, fotonové prstence a noční obloha stále více deformují.

4.

Zářící struktury jsou fotonové prstence, které se vytvářejí blíže k černé díře ze světla, které kolem ní jednou nebo vícekrát oběhlo.

5.

Jak by se člověk blížil rychlosti světla, záře z akrečního disku a hvězd by byla jasnější a více bílá.

6.

Astronaut by samozřejmě pád do černé díry nepřežil, zahynul by jednou z nejbolestivějších smrtí ve vesmíru.

Související články
NOVINKY Objevy Technika 12.12.2024
Robotika opět pokročila na další úroveň. Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli systém, díky kterému se humanoidní roboti mohou pohybovat mezi lidmi přirozeně a bezpečně. Třeba i hrát stolní hry. Tento přelomový algoritmus, nazvaný Harmonious, umožňuje humanoidům nejen reagovat na své okolí, ale také být empatickými společníky, kteří v reálném čase přizpůsobují své pohyby aktuálním […]
Objevy Zajímavosti 11.12.2024
Původně šlo o čistokrevnou parodii, v průběhu let se Ig Nobelova cena vyvinula v respektované uznání inovativního výzkumu. A letos nechybělo ani české zastoupení. Falešnou skromnost odložme stranou, úspěch to je významný – konkurence na poli bláznivého výzkumu je totiž veliká. „Každý nositel Ig Nobelovy ceny udělal něco, co lidi nejprve rozesměje, a pak přiměje k zamyšlení,“ připomněl […]
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti […]
Objevy Zajímavosti 25.11.2024
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky. Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v […]
Historie Objevy 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz