Domů     Objevy
Jak by se umíralo v černé díře?
Jan Zelenka 30.5.2024

Hvězda se začíná bortit do sebe pod vlastní vahou. Vytvoří útvar nepředstavitelně veliký, s galaktickou gravitací a nepopsatelnou hustotou, který dokáže deformovat i časoprostor. Černou díru. Co je uvnitř? Nejbolestivější smrt, kterou NASA poprvé simulovala…

Simulovaný horizont událostí černé díry se rozprostírá na vzdálenost asi 16 milionů mil (25 milionů kilometrů), což je téměř pětina vzdálenosti Země od Slunce. Foto: NASA

I ty nejlepší teleskopy při pohledu na černé díry dohlédnou jen k hranici zvané horizont událostí, protože potřebují detekovat nějaké elektromagnetické záření (světlo). Za horizontem událostí už žádné světlo vidět není.

Vládne tu tak silná gravitace, že ani natolik lehké a extrémně rychlé částice, jako jsou fotony (částice světla), nemohou uniknout.

Díra jménem Sagittarius A*

V roce 1999 raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu Země 4 800 kg vážící rentgenovou observatoř Chandra za 1,5 miliardy dolarů. Přinesla „mračna“ zajímavých poznatků, ale jeden z nejdůležitějších byl, že našla značně velký, silně zářící a kompaktní zdroj rádiového záření nacházející se v samém středu naší galaxie (Mléčná dráha).

Astronomové v roce 2018 zjistili, že je to obří černá díra a pojmenovali ji Sagittarius A*. Před dvěma lety pak byl uveřejněn snímek okolí této černé díry pořízený v rámci projektu Event Horizon Telescope.

Sagittarius A* je asi 4milionkrát hmotnější než Slunce a navíc jako jedna z mála skoro za rohem, „jen“ 26 000 světelných let od Země (3,889 bilionu km). Zkuste si představit, že k ní letíte ve skafandru.

Vidíte, jak se světlo snaží vymanit ze sevření. Jenže tím, jak fotony ztrácejí energii, prodlužuje se vlnová délka světla, takže světlo přechází do červené a pak do infračervené, což už nevidíme. Dosáhnete na horizont událostí, a co je za ním, to fyzikové jen odvozují z rovnic, teorií a modelů.

A právě jednu takovou simulaci americká vesmírná agentura NASA vytvořila. Ukázala, jak by takový pád do 4,3milionkrát hmotnější černé díry než je naše Slunce vypadal. Použila k tomu superpočítač Discovery, který generoval 10 terabajtů dat videa pět dní, běžnému notebooku by to trvalo více než 10 let.

Špagetizace

Kdybyste opravdu byli na cestě do černé díry, zahynuli byste jednou z nebolestivějších smrtí ve vesmíru. Působením gravitačních sil byste se natahovali – astronomové to nazývají špagetizací a dochází k ní proto, že gravitační síla na konci objektu blíže k černé díře je mnohem silnější než na druhém konci.

Jan Zelenka

2.

Jakmile by kamera překročila horizont událostí, došlo by k jejímu zničení za pouhých 12,8 sekundy. Odtud je to k singularitě už jen 128 tisíc kilometrů.

3. Během cesty do černé díry se disk, fotonové prstence a noční obloha stále více deformují.

4.

Zářící struktury jsou fotonové prstence, které se vytvářejí blíže k černé díře ze světla, které kolem ní jednou nebo vícekrát oběhlo.

5.

Jak by se člověk blížil rychlosti světla, záře z akrečního disku a hvězd by byla jasnější a více bílá.

6.

Astronaut by samozřejmě pád do černé díry nepřežil, zahynul by jednou z nejbolestivějších smrtí ve vesmíru.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
NOVINKY Objevy Technika 7.11.2024
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz