Domů     Medicína
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Zdroj: Pixabay

Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné.

Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys..

„Máme krásné modely mozkových buněk v miskách a 3D kultury zvané organoidy,“ vysvětluje Kristin Baldwinová, neurovědkyně z Kolumbijské univerzity, a pokračuje: „Oba mají své výhody, ale žádný z nich nám nedává jistotu, zda buňky skutečně fungují na nejvyšší úrovni.“ Ačkoliv nyní vědci transplantují kmenové buňky a neurony lidem s Parkinsonovou chorobou či epilepsií, podle Baldwinové zatím nevědí, jak dobře to vlastně bude fungovat.

Hybridní mozky

A proto se rozhodla vytvořit hybridní mozky, které mohou odpovědi poskytnout dříve než klinické studie. „Tento výzkum nám začíná ukazovat, jak můžeme rozšířit flexibilitu mozku, aby mohl pojmout jiné druhy vstupů, jako jsou transplantované kmenové buňky či rozhraní člověk-stroj,“ říká Baldwinová.

Už dříve vědci vytvořili hybridní mozky pomocí injekcí neuronů či transplantací mozkových organoidů o velikosti hrášku do vyvíjejícího se či plně vyvinutého mozku myší nebo krys.

Zdroj: Pixabay

„Tyto experimenty nám řekly, že jsme poněkud omezeni v tom, kdy a jak můžeme přidat mozkové buňky do existujícího mozku,“ podotýká Baldwinová. „Pokud se mozek vyvinul do určitého bodu, transplantované buňky se nemusí nutně vhodně propojit,“ dodává.

Nyní Baldwinová se svým týmem implementovala krysí kmenové buňky do myších blastocyst, což je rané stádium vývoje, ke kterému dochází jen několik hodin po oplodnění. Krysí a myší buňky tak mohly růst společně a integrovat se.

Krysí neurony v myším těle

Tato technika se nazývá komplementace blastocyst a je podobná dříve využité technice, jejímž prostřednictvím byly tvořeny myši s lidským imunitním systémem, které se ukázaly být mocnými nástroji výzkumu.

V rámci nového experimentu vědci nejprve zkoumali, zda se v myších mozcích objeví krysí neurony. Krysy se totiž vyvíjejí pomaleji než myši a mají i větší mozky, ale v myších se tyto buňky řídily pokyny jejich těl, která urychlila vývoj krysích neuronů.

„Krysí buňky jsme nalezli téměř v celém myším mozku, což nás docela překvapilo,“ komentuje výsledky experimentu Baldwinová. „Znamená to, že existuje jen málo překážek pro vložení cizích neuronů, což naznačuje, že mnoho druhů myších neuronů může být nahrazeno podobným krysími neurony.“ Následně vědci zkoumali, jak účinně byly krysí neurony integrovány do funkčního nervového okruhu, a to konkrétně do čichového systému.

Kdo najde sušenku?

Upravili myší embrya tak, aby inaktivovaly vlastní čichové senzorické neurony, na základě toho mohli snadno pozorovat, zda se zvířatům čich obnovil díky krysím neuronům. „Schovali jsme sušenku do každé myší klece a sledovali, zda ji dokáží najít pomocí krysích neuronů,“ říká k tomu Baldwinová.

Všechny uspěly, ale některým se přitom dařilo lépe a jiným hůře. Vědci zjistili, že ty myši, které si uchovaly vlastní, umlčené čichové neurony, byly v hledání odměny méně úspěšné než ty, které byly upraveny tak, aby jejich vlastní čichové neurony během vývoje zmizely.

„Z toho plyne, že pokud chcete funkční náhradu, možná musíte vyprázdnit dysfunkční neurony, které tam jen sedí, ale nepracují, což může být případ některých neurodegenerativních onemocnění a také některých neurovývojových poruch, jako je autismus a schizofrenie,“ říká k závěrům své studie Baldwinová.

Spolu se svými spolupracovníky se nyní snaží najít způsoby, jak přimět vložené buňky, aby se vyvinuly pouze do jednoho buněčného typu, což může umožnit přesnější experimentování. Dosud byly tyto hybridní mozkové buňky distribuovány v každé myši jinak, náhodně.

Štítky:
Související články
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz