Domů     Příroda
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
Martin Janda 21.4.2024

V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což se posléze projevuje v každoročních teplotních rekordech po celém světě..

Každé další množství oxidu uhličitého v atmosféře přispívá k dalšímu oteplování, a proto klimatologové zdůrazňují, že je třeba dosáhnout nulových emisí. V současné době přitom množství oxidu uhličitého roste téměř rekordním tempem.

Podle údajů, které začátkem tohoto měsíce zveřejnila laboratoř pro globální monitorování Národního úřadu pro oceán a atmosféru, došlo v loňském roce ke čtvrtému nejvyššímu ročnímu nárůstu globální hladiny oxidu uhličitého.

Dlouhodobý nárůst hladiny oxidu uhličitého je způsoben především spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými činnostmi, jako je odlesňování a výroba betonu. Mezi jednotlivými roky však dochází k velkým výkyvům.

To, o kolik se v daném roce zvýší hladina oxidu uhličitého, závisí na dvou faktorech: na množství fosilních paliv spálených na celém světě a na podílu těchto emisí, které jsou absorbovány pevninou a oceánem.

Je sice pravda, že celosvětově roste produkce čisté energie, ale zároveň roste i poptávka po energii.

Fosilní paliva tento rozdíl vyrovnávají. Proto jsou celosvětové emise z fosilních paliv stále na rekordně vysokých hodnotách (s krátkým poklesem během pandemie).

Ne všechny tyto emise končí v ovzduší. Oceán a pevnina absorbují zhruba polovinu oxidu uhličitého, který lidé vypustí, zatímco zbytek zůstává ve vzduchu, uvedl vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní výzkum klimatu CICERO Glen Peters.

Tato poloviční hodnota je však jen průměrná. V jednotlivých letech se liší v závislosti na povětrnostních podmínkách a dalších faktorech prostředí. Například v teplém a suchém roce s mnoha lesními požáry může půda absorbovat méně oxidu uhličitého než obvykle.

„S dalším oteplováním Země klimatologové očekávají, že pevnina a oceán budou pohlcovat menší část emisí oxidu uhličitého, takže větší část se dostane do ovzduší,“ uvedl Doug McNeall, který tyto vlivy studuje na britském meteorologickém úřadě.

Rok 2023 byl neobvykle horký, a to jak na pevnině, tak v oceánech. (Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla způsobeného globálním oteplováním). Byl to nejteplejší rok za více než 170 let vedení záznamů, který dokonce překonal předpovědi vědců.

Jedním z faktorů, které přispěly k extrémním vedrům v roce 2023, byl El Niño, klimatický jev, který má tendenci zvyšovat globální teploty. Během El Niño způsobují teplé oceánské proudy v Tichém oceánu teplejší a sušší počasí v tropech.

To může vést k suchům, která zpomalují růst stromů a zvyšují riziko požárů. V takovém případě má země tendenci absorbovat méně oxidu uhličitého a více ho končí v ovzduší.

Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz