Domů     Medicína
Původcem bolestí hlavy mohou být i přetížené zádové svaly
Zdroj: Pixabay

Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy.

Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu..

Trapézový sval je široky sval v horní části zad, který spojuje hlavu s krční páteří, lopatkou a s hrudní páteří. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, jeho jednotlivé části pak mají tvar trojúhelníku. Protože ty mohou být zapojovány do činností izolovaně, může právě u trapézu často docházet k rozvoji svalových dysbalancí a tenzí.

Trapézový sval bývá nejvíce zatěžovaným, a proto i nejvíce bolestivým svalem zad. Z toho důvodu je potřeba jej pravidelně relaxovat a celostně posilovat, zejména po celodenní práci v sedě.

Tenzní bolest hlavy versus migréna

Pokud k tomu nedochází, mohou ztuhlé svaly šíje vyvolávat tenzní bolest hlavy a u náchylných jedinců i migrény. Tenzní bolesti hlavy se zpravidla sdružují do oblasti kolem temene, někdy se ale projeví i jako bolest přední části hlavy a očí.

Tyto bolesti trvají delší dobu, většinou 12 hodin, a objevují se častěji než migrény. Jejich spouštěčem vedle dlouhotrvající práce u počítače může být i stres, únava, změny počasí či dehydratace.

Migréna oproti tomu postihuje cévy mozku, kdy nejprve dojde k jejich nadměrnému stažení v oblasti zrakového centra v týlní části hlavy. Silná bolest hlavy se však dostavuje až v okamžiku, kdy dojde k rozšíření cévního řečiště v oblasti krkavice.

Záchvaty pak mohou trvat až tři dny, zpravidla jimi bývá postižena jen polovina hlavy. Migrénami častěji trpí ženy, nejvíce migreniků je ve věku mezi 30 až 40 lety věku.

Zdroj: WikiCommons

Spojitost mezi ztuhlými svaly šíje a hlavy

Odborníci z Technické univerzity v Mnichově a univerzity v Ulmu provedli magnetickou rezonanci trapézového svalu u 50 osob trpících migrénami či tenzními bolestmi hlavy, aby u nich skeny odhalily jemné změny tohoto svalu, které mohou pocházet ze zánětu trapézu.

„Zjistili jsme také významnou korelaci mezi těmito svalovými změnami a počtem dní, po které jedince trápily bolesti hlavy i krku, v průběhu měsíce před zahájením snímkování,“ říká k tomu Nico Sollmann, radiolog přidružený k univerzitní nemocnici v Ulmu a pokračuje:

„Tyto nálezy mohou poskytnout objektivní důkazy o vzájemném vztahu mezi oblastí krku a mozkem při bolestech hlavy.“.

Není zcela jasné, zda bolest krčních svalů skutečně vede ke spuštění bolesti hlavy, či spolu tyto dvě bolesti jen koexistují „Někdy si lidé myslí, že spouštěčem migrény je bolest krčních svalů, ale jejich bolest je spíše znamením, že započala aktivita nervového systému, která bude pokračovat záchvatem migrény,“ vysvětluje Dawn C. Buseová, profesorka klinické neurologie na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku.

„Je to signál, že se má začít léčit migréna,“ dodává. Jedno je však jisté. „Lidé s migrénou mají častěji bolesti krku, i když nemají záchvat migrény,“ říká Jessica Ailaniová, profesorka klinické neurologie a ředitelka Centra pro bolesti hlavy v Medstar Georgetown University Hospital ve Washingtonu.

Co pomůže od bolesti?

Až 75 % lidí s migrénou trpí bolestmi krční páteře. Společným jmenovatelem mnoha bolestí hlavy je trojklanný nerv, který se napojuje na mozkový kmen a sestupuje do horní krční páteře. Přenáší signály bolesti, dotyku a teploty do různých částí obličeje a hlavy.

Navíc, při dlouhotrvající bolesti zůstává nervový systém člověka v chronicky aktivovaném stavu, snižuje jeho práh prožívání bolesti a činí ho přecitlivělým na bolest. Unikátní řešení neexistuje, postižení musí sami zjistit, co jim v boji s bolestí nejvíce pomáhá.

U některých to mohou být masáže hyperpodrážděných krčních svalů, nejrůznější protahovací cviky, například z jógy, u jiných aplikace tepla či naopak ledu. Všem prospěje ergonomičtější pracoviště, zvláště pokud mají sedavé zaměstnání, i ergonomičtější polštář na spaní.

Od bolesti mohou pomoci také volně prodejné léky, neměly by však být používány příliš často, protože jejích nadměrná aplikace může naopak bolest hlavy zhoršovat. Možností jsou u chronické migrény i botoxové injekce či užívání některých antidepresiv. Užitečné mohou být i relaxační techniky a techniky na zmírnění stresu.

Štítky:
Související články
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz