Domů     Medicína
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Zdroj: Pixabay

Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů.

Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, tělu náhle chybí..

„Láska je biologická nutnost, která je pro blaho člověka stejně důležitá jako čerstvá voda, jídlo a cvičení,“ říká Stephanie Cacioppová, neurovědkyně z University of Oregon. I když je za centrum lásky považováno srdce, výhody, které tělu poskytuje, pochází z mozku.

Ten je naprogramovaný k tomu, aby produkoval hormony, díky kterým zažíváme přitažlivost, náklonnost a pocity připoutání se. Jak se ale stane, že se zamilujeme?

„Vzhledem k tomu, že láska je tak důležitá pro naše zdraví, pohodu a reprodukci, nelze ji nechat na učení,“ říká Sue Carterová, emeritní ředitelka The Kinsey Institute v Indianě a renomovaná bioložka, která se specializuje na sociální vazby.

Zamilovanost v sobě proto spojuje vědomé i nevědomé principy, stejně jako biochemii, která způsobuje, že nám druhý člověk voní. Ke koordinaci různých funkcí i ovlivňování našich emocí využívá mysl i tělo rozsáhlou síť neurotransmiterů, chemických poslů, na které jsou neurony citlivé.

Zamilovanost je důsledkem chemického koktejlu

Hormony tvoří součást endokrinního systému těla, tedy soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Neurotransmitery spojené se zamilovaností vylučují především hypotalamus, hypofýza, nadledvinové žlázy a pohlavní orgány.

Podle neurovědkyně Renáty Androvičové z Národního ústavu duševního zdraví se stav zamilovanosti podobá tomu, když člověk užívá drogy. Říká k tomu: „Dochází k energetizaci a aktivaci organismu. Tělo je ve stresu. Člověk nemůže moc jíst, nemůže usnout, nedokáže se soustředit.“.

Zdroj: Pixabay

Zejména v rané fázi zamilovanosti se aktivují hormony (a neurotransmitery) dopamin a noradrenalin. Dopamin je nejvíce prozkoumaný hormon dobré nálady, způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na nějakou aktivitu či událost.

Jeho produkci může spustit líbání či sex, stejně jako užívání drog, jako je například kokain. Odborníci se domnívají, že závislost na kokainu je spojena právě s touhou po příjemných pocitech navozených dopaminem.

Při delším odloučení pociťují zamilovaní úzkost, aby poté, co se setkají u nich došlo k výraznému zvýšení hladiny dopaminu.

Proč jsme zaslepeni láskou?

Tento hormon je spojen také s přehlížením negativ partnera na počátku vztahu a jeho idealizací. Zamilovaní jsou doslova zaslepení láskou. „Přispívá k tomu i snížená aktivita v částech mozku, které nám pomáhají dělat úsudky, což je důvod, proč jsou lidé slepí vůči chybám jiného člověka v rané fázi zamilovanosti,“ dodává Lucy Brownová, klinická profesorka neurologie na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku.

Zamilovaní si rovněž pamatují i ty nejtriviálnější věci, které jejich milovaný udělal či řekl, a neustále si je přehrávají v hlavě.

Helen Fisherová, výzkumnice na Kinseyho institutu na Indiana University, to vysvětluje: „Je to v důsledku zvýšení hladiny dopaminu v mozku a míše, ve spojení se zvýšenou hladinou norefedrinu, chemické látky, která zlepšuje paměť při nových podnětech, zejména těch emocionálních.“ Jiný hormon, noradrenalin, je pak spojován s fyziologickými reakcemi při setkání s protějškem, do kterého jsme zamilovaní.

Může se jednat o bušení srdce, zvýšený příliv energie, motýly v břiše či zpocené dlaně….

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 5/2024, které vyšlo 15. dubna.

Štítky:
Související články
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz