Domů     Historie
Nejoblíbenějším „domácím“ mazlíčkem argentinských lovců a sběračů byla liška
Zdroj: WikiCommons by Juandertal

V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“..

Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno roku 1991. Vedle kosterních pozůstatků tehdejších lovců a sběračů, včetně dětí, obsahovalo i jejich osobní věci, jako jsou korálkové náhrdelníky, kamenné nástroje a ozdoby rtů zvané tembetás.

Tito předchůdci moderního člověka oblast obývali zhruba před 1500 lety. V jednom hrobě byla nalezena rovněž částečná kostra lišky.

„Zdá se, že liška byla úmyslně pohřbena vedle osoby v hrobě, jedná se o teprve druhý takový nález v Jižní Americe,“ komentuje to Ophélie Lebrasseurová, zooarcheoložka z Oxfordské univerzity, která se na studii podílela.

Zpočátku se vědci domnívali, že se jednalo o exemplář jihoamerických lišek rodu Lycalopex, ale na základě podrobnějšího zkoumání fosilií, přesného měření jejích rozměrů i analýzy starověké DNA, ji následně identifikovali jako Dusicyon avus, vyhynulý druh, blízce příbuzný liškám a vlkům na Falklandských ostrovech (Dusicyon australis), kteří vyhynuli v 19. století.

Liška jako domácí mazlíček

„Pravděpodobně existoval hluboký vztah mezi společností lovců a sběračů a touto liškou,“ dodává Lebrasseurová. Dokládá to i analýza izotopů uhlíku a dusíku v liščích kostech. Ta ukázala, že zvíře jedlo stravu bohatou na rostliny, tedy podobnou té, kterou jedli tehdejší lidé, včetně toho, s nímž byla liška pohřbena v jednom hrobě.

„Divoké lišky obvykle jedly mnohem více masa, což naznačuje, že tato konkrétní liška jedla společně s člověkem,“ vysvětluje Lebrasseurová.

Zdroj: Creative Commons by Francisco Prevosti

V čele studie stála molekulární bioložka Cinthia Abbonová z argentinského Institutu evoluce, historické ekologie a životního prostředí (IDEVEA) v Mendoze. Ta vysvětluje, k jakým závěrům spolu se svými spolupracovníky dospěla, když říká:

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že tato liška byla cenným společníkem skupin lovců a sběračů.“ A dodává: „Její silné pouto s lidmi během života bylo primárním motivem pro následné umístění jejích ostatků do společného hrobu s jejím ‚páníčkem‘.“.

Pes versus liška

Psi (Canis familiaris) začali vstupovat na jihoamerický kontinent asi před 4 000 lety, ale před cca 3 000 lety se jejich šíření zastavilo severně od Patagonie. První doklady o psech v tomto regionu tak pocházejí až ze 16. století, kdy některé zdejší domorodé společnosti začaly chovat psy evropského původu.

„Není tak pravděpodobné, že by zdejší moderní psi pocházeli z křížení psů s liškami, jak se dříve myslelo,“ vysvětluje Lebrasseurová.

Analýza lišky z Cañada Seca totiž ukázala, že většina jejích potomků se psy by byla neplodná. Vědci tak mají za to, že pravděpodobnějším scénářem, než že byla liščí populace vstřebána do populace psů, je, že došlo k vyhnutí druhu Dusicyon avus v důsledku změn klimatu zhruba před 500 lety.

„Její přirozená stanoviště tehdy převzali lidé, k čemuž došlo zhruba ve stejný čas, kdy se do oblasti dostali psi z Evropy,“ dodává Lebrasseurová.

Štítky:
Související články
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz