Domů     Objevy
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Jan Zelenka 28.3.2024

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let.

Pár termitů v jantaru. Dvojice termitů E. affinis byla před téměř 40 miliony let uvězněna v pryskyřici a dodnes se zachovala jako fosilie v baltském jantaru. Foto: Biologické centrum AV ČR

Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou příležitost analyzovat chování při páření u již vyhynulého hmyzu a pochopit, jak věrně je toto chování zachyceno v jantaru.

Své poznatky nyní publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Nákup na internetu

Tuto vzácnou zkamenělinu objevil úplnou náhodou Aleš Buček z Entomologického ústavu BC AV ČR v internetovém obchodu pro sběratele a okamžitě rozpoznal její vědeckou hodnotu. „Fosilie termitů jsou docela běžné, ale tento kus byl unikátní, protože obsahuje pár.

Viděl jsem stovky jantarů s termity, ale nikdy v nich nebyla dvojice,“ vysvětluje Aleš Buček.

Po zakoupení fosilie ji vědecký tým detailně nasnímal pomocí rentgenové mikrotomografie. „Určení druhu nebylo vůbec snadné, protože před poznávacími znaky těl termitů byly bubliny,“ zmínil Simon Hellemans, postdoktorand z OIST. Skenování odhalilo nejen to, že se jedná o druh Electrotermes affinis, ale také to, že uvěznění jedinci jsou samec a samice ležící u sebe, přičemž samice se ústní částí dotýká konce zadečku samce.

Tandemový běh. Současní termiti tvoří při běhu za sebou přímou linii. Během tandemového běhu se jeden partner ústním ústrojím drží zadečku druhého, aby se při průzkumu nového hnízdiště udrželi pohromadě. Foto: Biologické centrum AV ČR

Tento výjev ze života termitů výzkumníci dobře znali, protože jej mnohokrát pozorovali u současných termitů, kteří při páření provádějí tzv. tandemový běh. To jsou koordinované pohyby, kdy se při běhu jeden partner ústním ústrojím dotýká zadečku druhého, aby se při hledání budoucího hnízda udrželi pohromadě.

Jak se chová hmyz při smrti?

Na fosilii však byla nápadná nezvyklá pozice páru v jantaru. Místo aby samec a samice leželi za sebou, byli vedle sebe. „Zaměřili jsme se na to, jak fosilie vznikají a jak se mění chování během smrti hmyzu,“ vysvětluje Nobuaki Mizumoto, který v současné době působí na Auburn University v USA. Konzervace v pryskyřici totiž není okamžitá, obvyklé chování hmyzu při páření se přeruší a jejich pozice se během obalení lepkavou hmotou mění.

Svou hypotézu o tom, že posun polohy termitů způsobily síly při vzniku jantaru, vědci testovali v laboratoři.

Umělecké ztvárnění fosilizace páření. Pryskyřice pomalu stéká po stromě, termiti se přilepí na lepkavém povrchu a nakonec zkamení v jantaru. Obrázek: Anna Prokhorova.

Jejich pokusy s pářícími se termitími páry za využití kamerového systému a automatické analýzy videonahrávek ukázaly, že i když vůdčí jedinec páru uvízne na lepkavém povrchu, druhý neuteče ani neopustí svého partnera, ale následuje ho a sám se také přilepí – v pozici velmi podobné páru zvěčněném v jantaru.

„Pokud pár potká predátora, většinou uteče, ale na lepkavém povrchu si pravděpodobně neuvědomuje nebezpečí a uvízne,“ vysvětluje doktor Mizumoto.

Díky neotřelému přístupu pomocí rekonstrukce procesu uvíznutí v pryskyřici mohli vědci popsat chování vyhynulého druhu s novou přesností: „Zkameněliny mohou být nejlepším důkazem a přímým oknem do minulosti,“ dodává Aleš Buček.

Foto 1: Pár termitů v jantaru. Dvojice termitů E. affinis byla před téměř 40 miliony let uvězněna v pryskyřici a dodnes se zachovala jako fosilie v baltském jantaru.

Foto 2: Milostná dvojice na věčné časy. Tento detailní snímek zkamenělých termitů ukazuje paralelní pozici dvou jedinců zalitých v jantaru. Větší samice (vlevo) se stále dotýká menšího samce (vpravo).

Foto 3: Tandemový běh. Současní termiti tvoří při běhu za sebou přímou linii. Během tandemového běhu se jeden partner ústním ústrojím drží zadečku druhého, aby se při průzkumu nového hnízdiště udrželi pohromadě.

Foto 4: Umělecké ztvárnění fosilizace páření. Pryskyřice pomalu stéká po stromě, termiti se přilepí na lepkavém povrchu a nakonec zkamení v jantaru. Obrázek: Anna Prokhorova.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur. Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz