Vzhledem ke stále rostoucímu počtu lidí na Zemi, které nebude naše planeta do budoucna schopna uživit, se vědci snaží najít či vyvinout potravinu, která nebude náročná na zdroje, ale zároveň bude dostatečně výživná, aby lidskému tělu poskytla vše, co potřebuje, a navíc jí bude dostatek pro všechny. Zdá se, že jednou z nich by mohla být i hovězí rýže..
Za vyvinutím této „hybridní rýže“, která vznikla kultivací zvířecích svalových a tukových buněk v rýžových zrnech, stojí jihokorejští vědci. Sohyeon Park, vědecký pracovník z Yonsei University, vysvětluje:
„Rýže má sama o sobě vysoký obsah živin, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat ho můžeme ještě zvýšit.“ Hovězí maso je třetí nejoblíbenější na světě. Ovšem cesta od telete ke steaku na talíři je dlouhá a nákladná, a navíc škodlivá pro životní prostředí.
Hovězí skryté v rýži
Má se za to, že chov hovězího stojí za 60 % celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby. Hrozbou je především metan, produkovaný skotem, který má na změny klimatu větší vliv než oxid uhličitý ze spalovacích motorů.
Zatímco doprava má na svědomí asi 14 % emisí skleníkových plynů, produkce hovězího ještě o několik procent více. Náročná je rovněž na spotřebu vody. Na druhou stravu je právě hovězí maso zdrojem kvalitních bílkovin pro lidské tělo.
Vědci se ho proto rozhodli zakomponovat do jiné potraviny, která je pro stravování lidí rovněž přínosem, a to do rýže. Základní podmínkou pro úspěch bylo vytvoření vhodného prostředí, nezbytného pro růst živočišných buněk a tvorbu tkání.
V přírodě se tak děje na biologických nosnících, proto vědci jako „lešení“ využili rýžová zrna a jejich porézní strukturu. Vedle fyzické podpory jejich růstu jsou rýžová zrna rovněž schopná živočišné buňky i vyživovat, a tím dále podporovat jejich růst.
Nástroj ke zvládnutí hladomoru
Vědci nejprve pokryli rýži rybí želatinou, která zvyšuje přilnavost buněk k rýži, následně do zrn vložili kmenové buňky hovězího svalu a tuku. Ty kultivovali po dobu 9 až 11 dní. Výsledný produkt, hovězí rýže, obsahuje o 8 % více bílkovin a 7 % více tuků než klasická rýže.
Jedná se o bezpečnou potravinu s nízkým rizikem, že vyvolá vznik alergie. Je pevnější a křehčí než neupravená rýže, její vůně se pak pohybuje, v závislosti na obsahu svalů a tuků, od typicky hovězí přes mandlovou až po smetanovo-máslovou.
Podle jejích tvůrců je hovězí rýže udržitelnou alternativou ke konvenčnímu chovu hospodářských zvířat. Zatímco u hybridní rýže připadá na získání 100 gramů bílkovin produkce 6,27 kg oxidu uhličitému, při tradičním chovu skotu je to 49,89 kg CO2. Navíc je výrazně levnější než hovězí.
Sohyeon Park je výsledky experimentu nadšen, když říká: „Nečekal jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře. Vidím obrovské možnosti této hybridní potraviny. Jednoho dne by mohla sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, vojenské příděly nebo dokonce jako vesmírná potrava.“.
