Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
Chilli papričky jsou dnes nedílnou součástí čínské kuchyně, především v podobě pálivé omáčky chili crisp, na kterou nedá řada lidí dopustit. Čína ale rozhodně není domovinou pálivých papriček, které tvoří základ této omáčky. Jak se tedy do Číny dostaly? Rostliny Capsicum, mezi které se řadí jak klasické papriky, tak i pálivé chilli papričky, pochází ze […]
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz