Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
Vlastně je to hned několik různých signálů. Jedna jediná aromatická látka funguje jako rozpoznávací znamení pro řadu organismů včetně člověka. A v biotechnologii by se dala využít i pro sledování případné kontaminace pitné vody. Stačí, aby venku lehce sprchlo a krajinou se začne šířit podmanivě krásná vůně vlhké půdy. Patrně není člověka, který by ji nevdechoval […]
Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením.   Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Příroda dokáže být fascinujícím způsobem brutální. Houba zvaná Cordycep, které se v přírodě nachází více než 600 druhů, se modifikuje přesně podle hmyzu, který napadá. Třeba Ophiocordyceps unilateralis přeměňuje mravence v zombie. Jsou ale i jiné a výstřednější druhy. Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je druh houby, která napadá mouchy. Postup je jednoduchý. Nejprve oběť nakazí, pak […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz