Domů     Vesmír
Merkur: Tak trochu opomíjená planeta
Martin Janda 18.2.2024

Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci..

Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 zaparkovala na oběžné dráze sonda Messenger. O deset let později se k Merkuru poprvé přiblížila evropskojaponská sonda BepiColombo, která se na orbitě první planety uhnízdí v prosinci příštího roku.

Proti Venuši a zejména Marsu je to dosti slabá bilance. Inu, Merkur není v našem bezprostředním sousedství a mise k němu bývají přece jen obtížnější.

První planetu sluneční soustavy Merkur znali již staří Sumerové na pomezí čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. Antické myslitele poněkud mátl, protože se zjevoval buď ráno, nebo večer, avšak už tehdejší astronomové odhalili, že se jedná o jediné těleso.

Až v roce 1631 francouzský astronom Pierre Gassendi pozoroval tranzit Merkuru přes sluneční disk. Vzhledem k blízkosti Merkuru ke Slunci byla planeta obtížně pozorovatelná a bližší informace tak o ní přinesly až zmíněné americké kosmické sondy Mariner 10 a Messenger.

Během svých tří průletů kolem planety sonda Mariner 10 na Merkuru objevila netušenou věc, když detekovala její magnetické pole. Právě dobře fungující a silné magnetické pole je na Zemi jednou z podmínek udržení života, protože odklání sluneční vítr.

Merkurovo magnetické pole je o dost slabší než to pozemské, dosahuje pouze 1 % jeho hodnoty, na druhé straně však hravě strčí do kapsy magnetické pole Venuše nebo Marsu. A i ono umí skutečně odklonit částice slunečního větru.

Je tedy pravděpodobné, že Merkur má alespoň částečně roztavené železné jádro. Mimochodem, právě Merkurovo magnetické pole se využívá pro počítačové simulace, protože velikost pozemského pole neumožňuje číselné modelování pozemského magnetického jádra. Tak nám Merkur pomáhá poznávat vlastní planetu.

Jedním z nejpřekvapivějších objevů sondy Messenger byla přítomnost ledu na Merkuru. Což o to, na odvrácené straně při třeskutých mrazech by se snad dal očekávat, led ve sluneční soustavě není žádnou vzácností.

Ale on se udrží na pólech i během doby, kdy je na přivrácené straně ke Slunci. Ledu přitom na Merkuru není vůbec málo. U každého z pólů se zásoby ledu odhadují až na 1 bilion tun materiálu. Kdyby se z něj udělala vrstva tlustá 7 metrů, pokryl by celou Českou republiku.

Velké ledové kapsy jsou patrné od 85 stupně severní šířky, menší zásoby se nacházejí již na 65 stupni. Podobná situace je zřejmě i na jihu. Led leží především v hlubokých kráterech na místech, která vzhledem k takřka kolmému sklonu osy planety nikdy nepoznala, jaké to je nastavit tvář slunečnímu svitu.

Mluvíme-li však o ledu, nepředstavujme si jej jako povrch hokejového kluziště. Merkurovský led je tmavý, pravděpodobně obsahuje organické molekuly, které se na povrch planety dostaly při jejím blízkém setkání s některou z komet.

S velkou pravděpodobností se led i organický materiál dostal na Merkur prostřednictvím komet či asteroidů. Posléze vše ztmavlo, což byla reakce na silnou radiaci a zvětrávání povrchu. „Právě tmavá barva nás velmi překvapila a jediným vysvětlením, které odpovídá veškerým údajům je, že se jedná o organický materiál,“ uvedl vedoucí mise Messengeru Sean Solomon z Kolumbijské univerzity.

To ovšem neznamená, že by na Merkuru mohl být život, extrémní podmínky jaké na planetě panují, jsou pro něj nesnesitelné. A to i přesto, že nezanedbatelná část jinak velmi řídké atmosféry Merkuru je tvořena kyslíkem.

Ale v porovnání s pozemskými podmínkami je tato atmosféra v podstatě rovna vakuu.

Pozorování sondy Messenger rovněž prokázalo, že povrch Merkuru byl vytvářen vulkanickou činností. Zatímco Mariner 10 zmapoval jen asi 45 % povrchu planety, s pomocí Messengeru se podařilo sestavit kompletní mapu tělesa.

Částečně se podařilo nahlédnout i pod povrch Merkuru, ukázalo se například, že ze všech planet má největší hustotu. Ovšem většina jeho tajemství stále zůstává skryta. „Vnitřní struktura je odlišná od ostatních planet.

Složení povrchu je záhadou, protože jej tvoří typy hornin, s jakými nemáme zkušenost,“ tvrdí David Blewett působící v NASA.

Související články
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Americká agentura NASA hodlá v letošním roce odstartovat pátrání po stopách života v rámci Sluneční soustavy. K měsíci Europa proto bude vyslána sonda, která kromě vědeckých přístrojů ponese také speciální poselství o člověku a planetě Zemi. Budoucím poslíčkem byla „jmenována“ Europa Clipper, jež bude vybavena spoustou špičkových přístrojů sloužících k měření ledu zakrývajícího oceán či […]
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz