Domů     Vesmír
Merkur: Tak trochu opomíjená planeta
Martin Janda 18.2.2024

Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci..

Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 zaparkovala na oběžné dráze sonda Messenger. O deset let později se k Merkuru poprvé přiblížila evropskojaponská sonda BepiColombo, která se na orbitě první planety uhnízdí v prosinci příštího roku.

Proti Venuši a zejména Marsu je to dosti slabá bilance. Inu, Merkur není v našem bezprostředním sousedství a mise k němu bývají přece jen obtížnější.

První planetu sluneční soustavy Merkur znali již staří Sumerové na pomezí čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. Antické myslitele poněkud mátl, protože se zjevoval buď ráno, nebo večer, avšak už tehdejší astronomové odhalili, že se jedná o jediné těleso.

Až v roce 1631 francouzský astronom Pierre Gassendi pozoroval tranzit Merkuru přes sluneční disk. Vzhledem k blízkosti Merkuru ke Slunci byla planeta obtížně pozorovatelná a bližší informace tak o ní přinesly až zmíněné americké kosmické sondy Mariner 10 a Messenger.

Během svých tří průletů kolem planety sonda Mariner 10 na Merkuru objevila netušenou věc, když detekovala její magnetické pole. Právě dobře fungující a silné magnetické pole je na Zemi jednou z podmínek udržení života, protože odklání sluneční vítr.

Merkurovo magnetické pole je o dost slabší než to pozemské, dosahuje pouze 1 % jeho hodnoty, na druhé straně však hravě strčí do kapsy magnetické pole Venuše nebo Marsu. A i ono umí skutečně odklonit částice slunečního větru.

Je tedy pravděpodobné, že Merkur má alespoň částečně roztavené železné jádro. Mimochodem, právě Merkurovo magnetické pole se využívá pro počítačové simulace, protože velikost pozemského pole neumožňuje číselné modelování pozemského magnetického jádra. Tak nám Merkur pomáhá poznávat vlastní planetu.

Jedním z nejpřekvapivějších objevů sondy Messenger byla přítomnost ledu na Merkuru. Což o to, na odvrácené straně při třeskutých mrazech by se snad dal očekávat, led ve sluneční soustavě není žádnou vzácností.

Ale on se udrží na pólech i během doby, kdy je na přivrácené straně ke Slunci. Ledu přitom na Merkuru není vůbec málo. U každého z pólů se zásoby ledu odhadují až na 1 bilion tun materiálu. Kdyby se z něj udělala vrstva tlustá 7 metrů, pokryl by celou Českou republiku.

Velké ledové kapsy jsou patrné od 85 stupně severní šířky, menší zásoby se nacházejí již na 65 stupni. Podobná situace je zřejmě i na jihu. Led leží především v hlubokých kráterech na místech, která vzhledem k takřka kolmému sklonu osy planety nikdy nepoznala, jaké to je nastavit tvář slunečnímu svitu.

Mluvíme-li však o ledu, nepředstavujme si jej jako povrch hokejového kluziště. Merkurovský led je tmavý, pravděpodobně obsahuje organické molekuly, které se na povrch planety dostaly při jejím blízkém setkání s některou z komet.

S velkou pravděpodobností se led i organický materiál dostal na Merkur prostřednictvím komet či asteroidů. Posléze vše ztmavlo, což byla reakce na silnou radiaci a zvětrávání povrchu. „Právě tmavá barva nás velmi překvapila a jediným vysvětlením, které odpovídá veškerým údajům je, že se jedná o organický materiál,“ uvedl vedoucí mise Messengeru Sean Solomon z Kolumbijské univerzity.

To ovšem neznamená, že by na Merkuru mohl být život, extrémní podmínky jaké na planetě panují, jsou pro něj nesnesitelné. A to i přesto, že nezanedbatelná část jinak velmi řídké atmosféry Merkuru je tvořena kyslíkem.

Ale v porovnání s pozemskými podmínkami je tato atmosféra v podstatě rovna vakuu.

Pozorování sondy Messenger rovněž prokázalo, že povrch Merkuru byl vytvářen vulkanickou činností. Zatímco Mariner 10 zmapoval jen asi 45 % povrchu planety, s pomocí Messengeru se podařilo sestavit kompletní mapu tělesa.

Částečně se podařilo nahlédnout i pod povrch Merkuru, ukázalo se například, že ze všech planet má největší hustotu. Ovšem většina jeho tajemství stále zůstává skryta. „Vnitřní struktura je odlišná od ostatních planet.

Složení povrchu je záhadou, protože jej tvoří typy hornin, s jakými nemáme zkušenost,“ tvrdí David Blewett působící v NASA.

Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz