Domů     Zajímavosti
Přestupná minuta přichází
Zdroj: Burrus NIST

Přestupný rok nastává jednou za čtyři roky, kdy má únor 29 namísto 28 dnů. Připadá na letošek. Méně známý je fakt, že se používá i přestupná sekunda. Po roce 2035 by potom měla být zavedena i přestupná minuta, která nahradí přestupnou sekundu..

V roce 2000 se celá řada počítačových systémů potýkala s problémem takzvaného Y2K. V drtivé většině případů byl způsoben faktem, že tyto systémy používaly pouze dvouciferné vyjádření letopočtu a přechod z 99 na 00 s sebou nesl řadu návazných problémů, jako je například porovnání, který rok je později.

V této souvislosti se také dostal do širšího povědomí nejen fakt, že přestupný rok nastává pravidelně každé 4 roky, ale že existují i doplňující podmínky týkající se 100 a 400 let. Roky dělitelné 100 totiž nejsou přestupné, i když jsou dělitelné čtyřmi.

Rok 1900 tak přestupný nebyl. Pokud však letopočet končí dvěma nulami a současně je dělitelný 400, je rok opět přestupný, což byl právě i případ roku 2000.

Přestupná sekunda

Přestupné roky jsou zavedeny proto, aby se nezvyšoval rozdíl trvání kalendářního roku a slunečního roku. Jeden oběh Země okolo Slunce totiž netrvá přesně 356 dnů, ale je o něco málo delší. Trvá zhruba 365,24 dne.

Podobně pak rotace Země okolo své osy netrvá přesně 24 hodin neboli 86 400 sekund, ale mírně se mění. Ke korekci této odchylky byla od roku 1972 zavedena přestupná sekunda. Doba jedné rotace Země okolo své osy se může v důsledku různých vlivů drobně prodlužovat, ale i zkracovat.

Zdroj: WikiCommons

Nejvíce ji ovlivňují slapové síly Měsíce, které například způsobují i příliv a odliv. Měřitelný, ale nepravidelný, vliv mají na rotaci Země i další vesmírná tělesa a jejich pohyb okolo Slunce. Vědci také zaznamenali, že otáčení ovlivňují i zemětřesení a pohyb magmatu v zemském plášti.

Přesná souvislost je však předmětem dalšího zkoumání, a to především s ohledem na nepravidelnost těchto jevů. Od druhé poloviny 19. století Země vlivem všech těchto jevů své otáčení zpomaluje. Pro zachování synchronizace koordinovaného světového času a takzvaného slunečního světového času, který je určen pozicí nebeských těles, je proto třeba ke koordinovanému času přidat přestupnou sekundu.

Minuta trvající 61 sekund

Od roku 2019 se však rotace Země opět zrychlila, a v budoucnu by tak mohlo být třeba přestupnou sekundu i odebrat. K této situaci ale zatím nikdy nedošlo, protože kumulovaný rozdíl obou časů zatím nedosahuje ani půl sekundy.

K přidání přestupné sekundy dochází 31. prosince nebo 30. června o půlnoci koordinovaného světového času. Po čase 23:59:59 potom následuje 23:59:60 a pak teprve 00:00:00. Pokud by bylo třeba přestupnou sekundu ubrat, následoval by čas 00:00:00 hned po čase 23:59:58. V jednotlivých světových časech je potom tato změna aplikována vzhledem k jejich posunu vůči koordinovanému světovém času.

V České republice tedy v jednu hodinu ráno zimního času 1. ledna nebo ve dvě hodiny ráno letního času 1. července.

Od roku 1972 došlo k přidání přestupné sekundy již celkem 27krát. Naposledy potom v roce 2016. Problémem je, že aplikace přestupné sekundy je nepravidelná a dopředu ji není možné odhadnout. Na základě měření ji vyhlašuje Mezinárodní služba rotace Země obvykle s přibližně půlročním předstihem, když se rozdíl časů blíží 0,9 sekundy.

Tyto změny však nejsou zcela bez rizika. Se vzrůstajícím počtem systémů, které se řídí přesným časem, mohou tyto uměle přidané odchylky způsobit problémy v komunikaci mezi různými systémy. Nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány systémy určení polohy, jako je americký GPS či ruský Glonass.

V systému GPS například došlo k poslední synchronizaci její časové základny s UTC v roce 1980.

Budoucnost má přestupná minuta

Na Generální konferenci pro míry a váhy se proto na konci roku 2022 rozhodlo o přechodu od přestupných sekund k přestupným minutám do roku 2035. Výpočty vědců předpokládají, že drobná zpomalení a zrychlení rotace Země se do určité míry mohou kompenzovat a než se tedy kumulovaná odchylka časů přiblíží jedné minutě, uplyne zhruba 50-60 let.

Přidávání přestupné minuty by tedy probíhalo méně často, než je tomu nyní s přestupnou sekundou.

Štítky:
Související články
Zajímavosti 6.12.2025
Předvánoční čas láká mnoho Čechů k cestám za hranice, ať už na proslulé vánoční trhy ve Vídni či Drážďanech, nebo za nákupy dárků do evropských metropolí. Kromě teplého oblečení a dobré nálady si však přibalte i obezřetnost při placení. V zahraničí totiž číhá nenápadná past jménem Dynamic Currency Conversion neboli DCC. Co to ale znamená? […]
Evropské cereálie, chléb i těstoviny obsahují nečekaně vysoké množství trifluoroctové kyseliny (TFA), látky patřící mezi tzv. věčné chemikálie. Ukazuje to nová analýza organizace PAN Europe, která prověřila 66 běžně prodávaných obilných produktů ze šestnácti zemí. TFA se objevila ve více než osmdesáti procentech testovaných potravin. „Hladiny TFA v obilných výrobcích zhruba stokrát vyšší než průměrné […]
Výzkum provedený japonskými odborníky naznačuje, že mít doma psa by mohlo být pro dospívající prospěšné. Čtyřnozí mazlíčci totiž zlepšují jejich duševní zdraví a snižují projevy agrese, díky čemuž se dotyční méně často ocitají v sociálních problémech. A zřejmě za tím stojí sdílení mikrobů mezi teenagery a psy! Obecně se ví, že zejména psi a kočky, […]
Až donedávna byly možnosti léčby chronických onemocnění ledvin omezené, hlavními pilíři byla dialýza nebo transplantace ledvin. Léky nové třídy na diabetes a obezitu se ukazují nadějnými i pro pacienty trpící selháním ledvin, mohou jejich poškození zvrátit. Najde se do budoucna lék, který je zcela vyléčí? Chronické onemocnění ledvin postihuje odhadem 700 milionů lidí po celém […]
Objevy Zajímavosti 2.12.2025
Odborníci z Cambridgeské univerzity v rámci jedné z dosud nejkomplexnějších studií, zabývající se změnami nervových spojů od dětství do stáří, identifikovali pět hlavních „epoch“ vývoje lidského mozku, přičemž adolescentní nastavení si mozek uchovává až do 32 let věku. V rámci studie skenovali odborníci pod vedením profesora Duncana Astleho, výzkumníka v neuroinformatice na Cambridgeské univerzitě, mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz