V každé rodině se najdou zaručené recepty na to, co si uvařit, když jste nemocní, abyste byli brzy zase fit. Zatímco někdo nedá dopustit na horký čaj, jiný na spoustu čerstvého ovoce a další na babiččin kuřecí vývar. Co opravdu pomáhá při nemoci?.

„Když nemocný ztratí chuť k jídlu a nemá ani žízeň, je to obvykle známka toho, že jeho imunitní systém pracuje na plné obrátky,“ vysvětluje Colleen Tewksburyová, dietoložka a profesorka nutriční vědy na University of Pennsylvania.

Na druhou stranu naše těla potřebují tekutiny, stejně jako bílkoviny, sacharidy, vitaminy a minerály pro boj s nemocí. „Vyvážená výživa může urychlit zotavení z nemoci, zvýšit hladinu energie a pomoci posílit imunitní systém,“ říká Shea Millsová, dietoložka na klinice Mayo ve Phoenixu.

Proč nemáme chuť k jídlu?

Důvodů, proč trávicí systém během nemoci příliš nefunguje, je hned několik. Jeden z nich zřejmě pochází z dávné minulosti, kdy bylo shánění potravy spojené s nutností vystavit oslabené tělo setkání s predátory.

Lov znamenal vynaložení další energie, kterou nemocný neměl, proto raději jídlo oželel. To se samozřejmě neslučuje s moderním způsobem života, kdy je potravy dostatek. Podle imunologa Ruslana Medzhitova z Yaleovy univerzity probíhají v našem těle během nemoci fyziologické kompromisy, jejichž důvody stále nejsou plně ozřejměny.

Za normálních okolností získává lidský organismus energii z glukózy, během nemoci, ale třeba i při půstu fungují jako zásobní zdroj energie mastné kyseliny. Vědci se domnívají, že toto přepnutí zdrojů energie může poskytovat tělesným tkáním a orgánům ochranu před zánětem způsobených některými patogeny.

Ovšem může záležet na patogenu. Při pokusu, který Medzhitov provedl spolu se svými kolegy v roce 2016, zjistil, že u myší nakažených virem chřipky došlo vlivem krmení k uspíšení procesu uzdravení, zatímco u myší infikovaných bakterií Listeria tomu tak rozhodně nebylo.

Ideál zvaný kuřecí vývar

Podle profesorky Tewsburyové mohou různí lidé na stejnou nemoc reagovat odlišně, když objasňuje: „Z fyziologického hlediska je to v podstatě stresová reakce a každý na stres reaguje jinak.“ Dietoložka Millsová doporučuje jíst při nemoci častěji menší porce o velikosti svačiny a do jídla se nenutit.

Strava by měla obsahovat bílkoviny a sacharidy, zařadit je do ní vhodné i ovoce a zeleninu, tím získá tělo vyváženou dávku vitaminů, minerálů a makroživin.

To ideálně splňuje právě kuřecí vývar, který navíc doplňuje tělu i vodu a elektrolyty. Tím, že je horký, pomáhá rovněž organismu odbourávat hlen při infekci horních cest dýchacích. Vhodná je rovněž konzumace čerstvého ovoce, které obsahuje vitamin C. Ten je silný antioxidant, který podporuje fungování imunitního systému.

Obzvláště důležitá je hydratace, protože tělo při nemoci ztrácí hodně tekutin, ať už v důsledku pocení při horečce, průjmu či zvracení. Vhodné jsou bylinné čaje, voda, ovocné šťávy, ale například i kokosová či kaktusová voda.

Co naopak škodí

Zvláště pokud nemá nemocný chuť k jídlu, může se pokusit vypít proteinový nápoj nebo smoothie, a tím dodat tělu živiny. Smysl může dávat také suplementace zinkem na začátku určitých typů infekcí horních cest dýchacích, pomáhá zkrátit boj s některými viry, k jeho doplnění však musí dojít do 24 hodin od vypuknutí příznaků nemoci.

Neměl by ale být používán dlouhodobě. Některé potraviny však mohou i uškodit. Například kapsaicin obsažený v chilli papričkách. I když může pomoci rozrušit hlen a uvolnit dýchací cesty, jeho zvýšená konzumace může vést k nevolnosti, a dokonce k tvorbě většího množství hlenu.

Stejně tak studené nápoje, mohou být užitečné při boji s bolestí v krku, ale pokud je bolest doprovázena tvorbou velkého množství hlenu, mohou tyto nápoje situaci ještě zhoršit. Podle imunologa Medzhitova je obzvlášť při nemoci potřeba naslouchat svému tělu a jeho preferencím.

„Když jste nemocní, vaše touha po jednom druhu jídla a nechuť k jinému nejsou náhodné preference. Jsou to signály, které miliony let evolučního výběru naučily vaše tělo rozpoznávat. To, po čem toužíte, je pravděpodobně to, co vaše tělo potřebuje.“ Doporučuje proto metodu pokus-omyl.