Čištění zubů dvakrát denně není jen prevencí zubního kazu, jak by se mohlo zdát. Podle odborníků je dodržování ústní hygieny důležité i jako prevence řady vážných onemocnění. Jaké choroby může zanedbávání ústní hygieny způsobit?.

Po střevech je ústní dutina druhým největším mikrobiálním společenstvím v lidském těle. Žije v ní více než 700 druhů mikroorganismů, řada rozmanitých kolonií bakterií, plísní, virů a prvoků. Tyto mikroby se přitom nacházejí všude v ústech:

na zubech a v jejich okolí, v dásních, na jazyku, patře i ve slinách. Počty jednotlivých bakteriálních druhů a celkové složení orálního mikrobiomu se u každého člověka liší, přičemž nejvýraznější vliv má etnikum a rasa.

Orální mikrobiom se tvoří již při narození a s přibývajícím věkem se jeho složení postupně mění. Mezi jeden z prvních rodů orálních bakterií, které kolonizují dutinu ústní, patří obvykle streptokoky. Orální mikrobiom podléhá změnám v důsledku prořezávání zubů, obměny dočasného chrupu za stálý, ale také vlivem návyků v péči o zuby, ve stravování nebo také v životním stylu.

Změny může ovlivňovat rovněž věk, genetika, pohlaví, stres nebo prostředí, ve kterém žijeme.

Ústní bakterie jako hrozba

Narušení rovnováhy ústního bakteriálního mikrobiomu, k němuž může dojít i v důsledku nedostatečné ústní hygieny, může vést k tomu, že se v ústech přemnoží škodlivé bakterie, což má za následek vzniku zubního kazu, zánětu dásní či parodontitidy, zánětu závěsného aparátu zubů.

Jednou z nejčastějších příčin onemocnění dásní je bakteriální plak. Rozvoji paradontitidy předchází krvácení dásní a jejich zánět, kterému se říká gingvitida. Bakterie přeměňují cukry v potravě na kyseliny, které mohou dráždit dásně a narušovat zubní sklovinu, což nakonec vede ke vzniku zubního kazu.

V současnosti už není parodontitida považována za lokalizované onemocnění bez patrných příznaků, ale za onemocnění, které má vliv na celý organismus. Je to z důvodu zvýšené zánětlivé reakce, kterou vyvolává v těle a na které se musí podílet celý imunitní systém.

Přemnožené bakterie z úst se mohou prostřednictvím krevního řečiště dostat do celého těla, této situaci se říká bakteriémie neboli obsah bakterií v krvi, která je jinak sterilní, a způsobovat nejrůznější zánětlivá onemocnění.

Zvýšené riziko nejen pro srdce

Chronická paradontitida je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární systém, protože v organismu vyvolává systémovou zánětlivou reakci. Může mít za následek rozvoj aterosklérózy, což je postupné poškozování stěn cév neboli jejich kornatění, při kterém vznikají tak zvané aterosklerotické pláty.

V nich se mohou usazovat bakterie z úst, na což tělo může zareagovat zánětem cév, který ještě zhorší další rozvoj aterosklerózy.

Ateroskleróza je přitom příčinou dalších onemocnění. Následky se mohou mimo jiné projevit v podobě ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Dále existuje obousměrný vztah mezi parodontitidou a diabetem, to znamená, že obě onemocnění se navzájem ovlivňují.

Diabetes je jedním z rizikových faktorů pro parodontitidu a dokonce se zjistilo, že diabetici mají až třikrát zvýšené riziko rozvoje zánětu parodontu než lidé bez diabetu.

Revmatoidní artritida, nemocné ledviny i obrna nervů

Parodontitida jakožto zánětlivé onemocnění také ovlivňuje diabetes. V jejím důsledku produkované prozánětlivé mediátory mohou působit na metabolismus tuků i cukrů a zvyšovat inzulinovou rezistenci tkání, čímž může dojít k hyperglykemii, tedy zvýšení hladiny cukrů v krvi nad normu a zhoršení průběhu diabetu.

Paradontitida může zhoršovat také průběh revmatoidní artritidy, přičemž pacienti, kteří jí trpí jsou dvakrát náchylnější k chronické paradontitidě, či onemocnění ledvin. Bakterie mohou rovněž pronikat k nervům a způsobit například obrnu lícního nervu.

Vliv orálních onemocnění na celkový zdravotní stav se stává v současnosti hojně diskutovaným tématem. K eliminaci těchto rizik doporučují odborníci především správnou zubní hygienu, zahrnující pravidelné prohlídky u zubního lékaře s ošetřením případných kazů, správnou techniku čištění zubů a odstraňování plaku a dále návštěvu dentální hygieny dvakrát ročně.

Také je třeba vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem sacharidů, které mohou vést ke vzniku zubního kazu.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 1/2024, které vyšlo 14. 12.2023.