Domů     Objevy
Překvapivé objevy z Nové Guineje: Ztracená paježura i skákající kreveta žijící na stromě.
Martin Janda 11.11.2023

Výprava oxfordských badatelů do Kyklopských hor v indonéské části ostrova Nová Guinea přinesla netušené výsledky. Expedice, která postupovala zrádným pohořím, shromáždila vůbec první fotografické důkazy potvrzující přežití místního bizarního savce, který klade vejce.

Tým také nalezl desítky dosud nepopsaných druhů hmyzu, stejně jako nově objevené pavoukovce, obojživelníky a dokonce i krevetu, která žije na stromech..

Znovuobjevená paježura Attenboroughova má „bodliny ježka, čenich mravenečníka a nohy krtka“, popsal biolog z Oxfordské univerzity James Kempton, který expedici vedl. Většina podrobností o životě tohoto kriticky ohroženého savce, který je o něco menší než kočka domácí, zůstává naprostou záhadou.

Badatelé se dlouhou dobu obávali, že paježura už patří na seznam vyhynulých živočichů. Jediným předchozím vědeckým záznamem o tomto druhu byl exemplář sebraný v roce 1961. „Je tedy opravdu cenné vědět, že v Kyklopských horách stále přežívá,“ řekl mammalog a ředitel Výzkumného ústavu Australského muzea Kristofer Helgen, který se expedice neúčastnil. „Pro mě jsou to jedni z nejzvláštnějších zvířat na Zemi.“.

V lesním porostu na horských hřebenech vědci objevili i neobvyklý druh krevety, která je jen o něco větší než zrnko rýže. Tito korýši byli všude, včetně stromů, mechu, tlejících kmenů a dokonce i pod kameny, uvedl vedoucí entomologické části výpravy Leonidas-Romanos Davranoglou.

„Je to velmi zvláštní tvor,“ řekl Davranoglou a dodal, že korýš je schopen vyskočit tři až čtyři metry do vzduchu, aby unikl predátorům. Existuje devět dalších druhů suchozemských krevet, které dokážou skákat, ale ty žijí na mořských plážích. „Náš druh rozhodně skáče, ale nežije nikde poblíž pláže,“ podotkl Davranoglou.

Výprava byla extrémně náročná, téměř neustále pršelo, svahy Kyklopského pohoří jsou značně strmé a všude navíc číhají jedovatí hadi a pijavice. Při jednom ze sestupů si Leonidas-Romanos Davranoglou zlomil ruku.

Jiný člen výpravy pro změnu spadl do jámy, ze které se vyklubal neznámý jeskynní systém. Boule a odřeniny byly vykoupeny objevy dosud neznámých slepých pavouků, cvrčků a velkých štírů, kteří v jeskyních žijí.

Velká část Kyklopských hor je přírodní rezervací, ale okolní tropické lesy pomalu mizí. Spoluzakladatel nadace Yappenda, která se zabývá ochranou přírody na ostrově, Iain Kobak uvedl, že podobné průzkumy snad pomohou více chránit flóru a faunu této oblasti.

reklama
Související články
Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy. Mezinárodní tým vědců z šesti zemí, vedený výzkumníky z Biologického […]
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni jednotlivce mají transpozony spíše negativní […]
Obliba fotovoltaických panelů v Česku roste. (Jen za první pololetí letošního roku jich bylo podle dat Solární asociace nainstalováno o 69 % více než za celý rok 2022.) Motivaci investorů do fotovoltaiky nyní blíže představují vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, které celou typologii a další výsledky unikátního výzkumu mezi bezmála 2 500 majiteli […]
Paleontologům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se s využitím moderních zobrazovacích metod podařilo odhalit, co pozřel rokycanský trilobit, objevený v roce 1908, než zemřel. Dříve zkoumání nebylo možné, aniž by došlo ke zničení vzácné fosilie. Trilobiti jsou vyhynulí členovci, kteří se objevili ve starších prvohorách, tedy kambriu, asi před 550 až 530 miliony lety. K […]
Když ji v roce 1942 zvali do projektu Manhattan, rozhořčeně odmítla: S tím nechci mít nic společného! Jenže to byla ona, kdo rozluštil princip štěpení, a tak nálepce „Matka atomové bomby“ neunikla. Vídeňský advokát Philipp Meitner měl celkem 5 dcer a 3 syny. Byly to nadané děti a jejich liberální otec je vřele podporoval ve […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz