Na první pohled to zní nepravděpodobně, ale jen na první pohled. Spojitost mezi poruchou autistického spektra a tzv. druhým mozkem těla je zřejmější než kdy dříve. Nová práce, na níž se podílelo více než čtyřicet vědců z různých oborů, zjistila dosud nejsilnější souvislost mezi autismem, střevními mikroby, imunitou hostitele, genetickými projevy v nervovém systému a stravovacími návyky..

Nová analýza zatím neodhaluje základní příčiny autismu ani neurčuje jeho specifické podtypy, jak se o to pokoušely jiné výzkumy. Studie odhaluje obecnější střevní profil, který se zdá být u osob s poruchou autistického spektra stejný.

Pokud se tento klíčový biomarker podaří objasnit v dalším výzkumu, mohl by být jednoho dne využit k diagnostice poruch autistického spektra a k sondě do potenciální léčby.

Souvislost mezi střevní mikloflórou nebo též mikrobiomem a autismem naznačovaly už některé starší práce. „Předtím jsme registrovali jen kouř, který naznačoval, že mikrobiom se podílí na autismu, ale teď už máme oheň,“ říká mikrobiolog Rob Knight z Kalifornské univerzity v San Diegu.

„Podobný přístup můžeme použít při výzkumu dalších chorob, od deprese přes Parkinsonovu chorobu až po rakovinu, kde si myslíme, že mikrobiom hraje nějakou roli, ale kde zatím přesně nevíme jakou,“ dodal.

Dnes vědci vědí, že lidé s autismem mají častěji gastrointestinální problémy, jako je zácpa, průjem, nadýmání a zvracení. V posledních letech navíc vědci začali nacházet určitá spojení mezi složením mikrobů, kteří jsou v našich střevech doma, a neurovývojovými poruchami, jako je například porucha autistického spektra.

Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že to nejsou nutně střevní bakterie, které vyvolávají poruchy autistického spektra. Například děti s autismem častěji omezují svůj jídelníček kvůli „vybíravému“ stravování, což zase ovlivňuje druhy bakterií, které přetrvávají v trávicím traktu.

Nová studie zahrnuje deset existujících souborů dat o autismu a mikrobiomu a patnáct dalších souborů dat týkajících se stravovacích návyků, metabolismu, profilů imunitních buněk a profilů genové exprese lidského mozku.

Autoři analýzy uvádějí, že jejich zjištění zvyšují „statistickou sílu a biologický vhled“ do osy střevo – mozek, a poskytují „silnější asociace mezi střevními mikroby, imunitou hostitele a expresí mozku.“.

Znalost spojení mezi střevy a mozkem je samo o sobě relativně novým fenoménem. Teprve se začátkem nového milénia se naplno rozjel výzkum střevních mikrobů, ten je však stále ještě v pověstných plenkách.

Například, dodnes není zcela jasné, jak má vypadat zcela zdravý mikrobiom. Je tu totiž spousta proměnných, které je třeba vzít v úvahu, zejména proto, že komunikace mezi střevem a mozkem je zřejmě obousměrná a také kvůli tomu, že strava může velmi rychle změnit složení střevních bakterií.

V roce 1998 byla nadhozena hypotéza, že složení mikrobů ve střevech se může podílet na vzniku poruchy autistického spektra. Jedním z vodítek byl mimo jiné fakt, že u osob s autismem se ve stolici vyskytovalo více druhů bakterií rodu Clostridium a Ruminococcus než u kontrolní skupiny.

Nová analýza porovnala existující údaje o střevech a poruchách autistického spektra. Její autoři nakonec našli hlavní znaky autismu v určitých metabolických drahách, které souvisely se stravou, genovou expresí a konkrétními střevními mikroby.

Ba co víc, tito mikrobi se shodovali s mikroby identifikovanými v nedávné dlouhodobé studii o transplantacích stolice u osmnácti autistických dětí.

Tato zjištění společně naznačují potenciální roli mikrobiomu při zlepšování příznaků autismu, ačkoli zatím není jasné, jak tyto základní střevní změny mohou souviset se skutečnými změnami v mozku.

„Podařilo se nám sladit zdánlivě nesourodá data z různých studií a najít společný jazyk, kterým je lze sjednotit,“ vysvětluje jeden z autorů studie Jamie Morton. „Díky tomu se nám podařilo identifikovat podpis, který odlišuje autisty od neurotypických jedinců napříč mnoha studiemi,“ dodává na závěr s tím, že je to první krok k potenciální léčbě poruch autistického spektra nebo jiných nemocí.