Domů     Příroda
Mravenci: Skrytí vládci světa
Martin Janda 21.10.2023

Na světě žije odhadem 14 000 druhů mravenců, přičemž jejichž celkový počet se počítá na kvadriliony. Tento všudypřítomný hmyz se rozšířil po všech kontinentech s výjimkou zamrzlé Antarktidy, což představuje neuvěřitelný evoluční úspěch. Čím to, že zrovna mravenci jsou natolik úspěšní?.

Faktorů, které stojí za tím, že mravenci se cítí dobře ve městech, v pralesích, ale i v pouštích nebo na horách, není málo. Mravenci jsou společenskými hmyzem, což znamená, že žijí ve velkých koloniích, kde se jednotlivci specializují na různé úkoly.

Tato specializace umožňuje kolonii efektivněji získávat potravu, bránit se predátorům a starat se o potomstvo. Komunikují mezi sebou pomocí chemických látek nazývaných feromony. Tímto způsobem mohou rychle sdělovat informace o potravních zdrojích, nebezpečích a dalších důležitých aspektech života v kolonii.

Mravenci mají také mnoho mechanismů pro ochranu své kolonie. Někteří druhy mají silné čelisti, kterými se mohou bránit, a další druhy využívají vojenské specializované jedince k obraně.

Kromě toho mravenci mají schopnost efektivně vyhledávat potravu a organizovat týmy pro získávání zdrojů. Některé druhy mravenců navíc navázaly symbiotické vztahy s jinými organismy, jako jsou houby nebo rostliny.

Tyto vztahy umožňují mravencům využívat potravní zdroje, ke kterým by jinak neměli přístup.

Badatelský tým vedený vědeckým pracovníkem Fieldova muzea v Chicagu Matthewem Nelsenem zkombinoval fosilní záznamy, skladby DNA a preference moderních druhů v oblasti životního prostředí, aby mohl sledovat evoluční cestu mravenců.

Odborníci shromáždili a prostudovali údaje o 1 400 moderních druzích mravenců a poté je porovnali s časově odstupňovanou rekonstrukcí jejich rodokmenu odvozenou z genetických informací a nalezených fosílií, které zakonzervoval jantar.

Vědci při svém výzkumu zjistili, že evoluční cesta mravenců se prolíná s evoluční cestou kvetoucích rostlin. Jak mravenci, tak kvetoucí nebo též nahosemenné rostliny se na Zemi objevili přibližně před 140 miliony let.

Stalo se tak v lesích, odkud se obě entity rozšířily do dalších míst. Nejednalo se o náhodu, mravenci si květy oblíbili a ve chvíli, kdy se rostliny odvážily opustit bezpečí lesů, mravenci je následovali.

Přesto se však předci populárního Ferdy raději stále zdržovali v lesích, mimo něj se stále cítili nejistí. Při dalším zkoumání tým zjistil, že zhruba před šedesáti miliony let si svá hnízda stavěli pod zemí.

Když se však vyvinuly některé lesní rostliny, které svými listy uvolňovaly více vodní páry a vytvářely tak podmínky podobné deštným pralesům, mravenci začali objevovat výhody nadzemního bydlení. Vedle mravenců přešli do nového, vlhčího prostředí i další živočichové, například žáby a hadi.

Nejenže se přizpůsobovali novým klimatickým podmínkám, ale na kmenech stromů a v jejich korunách vytvořili zcela nový ekosystém.

Dalším zjištěním vědců z Fieldova muzea bylo, že když se kvetoucí rostliny začaly přizpůsobovat sušším a vyprahlejším oblastem mimo les, mravenci to vzali jako signál k přesunu. Zdá se, že rostliny tuto migraci podnítily tím, že si vyvinuly specifické vlastnosti, kterými se mravenci živí, jako jsou dužnaté přívěsky na semenech zvané elaiosomy nebo též masíčka.

Když mravenci tyto elaiosomy sbírali, napomáhali tak šíření semen rostlin, čímž vznikl oboustranný prospěch pro oba druhy. Po zkonzumování masíčka ve svých hnízdech mravenci semena vynášeli zpět na povrch a jako nepotřebný odpad je roznesli po okolí.

A když semeno zůstalo v mraveništi, bylo tak tak chráněné před případnými predátory a mravenčí obydlí tak fungovala jako semenné banky.

Výzkum chicagských badatelů poskytuje více než jen fascinující pohled na evoluční cestu mravenců. Zdůrazňuje hluboký a kaskádovitý dopad, který mohou mít změny v rostlinných společenstvech na další organismy, tedy zdaleka nejen na mravence.

Tyto změny jsou zpravidla způsobeny proměnou klimatu. Výzkumníci přitom zdůrazňují, že dávné pozvolné změny klimatu se nedají srovnávat s rychlou proměnou během antropocénu, tedy tou, která souvisí se spalováním fosilních paliv.

Podle Nelsena tento výzkum posiluje hypotézy, že rostliny hrají zásadní roli při utváření ekosystémů. Jakékoliv změny v jejich společenstvech přitom mohou mít významný vlnový efekt na biologickou rozmanitost a strukturu ekosystémů.

Rostliny jsou tichými architekty světa a ovlivňují ekologii a evoluci mnoha organismů, včetně mravenců. Tato studie to podtrhla a poskytla další přesvědčivý příklad mocné souhry mezi různými formami života na naší planetě.

Mravenci a jejich kvetoucí souputníci mají skutečně hluboce zakořeněný vztah, protože společně proplouvají cestou evoluce již více než sto milionů let. Je to svědectví o složitosti života a jeho pozoruhodné přizpůsobivosti, které nám připomíná křehkou rovnováhu, jež v přírodě existuje.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz