Domů     Historie
Zrekonstruovaný rodokmen neolitické rodiny
Zdroj: Elena Plain, University of Bordeaux, PACEA

V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován..

Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v severní Francii, vzniklo před 6 700 lety. Výzkumníkům se zde v polovině roku 2000 podařilo nalézt ostatky 128 jedinců nejrůznějšího věku, a to včetně dětí.

Díky pokroku v získávání a analýze dat dávné DNA mohli vědci z Ghent University v Belgii začít studovat genomy 94 z nich, jež se dochovaly v dostatečné kvalitě. Hlavní autorka studie Maïté Rivollatová , doktorandka na katedře archeologie na Gentské univerzitě v Belgii, k tomu říká:

„Místo se skládalo z jediného hřbitova bez pomníků nebo náhrobků a mnoho kostí nebylo dobře zachovaných.“ Přesto se podařilo získat DNA 94 jedinců.

Obří neolitická komunita

Neolitické komunity se poprvé objevily zhruba před 12 000 lety na Blízkém východě, v regionu zahrnujícím západní Asii, jihovýchodní Evropu a severní Afriku. Tehdy mnoho lidských skupin přešlo od lovu a sběru k zemědělství.

Tato změna životního stylu jim umožnila zapustit kořeny, tedy usadit se na konkrétním místě a vytvořit tam komunity, které se táhly napříč generacemi, což vedlo rovněž ke vzniku rozsáhlého pohřebiště v daném místě.

„Velikost komunity nalezené v Gurgy byla na tu dobu obrovská,“ komentuje to Rivollatová a pokračuje: „Uvědomili jsme si, že bychom mohli prozkoumat sociální aspekty této komunity.“ Výzkumníkům se podařili zjistit, že všichni pohřbení jedinci, u kterých bylo možné extrahovat DNA, se odvozovali od jediného „otce zakladatele“.

Nález jeho kostry byl jedinečný v tom, že původně byla pohřbena na neznámém místě, ale později byla přemístěna poblíž jeho příbuzných v Gurgy. Archeologové našli i ostatky ženy, která byla pohřbená vedle něj, její DNA se ale nepodařilo získat.

Zdroj: L de Cargouet, Inrap

64 příbuzných jedinců

Na základě analýzy dat mitochondriální DNA (předávané v mateřské linii) a chromozomu Y (v otcovské linii), stejně jako věku každého jedince v době smrti a jeho pohlaví vytvořili vědci dva rodokmeny. První strom spojoval 64 jedinců napříč sedmi generacemi, je tedy dosud největším záznamem o předcích, jaký byl kdy rekonstruován, druhý obsahoval 12 z pěti různých generací.

Brzy byl objeven tak zvaný „patrilineární vzorec“, v němž byly generace propojeny prostřednictvím mužské linie potomků.

Odborníci si rovněž všimli toho, že zatímco muži zůstávali ve své rodné komunitě, ženy odcházely po dosažení dospělosti jinam. Rivollatová k tomu podotýká: „Ženy, které tam byly pohřbené, nebyly příbuzné a pocházely odjinud.

Také jsme si všimli, že nedocházelo k příbuzenskému křížení, a myslíme si, že právě tento systém ženských odchodů tomu zabránil.“ Dalším zajímavým aspektem zkoumané komunity bylo, že se v ní nevyskytovali nevlastní sourozenci, tedy že synové a dcery měli stejné rodiče.

To znamená, že členové skupiny nebyli polygamní, ale spíše monogamní. „Čím blíže u sebe byli pohřbeni, tím užší byly jejich příbuzenské vazby,“ dodává ještě Rivollatová.

Štítky:
Související články
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz