Domů     Zajímavosti
Český vynález pro zrychlení a zkvalitnění výroby piva
Zdroj: Pixabay

Česko je pivní velmocí, o tom není pochyb. Ovšem s výrobou piva je spojeno nejedno úskalí, které může práci sládků zmařit. Čeští vědci proto nyní přišli s tak zvanými beerboty, minirobůtky, kteří mají výrobu piva urychlit, a zároveň zabránit znehodnocení piva při ní. Jak fungují?.

Základními surovinami pro výrobu piva jsou obilný slad, voda, upravený chmel a pivovarské kvasinky. Nejprve dojde k rozštěpení složitých cukrů (škrobů) obsažených v obilných zrnech na jednoduché cukry, které se následně kvašením, za pomocí tak zvaných pivovarských kvasinek, přeměňují na alkohol a oxid uhličitý.

Základní obilninou je nyní ječmen, méně se používá pšenice, kukuřice nebo rýže, v dobách krize i žaludy.

Úskalí výroby piva

Ke konzervaci piva a přidání mléčného tónu se používá chmel, konkrétně neoplodněné samičí šišky. Český chmel patří k nejkvalitnějším na světě, vyhledávaný je především Žatecký poloraný červeňák, který vyniká obsahem aromatických látek.

V současnosti však i u nás převládá levný chmel z Německa, USA či jiných zemi, žatecký chmel se tak používá jen na dochucení kvalitnějších piv. Kvašení piva není jednoduchý proces, naopak se během něj může leccos pokazit.

Kvasinky, nejběžnější ty z rodiny Saccharomyces cerevisiae, se přidávají do takzvané mladiny, tedy do směsi vzniklé povařením chmelu a sladiny, sladké tekutiny získané zpracováním obilí. U piv typu Ale trvá kvašení několik dní, většinou 3-4 dny, a zrání pod tlakem pak další týden.

V případě ležáků může kvašení trvat 5 až 9 dní a zrání 1 až 4 týdny. Během tohoto procesu může pivo navíc trpět kažením kvasinek, což způsobuje výrobcům ekonomické ztráty.

Zdroj: ACS Nano 2023

Beerboti zrychlí výrobu piva

Po kvašení neboli fermentaci pak čeká sládky ještě další časově náročný úkol, během kterého se kvasinky z piva opět odstraňují, a tím je filtrace. Se zkrácením času obojího, stejně jako se zamezením kažení kvasinek, by mohly pomoci miniroboti nazývaní beerboti.

Na studii, zabývající se využitím těchto minirobotů při výrobě piva, se podíleli Martin Pumera a Roberto Maria-Hormigos z brněnského Vysokého učení technického a Tomáš Kinčl a Carmen C. Mayorga-Martinezová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické.

Biorobůtci o velikosti dvou milimetrů jsou vyrobeni z oxidu železa a alginátu sodného. Každý z nich obsahuje kapalnou směs živých kvasinek. Když jsou vypuštěni do mladiny, zpočátku sedí na dně. Jakmile ale kvasinky zpracují dost cukru a přemění ho, oxid uhličitý vynese robota na hladinu.

Tam plyn unikne a beerbot se zase ponoří pod hladinu. V okamžiku, kdy je všechen cukr pryč, což trvá mnohem kratší dobu než v případě volných kvasinek, zůstanou roboti na dně, odkud je možné je snadno odstranit pomoci magnetu.

Více se dočtete v časopise Svět na dlani číslo 5, který vyšel 14.8.2023

Štítky:
Související články
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz