Ještě v osmdesátých letech bývaly v našich zeměpisných šířkách letní teploty nad 32 °C vzácné. Dnes pomalu není letního dne, aby některá z meteorologických stanic nezaznamenala teplotní historický rekord.
Což o to, v přírodě se horké léto ještě jakžtakž dá přežít, ale vysoké teploty ve městech tvrdě útočí na zdraví i na životy..
Průměrná roční teplota v České republice narostla za posledních 61 let o 2,03 °C. Trendy v oteplování jednotlivých měsíců jsou však různé. Nejvíc se oteplilo v prosinci, lednu, červenci a srpnu – tyto měsíce se mezi roky 1961 a 2021 oteplily o víc než 2,7 °C. Není přitom neobvyklé, že českou kotlinu zahalují vlny veder, kdy teploměr překračuje 36 °C, ba i více.
Úmrtí v souvislosti s extrémními teplotami jsou obvykle spojována především s extrémním mrazem. Zkušenosti nejen z českých, ale i z dalších evropských měst však hovoří o tom, že během vln veder umírá třikrát víc lidí, než když vládnou tuhé mrazy.
A vzhledem ke klimatickým predikcím se dá s jistotou očekávat, že tyto počty v budoucnu porostou.
Tomu napovídá i nedávná studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Ta zkoumala vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 a došla k závěru, že riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v české metropoli v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích.
Ve studii vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do druhého desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vědec.
Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtím za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl víc než 250 zemřelých, což činilo víc než 5 % všech úmrtí mezi květnem a zářím.
Jasný nárůst dopadu vln horka na úmrtnost naznačuje nutnost adaptace měst na teplejší podnebí. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní.
V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ uzavírá Aleš Urban.
BOX
Jak přežít vedra
* Pít tři litry nealkoholických tekutin denně.
* Dát si chladnou, nikoli však ledovou sprchu (hrozí teplotní šok).
* Pokud to jde, vyhýbat se vybetonovaným místům bez zeleně.
* Vyhýbat se i přímému slunci.
* Neoblékat silné vrstvy ani oblečení, které se příliš těsně lepí na tělo a brání tak správnému ochlazování těla odpařováním potu.
* Nenosit oděv z polyesteru či flanelu.
* Chránit hlavu, aby nedošlo k úžehu.
* Lidé s delšími vlasy by si je měli svázat, protože rozpuštěné na zádech fungují jako další vrstva oblečení.
* Sportovat ve vedrech není úplně ideální.
* Cesta automobilem se může stát pastí, pokud se dostanete do kolony, která několik hodin stojí na přímém slunci.
Foto: NASA, Scott Barbour
